Cees Nooteboom

Cees Nooteboom v Kolíně nad Rýnem v březnu 2011. Životopis

Narození	31. července 1933 Haag
Jméno v rodném jazyce	Cees Noteboom
Rodné jméno	Cornelis Johannes Jacobus Maria Nooteboom
Státní příslušnost	holandský
Činnosti	Básník , spisovatel , prozaik , literární kritik , novinář , prozaik , překladatel
Manželka	Simone Sassen ( d ) (od2016)

Jiná informace

Člen	Berlínská akademie umění Bavorská akademie výtvarných umění
Umělecké žánry	Nové , nové
webová stránka	www.ceesnooteboom.com
Ocenění

Cornelis „Cees“ Johannes Jacobus Maria Nooteboom , narozen dne31. července 1933v Haagu , je nizozemský spisovatel . Je autorem nezařaditelného díla, které sahá od filozofických románů po novinářské eseje, včetně kronik z cest a básní, a od roku 1950 je významnou osobností nizozemské literatury .

Životopis

Po obtížném vzdělání v augustiniánských klášterech podniká několik cest do Evropy a Surinamu . V roce 1955 vydal svůj první román Philippe et les autres , inspirovaný stopováním po Evropě. Za čtyřicet let Cees Nooteboom napsal řadu příběhů, povídek, románů a básní. Kromě cestování rozděluje svůj čas mezi Amsterdam a Berlín a léto ve Španělsku .

V roce 1992 byl zvolen za člena Berlínské akademie umění .

Funguje

Romány, povídky, eseje

Philippe et les autres ( Philip en de anderen , 1954), román přeložený z nizozemštiny Philippe Noble. [Paříž], Éditions Calmann-Lévy, 1992, 164 s. (Reissue: [Paříž], Editions du Seuil, „Body“ n o 172, 1995, 164 str.)
Námořník bez rtů: tropické příběhy ( De verliefde gevangene. Tropische verhalen , 1958), povídky přeložené z nizozemštiny Daniel Cunin, předmluva Philippe Noble, doslov autora. [Nantes], Éditions Cecofop-Le Passeur, 2002, 128 s
Le Chevalier est mort ( De ridder is gestorven , 1963), román přeložený z holandštiny Louis Fessard. [Paříž], Éditions Denoël, „Les Lettres nouvelles“, 1967, 192 s. Nový překlad: Le Chevalier est mort , přeložen z nizozemštiny Christian Marcipont. [Paříž], Editions Maren Navrhujeme, "Malý European Library XX th century " / Editions Calmann-Lévy, 1996, 182 s.
Rituels ( Rituelen , 1980), román přeložený z nizozemštiny Philippe Noble. [Paříž], Éditions Calmann-Lévy, 1985, 202 s. (Reissue: [Paříž], Editions du Seuil, „Body Roman“ n o 693, 1994, 202 str.)
Píseň o bytí a objevování ( Een lied van schijn en wezen , 1981), román přeložený do nizozemštiny Philippe Noble a Anne Wyvekens. [Arles], Éditions Actes Sud, „Dutch Letters“, 1988, 112 s. (Reissue: [Paříž], Nakladatelství Gallimard, „Folio“ n o 3409, 2000, 104 str.)
Mokusei! Příběh lásky ( Mokusei! Een liefdesverhaal , 1982), povídky přeložené z nizozemštiny Philippe Noble. [Arles], Éditions Actes Sud, „Dutch Letters“, 1987, 80 s. (Reissue: [Paříž], Nakladatelství Gallimard, „Folio“ n o 3410, 2000, 80 str.)
V horách Nizozemska ( In Nederland , 1984), román přeložený z nizozemštiny Philippe Noble. [Paříž], Éditions Calmann-Lévy, 1988, 160 s. (Reissue: [Arles], Éditions Actes Sud, „Babel“ č. 126, 1994, 160 s.)
Buddha za palisádou Výlet do Bangkoku ( De Boeddha achter de schutting , 1986), účet přeložený z nizozemštiny Philippe Noble. [Arles], Éditions Actes Sud / [Lausanne], Éditions L'Aire, „Terres d'aventure“, 1989, 64 s.
Německý rok: Berlin Chronicles, 1989-1990 ( Berlijnse Notities , 1990), přeloženo z nizozemštiny pod vedením Philippe Noble, ve spolupráci s Raymondem Dubosqem a spol. [Arles], Éditions Actes Sud, „Dutch Letters“, 1990, 270 s.
Následující příběh ( Het volgende verhaal , 1991), román přeložený z nizozemštiny Philippe Noble. [Arles], Éditions Actes Sud, „Dutch Letters“, 1991, 144 s. (Reedice: [Paříž], Éditions Gallimard, „Folio“ č. 3392, 2000, 136 s.)
Touha do Španělska: moje objížďky do Santiaga ( De omweg naar Santiago , 1992), cesty, přeloženo z nizozemštiny Anne-Marie de Both-Diez. [Arles], Éditions Actes Sud, „Terres d'aventure“, 1993, 450 s.
Zurbaran and Cees Nooteboom , přeloženo z nizozemštiny Anne Champonnois. [Paříž], Editions Flohic, „Museums secrets ' n o 11, 1992 80 s.
Únos Evropy ( De ontvoering van Europa , 1993), eseje, přeloženy z nizozemštiny Isabelle Rosselin a Philippe Noble. [Paříž], Editions Maren Navrhujeme, "Malý European Library XX th century " / Editions Calmann-Lévy, 1994 128 s.
Autoportrét jiného: sny o ostrově a městě z dávných dob ( Zelfportret van een ander , 1993), prozaické básně, přeložené z nizozemštiny Philippe Noble. [Arles], Éditions Actes Sud, 1994, 72 s.
Na jaře Rosa: Cestuje po Dálném východě ( Van de Lente de Dauw, Oosterse reizen , 1995), přeloženo z nizozemštiny Anne-Marie de Both-Diez. [Arles], Éditions Actes Sud, „Terres d'aventure“, 1995, 312 s.
Den mrtvých ( Allerzielen , 1998), román přeložený z nizozemštiny Philippe Noble. [Arles], Éditions Actes Sud, „Dutch Letters“, 2001, 386 s.
Nomadic hotel ( Nootebooms hotel , 2002), fotografie Simone Sassen, přeloženy z nizozemštiny Philippe Noble. [Arles], Éditions Actes Sud, 2003, 256 s.
Perdu le paradis ( Paradijs verloren , 2004), román přeložený z nizozemštiny Philippe Noble. [Arles], Éditions Actes Sud, 2006, 187 s.
Spící bohové / Sueños y otras mentiras , malířská kniha s litografiemi Jürgena Partenheimera , Ergo Pers, 2005)
Un art du voyage , překládal z nizozemštiny Philippe Noble, Actes Sud Littérature, 2006, 192 s.

Pluie rouge ( Rode Regen , 2007), román přeložený z nizozemštiny Philippe Noble a ilustrovaný Janem Vanrietem . [Arles], Éditions Actes Sud, „Dutch Letters“, 2008, 254 s.
Tumbas ( Tumbas. Graven van dichters en denkers , 2007), literární eseje přeložené z nizozemštiny Annie Kroon a ilustrované Simone Sassen. [Arles], Éditions Actes Sud, „Dutch Letters“, 2009, 256 s.
V noci přicházejí lišky ( Nachts komen de vossen , 2009), povídky přeložené z nizozemštiny Philippe Noble. [Arles], Éditions Actes Sud, „Dutch Letters“, 2011, 160 s.
Dopisy Poseidonovi ( Brieven aan Poseidon , 2012), příběhy přeložené z nizozemštiny Philippe Noble. [Arles], Éditions Actes Sud, „Dutch Letters“, 2013, 192 s.
Měl jsem tisíc životů a vzal jsem si jen jeden , texty vybrané Rüdigerem Safranskim a přeložené z nizozemštiny Philippe Noble. [Arles], Éditions Actes Sud, „coll. Holandská písmena “, 2016, 208 s.
533. Kniha dnů ( 533. Een dagenboek , 2016), Éditions Actes Sud, „coll. Holandská písmena “, 2019, 252 s. Z nizozemštiny přeložil Philippe Noble. ( ISBN 978-2330120689 )

Sborníky / časopisy

Básně v Nouvelle Revue française n ° 476, 1992; Septentrion XXVII-4, 1998
Výňatek z románu Rituels (1980), přeloženého z nizozemštiny Philippe Noble, v publikacích Septentrion , 1985, XIV-1 a Prosateurs Dutchophones contempors, Stichting Ons Erfdeel, 1992

Cena

Cena Pegasus
Cena Constantijna Huygense
Cena Aristeion v roce 1993 za film The Next Story ( Het volgende verhaal )
Zlatá medaile Círculo de Bellas Artes
Cena za holandské dopisy v roce 2009
Formentor Award v roce 2020

Citáty

"Bylo to daleko a přesto to bylo včera." Neexistuje slovní forma, která by tomuto druhu indikace v čase odpovídala. Paměť se neustále hází mezi dokonalým a nedokonalým, stejně jako paměť, pokud má volnou ruku, nejčastěji dává přednost chaosu před chronologickou tabulkou. "

- Cees Nooteboom, trad. Philippe Noble, Mokusei! , Folio č. 3410, s. 37

"Kočovný a polyglotický spisovatel, fascinovaný japonskou kulturou a blázen do Španělska, ve své práci uděluje vzpomínkám zvláštní místo." Jeho spisy odrážejí myšlenku zaměřenou na detaily a symboly, ovoce autentické a meditativní reflexe. Zejména se zabývá otázkou přechodu od existence k neexistenci, otázkami identity a osudu, relativity času a prostoru, vztahu spisovatele k historii a realitě, viditelného a neviditelného. "

- Jacques Beaudry

Adaptace jeho práce pro kino

1989 : Rituelen , holandský film režírovaný Herbertem Curielem, adaptace stejnojmenného románu publikovaného v roce 1980, s Derekem de Lintem , Thomem Hoffmanem a Sigridem Koetseem

Bibliografie

Françoise Opsomer, „Cees Nooteboom, spisovatelka tohoto světa“, přeložena z nizozemštiny Philippe Noble, v Septentrion XIV-1, 1985
Françoise Opsomer, „Jeho slova se počítají: poezie Cees Nooteboom“, přeložena z nizozemštiny Isabelle Longuet, v Septentrion XXVII-4, 1998.

U některých děl

Rituály

Tyto tři části zachytit hlavní postavu, Inni (Inigo) Wintrop , diletant , narodil kolem roku 1928 ve třech obdobích jeho života, v Amsterdamu.

V roce 1963 Zita (z Namibie), vdaná v roce 1957, opustila Inni Wintropovou, novinářku v horoskopech.
V roce 1953 Inni Wintropovou, chudou studentku, dostihla jeho bohatá teta Thérèse, kterou převzal Arnold Taads, její bývalý manžel a notář, další samotář (s vynikajícím psem Athos), propuštěný mladou služebnou Petrou, a ne dokonce i kari. biskupem Terruwe.
V roce 1973 Inni Wintrop, dobrý sběratel starožitností, mimochodem uviděla mladou dámu Colombe, ale především Bernarda Rozenbooma, tajného antikvariátu (manikérku, paní Theurnissenovou), Riezenkampa, specialistu na japonské tisky, poté Philipa Taadse jediný a zanedbaný syn 'Arnolda Taadse, zaměstnance na částečný úvazek se specializací na jógu, zen a čajový obřad.

Poznámky a odkazy

(De) Cees Nooteboom - Von 1992 až 1993 Mitglied der Akademie der Künste, Berlin (West), Sektion Literatur. Seit 1993 Mitglied der Akademie der Künste, Berlin, Sektion Literatur na webových stránkách Akademie der Künste
(es) " Cees Nooteboom, Medalla de Oro del Círculo de Bellas Artes 09.12.2003 " na Círculo de Bellas Artes (k dispozici na 1. st leden 2015 ) .

Dodatky

Související články

externí odkazy

Autoritní záznamy :
Zdroje literatury :
Web společnosti knihkupectví
Web fotografky Aurélie Freyové, členky uměleckého sboru Casa de Velázquez v Madridu, jejíž projekt souvisí s díly Cees Nooteboom: Désir d'Espagne , Le labyrinthe du pèlerin