Vedlejší trať s normálním rozchodem Vallorbe - Le Pont - Le Brassus | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Linka z Vallorbe do Le Brassus | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stanice Sentier-Orient. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Země | švýcarský | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Města sloužila | Vallorbe , L'Abbaye , Le Lieu , Le Chenit | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Historický | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Uvedení do provozu | 1886 - 1899 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrizace | 1938 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Technická charakteristika | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Oficiální číslo | 201 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Délka | 24,46 km | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Maximální komerční rychlost |
60 km / h | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vzdálenost | standardní (1435 m ) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrizace | 15 kV - 16,7 Hz | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Maximální sklon | 38 ‰ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Počet způsobů | Single Lane |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Značení | Automatický blok | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Provoz | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Majitel | Vallorbe - Le Pont: • SOS (1886-1889) • JS (1890-1903) • CFF (od 1904) Le Pont - Le Brassus: • PBr (1899-2001) • Travys (od 2001) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Provozovatel (provozovatelé) | Travys | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Provoz | cestující, zboží | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Linka Vallorbe - Le Brassus je řada železnice v délce 24,46 km , jednokolejné elektrifikované normální rozchod 15 kV jednofázový 16,7 Hz , spojující Vallorbe , Le Pont a Le Brassus .
Během druhé části XIX th století, komunikační linky jsou vyvíjeny s industrializací Švýcarska. V údolí Joux jsou jezera Joux a Brenet v zimě využívána pro svůj led Société des Glaces. Potíže, s nimiž se setkává při přepravě své zmrzliny z Vallée de Joux do Lausanne, Ženevy nebo dokonce Lyonu a Paříže, jsou pro ni hlavním zdrojem finančních ztrát. Dále se předpokládá výstavba a provozování železnice z Vallorbe do Pont. The30. ledna 1882, získá ústupek pro tuto linku s dosud nedefinovanou trasou. Jsou studovány různé linie s ozubeným nebo metrickým rozchodem. Mají však tu nevýhodu, že musí převést led do Vallorbe. Pro přímé spojení je zvolena normální trasa procházející Le Day. Společnost Ice Cream Company, která se raději soustředí na svou hlavní činnost, postoupí svůj koncesi syndikátu bankéřů. Ten vytvořil železniční společnost Pont-Vallorbe (PV) a zahájil práce1 st 07. 1885. Provozem linky pověřil společnost západního Švýcarska a Simplon . O rok později byly práce dokončeny a na lince 11,63 km (8,48 km od Le Day) byl vypraven první vlak spojující Vallorbe s mostem Pont30. října 1886během zahajovacího závodu. Ve stanici Pont je na večírku přítomno 700 hostů. Obchodní provoz začíná následující den s časem cesty 40 minut na výstupu a 37 minut na sestupu.
V roce 1887 Société des Glaces zkrachovala a způsobila pokles výnosů společnosti. To bude na konci roku 1890 restrukturalizováno a po pouhých 5 letech existence bude ukončen veškerý železniční provoz. Jura-Simplon (JS) železniční společnost kupuje linku1 st 01. 1891. PV změní svůj název a převezme těžbu ledu, který zanechala Ice Company. JS je začleněn do Federálních železnic (CFF) dne1 st 01. 1904, tato část se stává majetkem CFF.
Během této doby několik významných osobností Vaud studuje možnost připojení zbytku údolí Joux k železnici. The12. února 1891, tři obyvatelé Lausanne žádají o koncesi na spojení Le Brassus s Pont úzkou tratí 750 mm . Poskytuje se dne16. dubna 1891. Projekt počítá s výstavbou trati na východním břehu jezera. Tento projekt však není jednomyslný a23. října 1895Samuel Rochat de Morges a Maurice d'Allèves de Sion žádají o koncesi na spojení Le Brassus s Pontem 13,249 km normálním rozchodem procházejícím západním břehem jezera Joux. To je uděleno dne23. března 1896.
Po několika diskusích na Velkého Conseil je fer Pont-Brassus Chemin de (PBR) Společnost byla založena na1 st 09. 1897a práce začíná. The21. srpna 1899, linka byla uvedena do provozu dva dny za plánovaným termínem kvůli mírným zpožděním prací.
Před první světovou válkou, poté , co byla uvedena do provozu železniční trať Nyon-Saint-Cergue-Morez, byla zmíněna myšlenka prodloužení trati z Le Brassus do Les Rousses. První světová válka však tento návrh zruší.
Během dvacátých let provedla společnost PBr zásadní opravné práce na trati pro provoz lokomotiv Mallet .
Ve třicátých letech se myšlenka prodloužení linky do Francie znovu objevila, ale byla znovu pohřbena z nákladových důvodů. V roce 1938 byla linka elektrifikována. Práce začínají2. května 1938 a skončit 30. zářítéhož roku. Řetězovka nesoucí 83 mm 2 drát pak dodává stejný proud, která byla použita u CFF: 15 kV na zvláštní frekvenci 16,7 Hz . Inaugurace elektrického vedení probíhá dne1 st 10. 1938 a dodávka s vlastním pohonem Fe 4/4 cestuje po lince Vallorbe do Le Brassus.
Linka je pravidelně udržována a modernizována. The25. října 1960, úrovňový přejezd na rue des Crêtets mezi Solliat-Golisse a Sentier-Orient je vybaven závorami a automatickými blikajícími světly. Totéž platí pro Pont v srpnu 1962, pak pro Sentier a Esserts de Rive v roce 1965. Nicméně v roce 1966 byly opravné práce na trati odhadnuty na více než 2 miliony franků a otázka údržby linky vzniká. V roce 1968 byly poskytnuty dotace umožňující pokládání kolejnic 46 kg / m a pokračování automatizace úrovňových přejezdů. Most mezi oběma jezery byl změněn v roce 1969 a most přes Orbe po zastávce v Chez-le-Maître v roce 1971, což umožnilo odstranit jakékoli omezení prostornosti vlaků.
V roce 1975 CFF požadoval odstranění úseku Vallorbe - Le Pont kvůli špatnému stavu tunelu Époisats. Nakonec Konfederace dotuje opravy tunelů a koncese PBr se obnovuje do roku 2026.
V roce 1978 byla trať chráněna instalací liniového bloku a instalací majáků Integra .
v Únor 1986, je představen plán hodinového provozu mezi Vallorbe a Le Brassus. Výhodou je, že díky přímým spojům již na stanici Pont nemáte žádné další spoje. The28. května 1989tento systém je zaveden. Vlaky se křižují ve stanici Pont. Počet cestujících poté vzrostl ze 146 875 v roce 1988 na 275 269 v roce 1989. Návrh byl úspěšný.
Zároveň bylo projednáno prodloužení tratě do Les Rousses v sousední Francii. Studie byla svěřena technické kanceláři v roce 1987, ale toto rozšíření nebylo provedeno.
V letech 1995 až 1998 byla renovována kontaktní linka mezi Le Pont a Le Lieu. Kabel 112 mm 2 nahrazuje 1938 a umožňuje proudy do 500 A . Současně jsou položeny kolejnice 54 kg / m, které nahradí staré.
The 4. července 2001, PBr se spojuje s veřejnou dopravou Yverdon-Ste-Croix a Yverdon-Grandson a vytváří dopravní společnost Vallée de Joux, Yverdon-les-Bains, Sainte Croix (Travys). Ten přebírá koncesi PBr na provozování linky mezi Vallorbe a Le Brassus. Pokračuje v údržbě a opravách na lince. V roce 2007 byly vyčištěny tunely Pre-Lionnet I a II.
V roce 2008, aby již nebylo nutné přecházet silnici z Risoudu do Brassu, byla stanice přesunuta po proudu od této silnice. Poslední vlak obsluhující starou stanici v Le Brassus tak činí dál8. června 2008. V měsícilistopadu 2009práce jsou přerušeny z důvodu zimy. The27.dubna 2009stanice je částečně v provozu. Jeho oficiální inaugurace se koná dne20. srpna. Nabízí nástupiště dlouhé 90 m ve výšce 55 cm, které lidem se sníženou pohyblivostí umožňuje snadný přístup do vlaků. Délka trati z Le Pont je snížena na 13,100 km snižuje celkovou délku čáry od 24,55 km do 24,46 km .
Od té doby Květen 2006, provoz nákladní dopravy na trati, opuštěný společností CFF Cargo, přebírá Travys.
Linka odjíždí ze stanice Vallorbe , ze které také odjíždí v opačném směru, linka z Pontarlier do Vallorbe (hranice) a ve stejném směru linka z Cossonay - Vallorbe . Linka poté protíná viadukt Orbe o délce 152 m, aby dorazila na stanici Day . Odtamtud se dvě paralelní linie rozcházejí a linka se rozvětvuje, aby pokračovala po jedné trati směrem k Le Brassus. Linka poté vstupuje do lesa a sleduje pobřeží Dent de la Dent, kde prochází severně od Dent de Vaulion a stoupá po 38 ‰ rampě . To je nejdůležitější z řady. Linka protíná potok Epoisats, poté se vydá tunelem Mont-d'Orzeires v délce 431 m, který končí ve Vallée de Joux . Linka poté dorazí na stanici Pont ve výšce 1 008 m . Na této stanici jsou haly Compagnie du Train à Steam de la Vallée de Joux , sdružení, které provozuje staré vlaky na této trati.
To protíná malý kanál, který spojuje jezero Brenet s jezerem Joux a pokračuje s 22 ‰ rampou, než se dostane do vesnice Charbonnières s malou zastávkou. Totéž je o něco více než kilometr dále pro vesničku Séchey . Linka poté dorazí na stanici Le Lieu, která má stejně jako stanice Pont dvě koleje umožňující přejezd vlaků. Nachází se v nejvyšším bodě čáry.
Pokračuje postupným přejížděním dvou krátkých tunelů poblíž místa zvaného Pré-Lionnet . Poté slouží mezipřistáním na vesnicích Esserts-de-Rive , Rocheray a Solliat a Golisse, aby se konečně dostali do stanice Sentier-Orient, která má několik kolejí umožňujících přejíždění vlaků, ale také do nákladního doku pro nákladní dopravu.
Odtamtud linka obsluhuje vesničku Chez-le-Maître přes zastávku v Chez-le-Maître-Écoles, která slouží Technické škole ve Vallée de Joux. Stará zastávka v Chez-le-Maître již není obsluhována.
Dále linie opět protíná Orbe , i když tentokrát je linka dále proti proudu řeky, než dosáhne na konečnou stanici stanice Brassus v nadmořské výšce 1020 m .
: dokument použitý jako zdroj pro tento článek.