| Ústavní soud republiky Makedonie Уставен суд на Република Македонија | |
| Situace | |
|---|---|
| Tvorba | 15. února 1964 |
| Typ | Ústavní příslušnost |
| Sedadlo | 12 Udarna Brigada br. 2 1000, Skopje |
| Jazyk | Makedonština |
| Organizace | |
| Členové | 9 |
| Prezident | Vangelina Markudová |
| webová stránka | www.ustavensud.mk/ |
Ústavní soud republiky Makedonie ( Уставен суд на Република Македонија v Macedonian ) je makedonská soud odpovědný za zajištění shody s 1991 ústavě .
Skládá se z devíti soudců zvolených na devítileté funkční období, které nelze obnovit. Volební postup se řídí čl. 109 odst. 2 Ústavy z roku 1991 .
Jsou voleni Shromážděním z řad významných právníků , jejichž volby jsou získávány většinou hlasů z celkového počtu poslanců, tedy 61 hlasů. Prezident republiky a soudní rady republiky každý navrhnout dva kandidáty.
Z devíti soudců musí tři získat dvojnásobnou většinu, a to většinu hlasů z celkového počtu poslanců a většinu hlasů „náležejících k menšinovým komunitám v Makedonské republice. ".
Poté složí následující přísahu: „Prohlašuji, že budu vykonávat funkci soudce Ústavního soudu odpovědně a svědomě, při respektování Ústavy a zákonů Republiky Makedonie. ". Poté podepíší svou přísahu, kterou předloží předsedovi shromáždění .
Podle článku 111 Ústavy je funkce soudce Ústavního soudu neslučitelná s „výkonem jiných veřejných funkcí, povolání nebo funkcí a s členstvím v politické straně. ". Soudci jsou rovněž osvobozeni od vojenské služby .
Soudci požívají stejné imunity jako imunita členů shromáždění , a proto nemohou být zatčeni ani zadrženi za hlasy nebo názory vyjádřené při výkonu jejich funkce. Žádný soudce nemůže být zatčen bez souhlasu soudu, ledaže by byl přistižen při činu, za který hrozí trest nejméně pět let vězení .
Kromě rezignace, smrti a konce funkčního období může v případě odvolání skončit i funkce ústavního soudce. Toto vyslovuje Soud, je-li jeden z jeho členů obviněn z trestného činu nebo trestného činu, za který lze uložit nejméně šest měsíců vězení , nebo pokud trvale ztratí způsobilost k výkonu své funkce., Tento stav je třeba vzít na vědomí jeho vrstevníky.
Předsedu Ústavního soudu volí jeho členové a mezi nimi na funkční období tří let, které nelze obnovit. Volby se získávají dvoutřetinovou většinou, tj. 6 hlasy, a kterýkoli soudce může navrhnout jiného jako kandidáta na prezidenta, přičemž tento návrh musí být potvrzen komisí složenou ze tří soudců.
Prezident zajišťuje zastoupení Soudu, svolává a předsedá jeho zasedáním, podepisuje rozhodnutí, usnesení a další dokumenty vycházející ze Soudu, zajišťuje provádění pravidel Ústavního soudu a plní všechny další úkoly, které mu byly touto nejnovější svěřenou činností svěřeny.
| Příjmení | Termíny |
|---|---|
| Jordan Arsov | 1991, - z roku 1994 |
| Jovan proevski | Z roku 1994 - roku 1997 |
| Milan Nedkov | Roku 1997 - 2000 |
| Todor Džunov | 2000 - 2003 |
| Liljana Ingilizova-Ristova | 2003, - 2006 |
| Trendafil Ivanovski | 2007 - 2010 |
| Branko Naumoski | 2010 - 2013 |
| Vangelina Markudová | Od roku 2013 |
Podle článku 108 ústavy „Ústavní soud Republiky Makedonie je orgánem republiky, který zaručuje ústavnost a zákonnost. „Jeho mise jsou specifikovány v článku 110, který stanoví, že“ Ústavní soud Republiky Makedonie rozhoduje o souladu zákonů s ústavou; rozhoduje o souladu dalších zákonů a kolektivních smluv s ústavou a zákony ; hájí svobody a práva člověka a občana týkající se svobody přesvědčení, svědomí , myšlení a veřejného projevu myšlení , sdružování a politických akcí a zákazu diskriminace občanů na základě jejich pohlaví, rasy nebo náboženského vyznání, národní, sociální a politické; vládnout v konfliktu kompetencí mezi nositeli zákonodárné , výkonné a soudní moci ; vládne v konfliktu pravomocí mezi orgány republiky a územními kolektivy ; rozhoduje o odpovědnosti prezidenta republiky ; rozhoduje o ústavnosti programů a stanov politických stran a občanských sdružení. "
Ústavní soud na žádost kohokoli nebo z vlastního podnětu sleduje soulad zákonů s ústavou z roku 1991 nebo jakéhokoli jiného zákona s zákonem a ústavou. Poté je do tří měsíců vypracována zpráva, poté se Účetní dvůr sejde na plenárním zasedání. Za zpravodaje je jmenován soudce, pokud za vypracování zprávy předložené na schůzi již nebyl odpovědný jiný soudce.
Lze také uspořádat přípravné setkání a veřejná slyšení. Soudci poté přistoupí k hlasování, ale každý, kdo hlasuje odlišně, má možnost připojit své nesouhlasné stanovisko k předloženému usnesení. Článek 112 Ústavy stanoví, že „Ústavní soud zákon zruší nebo zruší, pokud se zjistí, že není v souladu s ústavou. Ústavní soud ruší nebo zrušuje jiné nařízení nebo obecný akt, kolektivní smlouvu, statut nebo program politické strany, pokud se zjistí, že nejsou v souladu s ústavou nebo zákony. "
Každý, kdo se domnívá, že jednotlivý čin nebo čin porušuje „svobodu názoru, svědomí , myšlení a veřejného projevu politického myšlení , sdružování a jednání, [nebo] zákaz diskriminace občanů na základě jejich pohlaví, rasy nebo náboženského vyznání „národní, sociální a politická příslušnost“ se může u Soudního dvora obrátit do dvou měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o rozhodnutí, které musí mít konečnou povahu. Zpráva je soudu předložena do třiceti dnů.
Postup nutně zahrnuje veřejná slyšení a končí rozhodnutím, které rozhodne o tom, zda skutečně došlo k porušení. V tomto případě může Soud jednoduše zrušit dotyčný jednotlivý akt nebo zakázat žalobu, která vedla k trestnému činu. Jinak je žádost zamítnuta.
Ústavní soud je na základě článků 82 a 87 Ústavy odpovědný za vyslovení konce funkcí prezidenta republiky a za upozornění na jím porušená ústava.
Podle ustanovení čl. 82 prvního pododstavce zaniká prezidentská funkce „V případě smrti, rezignace, konečné překážky ve výkonu funkce nebo ukončení mandátu silou Ústavy. ". Tyto podmínky vzal Účetní dvůr na vědomí na základě zprávy komise složené ze tří soudců.
Pokud jde o možná porušení ústavy, článek 87 stanoví, že „ Prezident republiky nese odpovědnost za jakékoli porušení ústavy a zákonů při výkonu jeho práv a úkolů“. O své odpovědnosti rozhoduje Soud dvoutřetinovou většinou hlasů soudců po vyslechnutí stanoviska předsedy po obžalobě vyslovené Shromážděním dvoutřetinovou většinou. Je-li hlava státu shledána vinnou, její funkce automaticky končí.