Berlín více

Takzvané  dohody „  Berlín plus “ přijaté na summitu ve Washingtonu v roce 1999 upravují poskytování prostředků a schopností NATO Evropské unii pro operace, na nichž se Aliance vojensky nezabývá. Jako takové, způsoby spolupráce mezi NATO a NATO Evropská unie byla potvrzena na zasedání Evropské rady v Nice v prosinci 2000.

Realizace dohody „Berlin plus“ byla dlouho odložena řecko-tureckým sporem. S ohledem na kyperskou otázku chtělo Turecko zaručit, že Evropská unie nebude moci těžit z automatického přístupu k aktivům NATO pro operaci, která by nebyla schválena všemi členy EU. V prosinci 2002 společné prohlášení NATO a Evropské unie konečně stanovilo zásady úzké politické a vojenské spolupráce mezi těmito dvěma organizacemi. Toto prohlášení o EBOP stanoví formální rámec pro spolupráci při řešení krizí a předcházení konfliktům. Zaručuje Evropské unii pro její vlastní vojenské operace přístup k logistickým a plánovacím zdrojům NATO.

Na základě těchto ujednání byla operace NATO v Makedonii převedena do Evropské unie od dubna 2003, poté operace NATO v Bosně a Hercegovině na konci roku 2004.

Provádění dohod „Berlín plus“ však opět zažilo obtížné období od vstupu Kypru a Malty do Evropské unie v roce 2004. Turecko se dovolává neexistence bezpečnostní dohody o výměně utajovaných údajů mezi těmito dvěma zeměmi a NATO odmítne jejich účast na jednáních o operacích „Berlín plus“, uzavření takové dohody s Kyprem je hypotetické vzhledem k tomu, že spor mezi Ankarou a Nikósií nebyl urovnán.

Hlavní prvky „dohod Berlín plus“

Trvalá ujednání mezi NATO a Evropskou unií:

• zajistit přístup Evropské unie k plánovacím schopnostem NATO, které mohou přispět k vojenskému plánování operací vedených EU;
• stanovit předpoklad dostupnosti předem určených společných kapacit a prostředků NATO pro použití v operacích vedených Evropskou unií ve prospěch Evropské unie;
• určit řadu možností evropského velení pro operace vedené Evropskou unií, posílení úlohy evropského zástupce SACEUR (místo přidělené britskému důstojníkovi), což mu umožní plně a efektivně převzít jeho evropské odpovědnosti;
• zajistit další přizpůsobení obranného plánovacího systému NATO způsobem, který plněji integruje dostupnost sil pro operace vedené EU;
• zajistit dohodu mezi NATO a EU o výměně utajovaných informací podle pravidel vzájemné ochrany;
• zavést postupy pro uvolňování, monitorování, navracení a odvolávání majetku a schopností NATO;
• stanovit způsoby konzultací mezi NATO a Unií v souvislosti s operací krizového řízení vedenou těmito státy za pomoci prostředků a schopností těchto států.

Reference

1. „  O SBOP - ujednání  „ Berlín plus “ “ na webových stránkách Evropské služby pro vnější činnost ,11. června 2012(zpřístupněno 27. července 2016 ) .
2. Informační zpráva o vývoji NATO, vypracovaná jménem Výboru pro zahraniční věci, obranu a ozbrojené síly , předložená Senátu 19. července 2007.

Související článek

• Společná zahraniční a bezpečnostní politika