| Státní příslušnost | francouzština |
|---|---|
| Výcvik | School of Advanced Studies in Social Sciences ( doctorate ) (do1995) |
| Činnosti | Politolog , výzkumník |
| Pracoval pro | Národní centrum pro vědecký výzkum |
|---|---|
| Dozorce | Jean Coussy ( d ) |
Béatrice Hibou je politologka připojená k Centru pro mezinárodní studia a výzkum (CERI), výzkumné laboratoři CNRS .
Poté , co v roce 1995 získala doktorát z ekonomie na EHESS , je integrována do výzkumných programů CERI a přispívá do jejích publikací včetně Les Cahiers du CERI , Critique internationale a časopisu Politique africaine .
Její hlavní oblast výzkumu se týká státu, který studuje prostřednictvím otázek jeho transformace aplikovaných na případy arabských, afrických a jihoevropských zemí.
Prostřednictvím svého výcviku upřednostňuje vazby mezi politikou a ekonomikou z epistemologického hlediska ovlivněného filozofem Michelem Foucaultem a sociologem Maxem Weberem .
Její terénní práce v Tunisku v letech 1997 až 2005 vedla k tuniské knize Síla poslušnosti: politická ekonomie represe v Tunisku, kde analyzuje fungování tuniského politického režimu.
Jeho výzkum definuje neoliberální byrokracii jako způsob fungování, který je založen na systematickém používání standardů, pravidel, postupů, kódů nebo kategorizací hlavně ze světa trhu a podnikání, které má dopad na každodenní život. Postulováním manažerské nadřazenosti soukromého nad veřejným se pak neoliberální byrokracie rozšíří i do oblastí, které mu jsou historicky cizí (vzdělávání atd.).
Béatrice Hibou je aktivním členem podpůrného výboru Fariba Adelkhah a Rolanda Marchala , oba byli v červnu 2019 zatčeni a stali se vědeckými vězni v Íránu. Ačkoli byl Roland Marchal propuštěn 20. března 2020, Fariba Adelkhah zůstává vězněm. v Íránu a Béatrice Hibou stále vystupuje jako členka podpůrného výboru v mnoha národních i mezinárodních médiích, kde vysvětluje zejména vývoj případu, podmínky zadržování v Íránu a obecněji otázky vědecké svobody.