Dějiny novořečtiny
| Dějiny novořečtiny | |
 Uvěřili byste tomu? Uvěřili byste tomu? | |
| Autor | Prevost |
|---|---|
| Země | Francie |
| Druh | Román |
| Editor | Francois Desbordes |
| Místo vydání | Amsterdam |
| Datum vydání | 1740 |
L ' Histoire d'une Grecque moderne je francouzský román Abbé Prévosta , který v Amsterdamu vydal v roce 1740 François Desbordes .
Příběh
Vypravěčem Histoire d'une Grecque moderne je bývalý francouzský velvyslanec v Konstantinopoli, který poté, co se mu podařilo vstoupit do harému Bachy Chériber, všimne mezi svými dvaceti dvěma manželkami mladé řecké ženy jménem Théophé, která ho prosí, aby ji vydal . Pod dojmem jejího osudu se mu podaří získat její svobodu, ale není dlouho přitahován k ní a snaží se z ní udělat svou milenku. Tváří v tvář jejímu odmítnutí je zpočátku naštvaný, ale více si ji váží a je hluboce zamilovaný. Ambasador, který se nemohl uspokojit s pocity vděčnosti a synovské lásky, které k němu Théophé má, se neúprosně propadá do žárlivosti o to bolestivější, že neví, zda odmítnutí bývalého kurtizána vzdát se jeho záloh skutečně vychází z jeho touha napravit jeho minulost a to, zda by nebyl motivován jiným romantickým vztahem, který mu tajila.
Incipit
„Nebudu mít podezření ze zpovědi, které způsobí mé exordium?“ Jsem milovníkem krásné řečtiny, jejíž příběh provádím. Kdo mi uvěří upřímně kvůli mým potěšením nebo bolestem? Kdo nebude nedůvěřovat mým popisům a chvále? Nezmění násilná vášeň povahu všeho, co projde mýma očima nebo mými rukama? Stručně řečeno, jakou věrnost můžeme očekávat od pera poháněného láskou? To jsou důvody, které by měly mít čtenáře na pozoru. "
Analýza
Když byl tento román vydán, byl úspěšný. Zdá se, že příběh Charlotte Aïssé , dcera Circassian vodiče přivedl do Paříže do Comte de Ferriol , francouzský velvyslanec v Konstantinopoli, dal otec Prevost nápad na román. Autorka se však inspirovala pouze tímto příběhem: Charlotte Aïssé měla čtyři roky, když hrabě de Ferriol koupil malého otroka, zatímco Théophé patnáct nebo šestnáct; Ferriol (o kterém přesně nevíme, jaké byly jeho vztahy s dospělým žákem), je popisován jako zhýralý starý muž, zatímco vypravěč románu svědčí o delikátnějším chování.
Stejně jako v Manon Lescaut , Prévost dělá vyprávění z pohledu první osoby jedním z agentů obsažených v dramatické podstatě. Tyto dva romány jsou dramaty nekomunikace, protože vnitřní motivace milovaného člověka zůstávají navždy neproniknutelné, a to jak u Chevalier Des Grieux od Manon Lescaut, tak u velvyslance Dějin řecké moderny .
Bibliografie
Edice
- Původní text : Amsterdam, Laborde, 1740 (na Gallice)
- Modernizovaný text : Paříž, Flammarion, 1899 (na Wikisource)
Poznámky a odkazy
Poznámky- Émile Bouvier , „ Geneze„ dějin moderní řečtiny “ “, Revue d'Histoire littéraire de la France , roč. 48, n O 21 st 01. 1948, str. 113–130 ( číst online , konzultováno 22. prosince 2016 )
- Guilhem Armand, „Dějiny novořečtiny aneb co Oriental říká o západních“, in: Srovnávací zastoupení žen na východě a na západě, MF Bosquet (ed.), 2010, Presses Universitaires de Saint- Etienne, „L'Ecole du genre“, str. 73-81.
- (en) Martin Calder, Setkání s ostatními: Cesta k hranicím jazyka prostřednictvím děl Rousseaua, Defoe, Prévoste a Graffignyho , Amsterdam, Rodopi, 2003.
- Peter V. Conroy, Jr., „Jasný obraz, zamračený obraz v Prévostově Histoire d'une Grecque moderne “, Studies on Voltaire and the Eighteenth Century , 1983, č. 217, s. 1. 187-197.
- Catherine Cusset, „Zákon zájmu nebo zrození moderního subjektu v dějinách novořečtiny od Abbé Prévosta“, Le Travail des Lumières , Paříž, Champion, 2002, str. 289-99.
- (en) Julia V. Douthwaite, „Embattled Eros: The Cultural Politics of Prévost's Grecque moderne “, L'Esprit Créateur , podzim 1992, č. 32 (3), str. 87-97.
- (en) James P. Gilroy, „Prévost's Théophé: Osvobozená hrdinka při hledání sebe sama“, Studies on Voltaire and the Eighteenth Century , 1989, č. 265, s. 1. 1246-1247.
- (en) Lionel Grossman, „Muž a žena ve dvou krátkých románech od Prévosta“, The Modern Language Review , Jan. 1982, č. 77 (1), s. 29-37.
- Pierre Hartmann, „Cizí žena / cizí žena: postava Théophé v dějinách novořečtiny od Antoina Prévost d'Exiles“, frankofonní revue , podzim 1993, č. 8 (2), s. 1. 51-61.
- (en) Allan Holland, „The Miracle of Prévost's Grecque moderne“, Australian Journal of French Studies , leden-duben. 1979, č. 16 (2), s. 278-280.
- (en) James F. Jones, „The Missed Don Juan of Prévost's Histoire d'une Grecque moderne “, Život v osmnáctém století , listopad 1987, č. 11 (3), str. 48-61.
- (en) Shirley Jones, „Virtue, Freedom and Happiness in the Histoire d'une Grecque moderne “, Nottingham French Studies , 1990, č. 29 (2), str. 22-30.
- (en) James F. Jones, Jr., „Textová nejednoznačnost v Prévostově Histoire d'une Grecque moderne “, Studi Francesi , květen-srpen 1983, č. 27 (2 [80]), str. 241-256.
- Elisabeth Lavezzi, „L'Odalisque au livre: livre et lecture dans Histoire d'une Grecque moderne “, The Reader's Trial: books and reading in the novel of Ancien Régime , Louvain, Peeters, 1995, s. 251-60.
- Laurence Mall, "Modality a posuny násilí v Prévostových dějinách novořečtiny ", Násilí a fikce do revoluce , Tübingen, Narr, 1998, s. 337-46.
- Nancy K. Miller, „ Dějiny novořečtiny “, Forum , 1978, č. 16 (2), str. 2-10.
- (en) Jean Norgaisse, „Textový prostor a prostor textu v Prévostu “, LittéRéalité , podzim-zima 2004, č. 16 (2), s. 1. 7-12.
- Francis Pruner, „Psychologie de la Grecque Moderne“, L'Abbé Prévost. Sborník kolokvia Aix-en-Provence, 20 a21. prosince 1963, Aix-en-Provence, Ophrys, 1965, s. 139-146.
- (en) Elena Russo, Skeptical Selves: Empiricism and Modernity in the French Novel , Stanford, Stanford UP, 1996.
- Jean-Paul Sermain, „ Historie Prevostu moderní řečtiny : rétorika příkladu“, Dix Huitième Siècle , 1984, č. 16, s. 1. 357-367.
- Jean Sgard "Z Clevelandu k René : Omezení" Empty srdce," citlivost na francouzskou literaturu na XVIII th století , Fasano, Schena , 1998, str. 97-111.
- Jean Sgard, „Název jako program: Dějiny moderní řečtiny “, Rivista di Letterature Moderne e Comparate , červenec – září 1994, č. 47 (3), s. 1. 233-40.
- (en) Alan J. Singerman, „Příběh a komunikace v řečtině moderního Prévosta :„ Semiolingvistický “přístup k otázce nejednoznačnosti“, Nottingham French Studies , 1990, č. 29 (2), s. 1. 31-44.
- Alan J. Singerman, „Když se narativ stane zkouškou: Novogrécký případ“, Beletrie z osmnáctého století , červenec 1997, č. 9 (4), s. 1. 415-27.
- Alan J. Singerman, „Ironické opakování Dějin moderní řečtiny “, Notebooky Mezinárodní asociace francouzských studií ,Květen 1994, č. 46, s. 355-70.
- (en) Alan J. Singerman, „Grecque moderne Abbé Prévosta: Svědek obrany“, French Review , duben 1973, č. 46 (5), str. 938-45.
- (en) Jonathan D. Walsh, „Žárlivost, závist a hermeneutika v Prévostově Příběhu novořečtiny a Proust v hledání ztraceného času “, Romance Quarterly , jaro 1995, č. 42 (2), str. 67-81.
- (en) Jonathan Walsh, „Skutečná a symbolická výměna v Prévostově Histoire d'une Grecque moderne “, French Review , říjen 2000, č. 74 (1), str. 94-105.
- (en) Brigitte Weltman-Aron, „Násilí vůči ženě, Žena jako násilí: Prévostův Histoire d'une Grecque moderne a Graffignyho Lettres d'une Péruvienne “, Násilí a beletrie až do revoluce , Tübingen, Narr, 1998, s. 1. 347-56,