Celé jméno |
Футбольний клуб „Шахтар“ Донецьк (Futbolny klub „Chakhtar“ Donetsk) |
---|---|
Přezdívky | Horníci, Krtci |
Předchozí jména | Stachanovci (1936-1946) |
Nadace | 24. května 1936 |
Barvy | Oranžová a černá |
Stadión |
Donbass Arena (do roku 2014) Kvůli válce o Donbass hraje klub od května 2014 prozatímně na různých stadionech včetně olympijského stadionu v Kyjevě , od května 2020 (51 504 míst) |
Sedadlo |
86-A, Artema Street 83050 Doněck , |
Aktuální mistrovství | Prime-Liha |
Prezident | Rinat Achmetov |
Trenér | Roberto De Zerbi |
Nejvíce limitovaný hráč | Darijo Srna (536) |
Nejlepší útočník | Luiz Adriano (128) |
webová stránka | www.shakhtar.com |
Národní |
Mistrovství Ukrajiny (13) Ukrajinský pohár (13) Ukrajinský superpohár (8) Pohár SSSR (4) Superpohár SSSR (1) |
---|---|
Mezinárodní | Pohár UEFA (1) |
Rezidence | Mimo |
Zprávy
Pro aktuální sezónu viz:FC Shakhtar Donetsk (v ukrajinském : „Шахтар“ Донецьк ) a Šachtar Doněck (v ruštině : „Шахтёр“ Донецк ), také hláskoval Šachtar v anglickém přepisu, je klub na Ukrajině z fotbalu byla založena v roce 1936 a sídlí v Doněcku .
Chachhtarskému Donecku předsedal miliardářský podnikatel Rinat Achmetov od roku 1996. První tým hrál v ukrajinské Premier League od svého založení v roce 1992. Od konce sovětské éry vyhrál třináct ukrajinských šampionátů a třináct ukrajinských pohárů, když je hlavní konkurent Dynama Kyjev ; před nezávislostí Ukrajiny vyhrál v letech 1961–1983 čtyřikrát Pohár SSSR . Klub vyhrál svůj první evropský titul v roce 2009 a vyhrál Pohár UEFA .
Klub hraje v aréně Donbass , která byla slavnostně otevřena v roce 2009, do roku 2014. Kvůli konfliktu v regionu Donbass hraje klub dočasně v aréně Lviv v letech 2014 až do konce roku 2016, poté na stadionu Metalist v Charkově v období od ledna 2017 do Března 2020 a od května 2020 na olympijském stadionu v Kyjevě .
Byl vytvořen v květnu 1936 a nazývá se Stakhanovets v odkazu na Aleksei Stakhanova , horníka v regionu Donbass . První sportovní událost se stala v roce 1951, kdy se klub, mezitím přejmenovaný na Chakhtior, umístil na třetím místě v šampionátu SSSR . Slovo „chakhtior“ znamená „menší“.
V šedesátých letech se klub pod vedením trenéra Olega Ochenkova dostal třikrát za sebou do finále Poháru SSSR, aby vyhrál dvakrát (1961 a 1962), poté se mu přezdívalo „pohárový tým“.
Teprve v polovině 70. let se však Chakhtior znovu objevil na přední části pódia a v roce 1975 získal druhé místo v šampionátu, což mu umožnilo účast v evropském poháru. V roce 1978, jedná se o 3 th místo v šampionátu, že klub dostane. Poté do svých řad započítal Vitaliy Starukhlin (kapitán týmu), který byl v roce 1979 jmenován nejlepším hráčem šampionátu.
Na začátku 80. let vyhrál Chakhtior dvakrát SSSR pohár (1980 a 1983), stejně jako SSSR Superpohár v roce 1983 proti Dněpru Dněpropetrovsk (mistr SSSR v roce 1983).
Během nezávislosti Ukrajiny změnil Chachtar název, aby se stal Chachtarem, protože ukrajinština oficiálně nahrazuje ruštinu. Klub se stává „konkurentem“ Dynama Kyjev . Je to klub s nejlepšími výsledky v ruskojazyčných oblastech Ukrajiny (na východě a na Krymu), zejména díky příchodu obchodníka prezidenta Rinata Achmetova v roce 1996 . Od té doby, co byl v čele klubu, nikdy v národním šampionátu neskončil pod druhým místem. Jeho cílem je nyní stát se skvělým evropským klubem, a to díky náboru hráčů z Jižní Ameriky, jako jsou Brazilci Brandão , Elano , Matuzalem , Fernandinho , Ilsinho , Willian , Mexičan Nery Castillo nebo Bolívijec Marcelo Moreno , mnoho hráčů z východu jako Chorvat Darijo Srna , rumunský Razvan Rat nebo český Tomas Hübschman a Afričané Julius Aghahowa a Isaac Okoronkwo . Nábor italského reprezentanta Cristiana Lucarelliho byl neúspěch. Nakonec je k výběru povoláno mnoho Ukrajinců z Chakhtaru.
V evropském poháru explodoval Chakhtar v roce 2009 zejména vítězstvím na Camp Nou proti FC Barcelona , které v témže roce skončí vítězem Ligy mistrů. Daroval v Poháru UEFA, ukrajinský klub si uvědomil dlouhou a složitou cestu, postupně eliminuje Tottenham Hotspur , na CSKA Moskva , v Olympique Marseille a jeho soupeře Dynamo Kyjev , předtím, než vyhraje v 38 th a poslední finále této soutěže proti Werder Brémy v Istanbul.
Na stadion, který byl vydán v srpnu 2009 a byl klasifikován jako 5hvězdičkový stadion UEFA, je vhodný pro klub. Má kapacitu přibližně 50 000 míst k sezení při rozpočtu 250 milionů dolarů. Během sezóny Ligy mistrů 2010–2011 skončil klub první ve své skupině s 15 body před Arsenalem (12 bodů). V osmifinále se Ukrajinci utkají s AS Řím a vyhrají 3: 2 v Itálii a 3: 0 doma. Je to teprve podruhé, co klub z bývalého SSSR dorazil do 1/4 Ligy mistrů (po předchozí sezóně po FK CSKA Moskva ). Ve čtvrtfinále se utkají se Španěly z FC Barcelona . I přes správný výkon je Chakhtar v první etapě těžce poražen (5-1). Ve druhém zápase zvítězili Katalánci znovu (1: 0) a stali se prvním klubem, který vyhrál v Doněcku v Lize mistrů.
Sezóna 2013/14 bude ve znamení deváté korunovace ukrajinského šampiona. K tomuto titulu opět hodně přispěli Brazilci klubu. Současně bude evropská kampaň částečně vynechána vyřazením ze skupinové fáze, která zahrnovala Manchester United, Bayer Leverkusen a Real Sociedad. Obráceni v Evropské lize se ocitli tváří v tvář Viktorii Plzeň , dalšímu klubu přestoupenému z Ligy mistrů. Podařilo se jim vytrhnout remízu z Plzně, ale prohrát v Donbass aréně se skóre 2-1 (kumulativní skóre 3-2).
Kvůli konfliktu v regionu Donbass musí klub opustit arénu Donbass a přesunout své schůze od léta 2014. Prozatímně působí v aréně ve Lvově do konce roku 2016, poté na stadionu Metalist v Charkově od ledna 2017 do Března 2020 a od května 2020 na olympijském stadionu v Kyjevě . Smlouva platí na tři roky, do léta 2023.
Ukrajinské soutěže | Mezinárodní soutěže | Sovětské soutěže |
---|---|---|
|
|
Níže uvedená časová osa shrnuje postupné pořadí klubu v lize Sovětského svazu.
Níže uvedená časová osa shrnuje postupné pořadí klubu v ukrajinské lize.
Sezóna | Mistrovství | Ukrajinský pohár | Ukrajinský superpohár | Evropský pohár | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Divize | Poz | Body | J | PROTI | NE | D | BP | před naším letopočtem | Rozdíl | VS | Výsledek | |||
1992 | 1 re | 4. ročník | 26 | 18 | 10 | 6 | 2 | 31 | 10 | +21 | Semifinále | - | - | |
1992-1993 | 4. ročník | 34 | 30 | 11 | 12 | 7 | 44 | 32 | +12 | 16. kolo | ||||
1993-1994 | 2. místo | 49 | 34 | 20 | 9 | 5 | 64 | 32 | +32 | 16. kolo | ||||
1994-1995 | 4. ročník | 62 | 34 | 18 | 8 | 8 | 52 | 29 | +23 | Vítěz | C3 | Předkolo | ||
1995-1996 | 10 th | 45 | 34 | 13 | 6 | 15 | 44 | 43 | +1 | Semifinále | C2 | První kolo | ||
1996-1997 | 2. místo | 62 | 30 | 19 | 5 | 6 | 72 | 28 | +44 | Vítěz | TENTO | Skupinová fáze | ||
1997-1998 | 2. místo | 67 | 30 | 20 | 7 | 3 | 61 | 25 | +36 | 16. kolo | C2 | Druhá zatáčka | ||
1998-1999 | 2. místo | 65 | 30 | 20 | 5 | 5 | 70 | 25 | +45 | Semifinále | C3 | Druhé kolo Q | ||
1999-2000 | 2. místo | 66 | 30 | 21 | 3 | 6 | 60 | 16 | +44 | Čtvrtfinále | C3 | První kolo | ||
2000-2001 | 2. místo | 63 | 26 | 19 | 6 | 1 | 71 | 21 | +50 | Vítěz | C1 | Skupinová fáze | ||
C3 | Třetí kolo | |||||||||||||
2001-2002 | 1 st | 66 | 26 | 20 | 6 | 0 | 49 | 10 | +39 | Vítěz | C1 | Třetí kolo Q | ||
C3 | První kolo | |||||||||||||
2002-2003 | 2. místo | 70 | 30 | 22 | 4 | 4 | 61 | 24 | +37 | Finále | C1 | Třetí kolo Q | ||
C3 | První kolo | |||||||||||||
2003-2004 | 2. místo | 70 | 30 | 22 | 4 | 4 | 62 | 19 | +43 | Vítěz | C1 | Třetí kolo Q | ||
C3 | První kolo | |||||||||||||
2004-2005 | 1 st | 80 | 30 | 26 | 2 | 2 | 63 | 19 | +44 | Finále | Finále | C1 | Skupinová fáze | |
C3 | 16. kolo | |||||||||||||
2005-2006 | 1 st | 75 | 30 | 23 | 6 | 1 | 64 | 14 | +50 | 16. kolo | Vítěz | C1 | Třetí kolo Q | |
C3 | 16. kolo | |||||||||||||
2006-2007 | 2. místo | 63 | 30 | 19 | 6 | 5 | 57 | 20 | +37 | Finále | Finále | C1 | Skupinová fáze | |
C3 | 16. kolo | |||||||||||||
2007-2008 | 1 st | 74 | 30 | 24 | 2 | 4 | 75 | 24 | +51 | Vítěz | Finále | C1 | Skupinová fáze | |
2008-2009 | 2. místo | 64 | 30 | 19 | 7 | 4 | 47 | 16 | +31 | Finále | Vítěz | C1 | Skupinová fáze | |
C3 | Vítěz | |||||||||||||
2009-2010 | 1 st | 77 | 30 | 24 | 5 | 1 | 62 | 18 | +44 | Semifinále | - | C1 | Třetí kolo Q | |
C3 | 16. kolo | |||||||||||||
2010-2011 | 1 st | 72 | 30 | 23 | 3 | 4 | 53 | 16 | +37 | Vítěz | Vítěz | C1 | Čtvrtfinále | |
2011-2012 | 1 st | 79 | 30 | 25 | 4 | 1 | 80 | 18 | +62 | Vítěz | Finále | C1 | Skupinová fáze | |
2012-2013 | 1 st | 79 | 30 | 25 | 4 | 1 | 82 | 18 | +64 | Vítěz | Vítěz | C1 | 16. kolo | |
2013-2014 | 1 st | 65 | 28 | 21 | 2 | 5 | 62 | 23 | +39 | Finále | Vítěz | C1 | Skupinová fáze | |
C3 | 16. kolo | |||||||||||||
2014-2015 | 2. místo | 56 | 26 | 17 | 5 | 4 | 71 | 21 | +50 | Finále | Vítěz | C1 | 16. kolo | |
2015-2016 | 2. místo | 63 | 26 | 20 | 3 | 3 | 76 | 25 | +51 | Vítěz | Vítěz | C1 | Skupinová fáze | |
C3 | Semifinále | |||||||||||||
2016-2017 | 1 st | 80 | 32 | 25 | 5 | 2 | 66 | 24 | +42 | Vítěz | Finále | C1 | Třetí kolo Q | |
C3 | 16. kolo | |||||||||||||
2017-2018 | 1 st | 75 | 32 | 24 | 3 | 5 | 71 | 24 | +47 | Vítěz | Vítěz | C1 | 16. kolo | |
2018-2019 | 1 st | 83 | 32 | 26 | 5 | 1 | 73 | 11 | +62 | Vítěz | Finále | C1 | Skupinová fáze | |
C3 | 16. kolo | |||||||||||||
2019-2020 | 1 st | 82 | 32 | 26 | 4 | 2 | 80 | 26 | +54 | 16. kolo | Finále | C1 | Skupinová fáze | |
C3 | Semifinále | |||||||||||||
2020-2021 | 2. místo | 54 | 26 | 16 | 6 | 4 | 54 | 19 | +35 | Čtvrtfinále | Finále | C1 | Skupinová fáze | |
C3 | 16. kolo |
Následující seznam představuje různé trenéry klubu od roku 1936.
Následující tabulka uvádí hráče zapůjčené na sezónu 2021-2022.
Tento seznam sdružuje devět hráčů označených jako „klubové legendy“ na oficiálních webových stránkách a také ty, kteří během svého působení v klubu získali významné individuální vyznamenání.
Příjmení | Období v klubu | Představení |
---|---|---|
Oleksandr Ponomarov | 1936 1951-1952 |
Ukrajinský fotbalista roku 1951. |
Viktor Fomin | 1949-1953 | Ukrajinský fotbalista roku 1950. |
Jurij Dehteryov | 1965-1983 | Klubová legenda. Sovětský brankář roku 1977. Typický tým sovětského mistrovství v roce 1977. |
Viktor Zvyahintsev | 1968-1970 1973-1975 1977-1980 |
Typický tým sovětského mistrovství v roce 1975. |
Vitali Staroukhine | 1973-1981 | Klubová legenda. Sovětský fotbalista roku 1979. Ukrajinský fotbalista roku 1979. Nejlepší střelec sovětského šampionátu v roce 1979. |
Mykhaylo Sokolovsky | 1974-1987 | Klubová legenda. |
Serhiy morozov | 1979-1986 | Nejlepší střelec poháru v roce 1984. |
Viktor Hratchov | 1980-1981 1982-1990 1994-1995 |
Nejlepší střelec poháru v roce 1984. |
Serhiy yashchenko | 1982-1995 | Klubová legenda. |
Andrei Kanchelskis | 1990-1991 | Typický tým sovětského mistrovství v roce 1990. |
Oleh Matveyev | 1992-1995 1996-2000 |
Nejlepší střelec ukrajinského šampionátu v roce 1997. |
Andriy Vorobey | 1995-2007 | Klubová legenda. Nejlepší hráč ukrajinského šampionátu podle novin Komanda v roce 2000. Nejlepší střelec ukrajinského šampionátu v roce 2001. |
Anatolij Tymoščuk | 1998-2007 | Ukrajinský fotbalista roku 2002, 2006 a 2007. Nejlepší hráč ukrajinského šampionátu podle novin Komanda v roce 2002. |
Mariusz Lewandowski | 2001-2010 |
Polský fotbalista roku 2009. Podle novin Komanda v roce 2002 nejlepší hráč ukrajinské ligy . |
Brandão | 2002-2009 | Nejlepší střelec ukrajinské ligy v roce 2006. |
Darijo Srna | 2003-2018 | Klubová legenda. Největší hráč v historii klubu (536 her) |
Jádson | 2005-2012 | Klubová legenda. |
Yevhen Seleznyov | 2006-2009 2011-2012 2016 |
Nejlepší střelec ukrajinského šampionátu v roce 2012. |
Luiz Adriano | 2007-2015 | Klubová legenda. Nejlepší střelec v historii klubu (128 gólů) Nejlepší střelec v ukrajinské lize v roce 2014. |
Andrej pyatov | 2007- | Klubová legenda. Podle novin Komanda za rok 2010 nejlepší hráč ukrajinského šampionátu . |
Henrikh Mkhitaryan | 2010-2013 | Nejlepší hráč ukrajinského šampionátu podle novin Komanda v roce 2012. Nejlepší střelec ukrajinského šampionátu v roce 2013. |
Alex Teixeira | 2010-2016 | Nejlepší hráč ukrajinského šampionátu podle novin Komanda v roce 2015. Nejlepší střelec ukrajinského šampionátu v letech 2015 a 2016. |
Facundo Ferreyra | 2013-2018 | Nejlepší střelec ukrajinské ligy v roce 2018. |
Marlos | 2014- | Nejlepší hráč ukrajinské ligy podle novin Komanda v letech 2016, 2017 a 2018. |
Júnior Moraes | 2018- | Nejlepší střelec ukrajinské ligy v roce 2019. |
# | Příjmení | Doba | Zápasy |
---|---|---|---|
1 | Darijo Srna | 2003-2018 | 536 |
2 | Mykhaylo Sokolovsky | 1974-1987 | 488 |
3 | Serhiy yashchenko | 1982-1995 | 444 |
4 | Andrij Pyatov | 2007- | 422 |
5 | Jurij Dehteryov | 1967-1983 | 378 |
6 | Dmytro Shutkov | 1991-2008 | 347 |
7 | Valerij rudakov | 1974-1986 | 340 |
8 | Valerij Jaremčenko | 1966-1978 | 337 |
9 | Viktor Hratchov | 1980-1981, 1982-1990, 1994 | 331 |
10 | Ihor Petrov | 1982-1991, 1994-1996, 1998 | 331 |
# | Příjmení | Doba | Cíle |
---|---|---|---|
1 | Luiz Adriano | 2007-2015 | 128 |
2 | Andriy Vorobey | 1998-2007 | 114 |
3 | Vitalij Starukhin | 1973-1981 | 110 |
4 | Mykhaylo Sokolovsky | 1974-1987 | 105 |
5 | Brandão | 2002-2008 | 91 |
6 | Alex Teixeira | 2010-2016 | 88 |
7 | Ihor Petrov | 1982-1991, 1994-1996, 1998 | 84 |
8 | Serhiy atelkin | 1990-1995, 1996-1997, 2000-2002 | 82 |
9 | Viktor Hratchov | 1980-1981, 1982-1990, 1994 | 80 |
10 | Oleh Matveyev | 1992-1995, 1996-2000 | 78 |
Následující seznam představuje další hráče, jejichž čas v klubu byl pozoruhodný.
Mezi Chakhtarem Doněckem a Dynamem Kyjev existuje rivalita. Opozice se řídí sportovním soupeřením mezi oběma kluby a objevuje se na počátku roku 2000 .
Během sovětské éry, Dynamo Kyjev byl jeden z velkých klubů v SSSR, především soutěží s oběma moskevských klubů z FC Dynamo Moskva a FK Spartak Moskva . Chakhtar Donetsk je považován za impozantní tým v národním poháru, ale není schopen pravidelně vystupovat po celý šampionát.
V návaznosti na nezávislost Ukrajiny v roce 1991 se ukrajinská Championship viděl světlo dne v roce 1992 sezony . Vzhledem k tomu, že se moskevští konkurenti ocitli v Rusku , Dynamo Kyjev již nemělo skutečného soupeře a v letech 1993 až 2001 získalo devět po sobě jdoucích ligových titulů . Během tohoto období zůstává Kyjev baštou ukrajinského fotbalu, který těží ze své velké klubové infrastruktury a ekonomické podpory hlavního města, zatímco Doněck má při tvorbě roli provinčního klubu. Dynamo Kyjev má také zlatou generaci, v jejímž čele jsou přítomni Andrij Čevčenko nebo Sergej Rebrov, a dostává se zejména do semifinále Ligy mistrů UEFA 1998-1999 .
V roce 1996 přišel do čela Chakhtaru oligarcha Rinat Achmetov a znamenal zlom v historii klubu. Nový prezident vybavuje Doněck sportovní infrastrukturou soupeřící s Kyjevem a uplatňuje náborovou politiku schopnou přilákat dobré hráče ze zahraničí. Z devíti titulů Dynama skončil Chakhtar v letech 1993 až 1996, když v letech 1997 až 2001 zvítězil pětkrát za sebou.
Sportovní rivalita měla své počátky v sezóně 2002, kdy italský trenér Chakhtaru Nevio Scala přivedl své muže na dvojnásobek mistrovství pohárů a zlomil nadvládu Dynama Kyjev. V roce 2004 dorazila na lavičku Chachhtaru Rumunka Mircea Lucescu, která v období 2004–2011 nasbírala více trofejí než Dynamo, a také lepší výkony na evropské úrovni. V této sezóně dochází ke sportovnímu zintenzivnění soupeření a od té doby je doněcký klub registrován jako opakující se a silný konkurent Dynama a ukrajinský fotbal s potěšením objevuje každoroční závod o titul v duetu, který nahrazuje sólový závod deseti let Dynama Kyjev .