Změna kódu

Střídání kódů nebo střídání kódů do angličtiny, prostředky střídavě více jazykových kódů ( jazycích , dialektech a jazykových registrů ) v rámci jednoho a téhož projevu nebo promluvy , nebo dokonce ve větě , tím častěji, kde se zápisy z těchto dvou kódů jsou zarovnány (Codique DGCP). Mluvíme o alternaci kódu, pouze pokud je produkován vícejazyčnými jazyky hovořícími jejich jazyky. Jinak se jedná o lexikální výpůjčku , která neoznačuje skutečnou touhu po změně, ale spíše nedostatek jazykových znalostí nebo nedostatečnost samotného jazyka, a která se považuje za příslušnost k jazyku, který si ji „vypůjčil“. V jiných, vzácnějších případech se střídání stává systematické a vytváří smíšený jazyk , například Métchif , nebo nahrazuje oficiální jazyk, například taglish (en) ( tagalog a angličtina) nebo portuñol (portugalsky a španělsky).

Motivace

Často se předpokládá, že přepínání kódu mezi dvojjazyčnými (a vícejazyčnými) je výsledkem špatné jazykové znalosti z jejich strany nebo zmatku, neschopnosti vyjádřit se v jednom jazyce najednou. Jedná se však o volbu (často v bezvědomí) a úmyslný a smysluplný diskurzivní proces, jak dokládají četné disciplíny, které zpochybňují motivaci alternace kódu. Americká studie (2015) se pokusila spojit a shrnout faktory identifikované těmito různými disciplínami: porovnala je v experimentu s cílem určit, které faktory mají největší vliv na přepínání kódu  :

  1. Přístupnost slov: to znamená, že bude upřednostňováno krátké nebo často používané slovo, i když vyžaduje změnu jazyka. Pokud například mluvčí mluví francouzsky, ale ekvivalent francouzského slova je v angličtině kratší / častější, je možné, že přepnou kódy, aby toto slovo vyjádřili spíše v angličtině než ve francouzštině. Nejčastěji se jedná o podstatná jména (a slovesa).
  2. Lexikální kontext: „spouštěcí slovo“ (např. Vlastní podstatná jména, dvojjazyčné homofony atd.) Může v důsledku toho způsobit přechod (více či méně dlouhý) do jiného jazyka, a proto způsobit alternaci kódu. Svou roli hraje také lexikální soudržnost: pokud bylo například v konverzaci ve francouzštině vysloveno slovo v angličtině, bude mít tendenci se v příštích výskytech znovu vyjádřit v angličtině. Nakonec je méně pravděpodobné, že k přepínání kódu dojde ve frázích, to znamená v případech, kdy skupina slov v jazyce skutečně souvisí.
  3. Syntaktický kontext: ke střídání kódu nejčastěji dochází mezi syntaktickými jednotkami a ne v nich. Čím větší je však vzdálenost mezi prvním a posledním slovem syntaktické jednotky, tím více se tato jednotka stane náchylnou k podstoupení přepnutí kódu v ní.

Tato americká studie (2015) o střídání kódů proto překročila a testovala všechny tyto faktory z různých oborů. Poznamenala, že syntaktická kategorie (podstatná jména, potom slovesa) hrála největší roli v alternaci kódu, která se ve většině případů týká podstatných jmen. I když byly méně vlivné, za důležité byly označeny další faktory: typ účastníků (v konverzaci), délka slova, slova označující něco konkrétního nebo lexikální soudržnost.

Během této studie se navíc objevil nový faktor vycházející z diskurzivního a funkčního přístupu (studium struktury a organizace informací v komunikaci). Jedná se o předvídatelnost významu  : to znamená, že čím méně předvídatelný je význam ve větě, tím je pravděpodobnější, že řečník přepne kódy. Tento fenomén by byl motivován touhou zdůraznit důležité nebo nové informace: jako v příkladu této věty v češtině (s anglickým přepínáním kódu ) „A potřebuje zábavu . [A ona potřebuje zábavu .] “. Změna jazyka by byla signálem, který by přilákal pozornost řečníka. V důsledku toho by alternace kódu měla diskurzivní a informativní funkci: sloužila by ke strukturování diskurzu a k upřednostnění informací tím, že by vynikaly to, co je důležité nebo nové.

Je důležité si uvědomit, že účelem změny kódu není přinést nový význam. Když hovoří, bilingvní (nebo vícejazyčný) čelí volbě mezi dvěma rovnocennými termíny nebo významy v jeho dvou (nebo více) jazycích. Pokud tedy změní svůj jazyk, nejde o to, aby řekl něco, co by nebyl schopen říci ve svém jiném jazyce, ale aby podtrhl důležitou informaci, upozornil na to, co bude dělat. Řekněte a vyhněte se nedorozuměním.

Příklady

Tato touha strukturovat informace přepínáním kódu se může objevit v mnoha diskurzivních situacích, jak uvádí dánská studie (2003) o střídání kódu mezi dánským jazykem (velkými písmeny) a tureckým jazykem (kurzívou).:

Příklad : Tamam boş ver DE ER UHYGGELIGE yazalım . [ Dobře, to je v pořádku, pojďme napsat, JSOU BĚHEM.]

Příklad : NEJ DET BEHØVES DET IKKE # ay yapamıyorum. [NE TOTO NENÍ NUTNÉ (určeno ostatním) # Nemohu to udělat. (pro sebe)] ("#" = pauza)

Příklad : Makası ver GIDER DU IKKE LIGE RÆKKE MIG SAKSEN? [ Podej mi nůžky. Nevadilo by vám podat mi nůžky?]

Příklad (1) (s konjunkcí): Aşağıda otursunlar FOR DET REGNER JO. [ Mohou sedět níže, PROTOŽE JE TO MOŽNÉ.]

Příklad (2) (bez spojení): LØVER ER FAKTISK LETTERE ALTSÅ # kafasını büyük yaparız. [LIONOVÉ JSOU SKUTEČNĚ JEDNODUCHŠÍ # můžeme mu dát velkou hlavu. ]

Příklad : Aha aha # kes adamı […] HAN SER KEDELIG UD. [ Tady tady # vystřihněte toho muže [...] TO VYZRÁŽÍ NUDU.]

Příklad : ÅH NEJ nişanlın kızar mi şimdi  ? [OH NE, váš snoubenec se teď naštve?]

Další příklady

Literární příklady
  • „A víceméně na mě poškrábala Litso, takže jsem kritizoval: nechutnou starou ženu, starý bramborový souk!“ " ( Anthony Burgess , Mechanický pomeranč )
  • "- Dale cuerda al mono para que baile.
-Tú vytvořil, že seno má velmi skvělé básně en una lengua en una centuria. Ver: Vallejo, Neruda, Darío, Lorca, Jiménez, Machado. Velmi málo. -Záleží na tom, co hledáte. -Hledám tvůrce. Pokud chcete přijmout los maestros, zahrňte: Huidobro, Cernuda, Alberti, Alexandre, Salinas, Guillén. Sí, jeho mistři, bez pero. -Tú eres demasiado rígida. -Ne, es que las puertas del Parnaso, syn muy estrechas. Alexandre puede ser mejor poeta que Lorca, pero no más grande. Lorca es común, pero es a creador. Mnoho mistrů jsou lepší básníci než tvůrci, ale nejsou větší. La grandeza no es mejor. S es peor. Existuje mnoho zpěváků s lepším hlasem než María Callas . Ale ona zpívala skvěle. Y la grandeza no se puede definovat. Porque está llena. Es como el sol. Algo lleno de luz y redondo. Žádná le hace falta nada. Y te llena. Už jsi llena. Te colma. Es algo, které stanovilo. Y afirma su instauración. Usadit se. Zasadil se. Se queda ahí, como una instalace, en un espacio. Es como la belleza. " (Una Escena de la novela BILINGUE, Yo-Yo Boing! , Které Giannina Braschi ).
Ukázky z písní
  • „Takto jsi mi poděkoval / že jsem se tě naučil anglicky? / Hej, ty jsi mě neučil, / můj dědeček byl hovězí pečeně “ ( Renaud , není to proto, že jsi )
  • „Jsi ten pro mě, pro mě, pro mě, impozantní / Jsi moje láska velmi, velmi, velmi, superbe“ ( Charles Aznavour , Pro mě impozantní )
  • „Zonder liefde warme liefde / Waait de wind c'est konečný / Zonder liefde warme liefde / Weent de zee již hotový / Zonder liefde warme liefde / Lijdt hich licht vše je hotové“ ( Jacques Brel , Marieke )

Podívejte se také

Reference

  1. „Přechod od intrafrastického k interfrastickému v konverzačním využití alžírských studentů“ , Azzedine Malek
  2. (en) MYSLÌN Mark a LEVY Roger, „  Přepínání kódu a předvídatelnost významu v diskurzu  “ , Language , sv.  91/4,2015, str.  871-905 ( číst online )
  3. „Prvky sociolingvistického přístupu ke spouštěčům střídání kódů u studentů University of Mostaganem“ , Azzedine Malek
  4. Samoobslužný program, hostitelem je Marc-André Coallier, Antoine Mongrain a Sophie Vallerand, MAtv, Montreal, 12. 11. 2014, (url: https://www.youtube.com/watch?v=vzuRZvsWKaA )
  5. (in) KARREBAEK Martha Sif, „  Ikoničnost a struktura při přepínání kódů  “ , International Journal of Bilingualism , sv.  7/4,2003, str.  407-441 ( číst online )
  6. Překlad vypůjčených termínů z ruštiny: Litso (лицо) = tvář, kritizovat (кричать) = křičet, soumka (сумка) = taška.