Smrt |
1498 Biberach ( d ) |
---|---|
Aktivita | Básník |
Master Martinus Biberach (zemřel 1498 ) byl německý učenec XV -tého století z Heilbronnu ve Svaté říši římské . Jeho název pochází podle čtyřverší, které se nachází na obálce rukopisu ( haec magister Martinus in Bibrach. 1498 ), avšak čtyřverší je jistě mnohem dříve, než je uvedeno v roce. O životě tohoto spisovatele není nic známo a to, co bylo později mylně označováno jako jeho epitaf, je pouze veršovaným prologem , který se stal v křesťanském světě známým a který je v německé literatuře často citován nebo zneužíván. (Srov. Bertolt Brecht , Der Radwechsel ):
„ Ich leb und waiß nit wie lang, ich stirb und waiß nit wann, ich far und waiß nit wahin, mich wundert das ich [so] frölich bin. " | Žiji a nevím jak dlouho, Zemřu a nevím kdy Jdu a nevím kam Jsem překvapen, že jsem [tak] šťastný. |
Otcovství Martinuse de Biberacha je často zpochybňováno; tak Konrad Bollstatter , jehož nejstarším zdrojem je sbírka přísloví (1468-69), připisuje tyto řádky Waltherovi von der Vogelweideovi . Jedna variace nálezů v různých rukopisů pozdně XV -tého století . Byly také označeny jako „měna“ císaře Maximiliána . Na jedné z historizovaných zdí hradu Tratzberg lze číst tato křídová kaligrafická graffiti: „ Leb, waiß nit wie lang und stürb, waiß nit wann mueß faren, waiß nit wohin mich wundert, das ich so frelich bin. "
Podle kroniky je tento text výňatkem z básně převzaté z malby ve františkánském opatství v Heilbronnu zničené v roce 1688: „ Ich leb und weiß nicht wie lang / ich sterb und weiß nicht wan / ich fahr und weiß nicht wahin / mich nimmt wunder daß ich so frelich bin / wan ich bedenk den dot und di ewige pein / so mecht ich nicht so frelich sein. "
Martin Luther znal toto rčení a uvedl jej jako „žalm ničemných“ ( Reim der Gottlosen ), protože podle něj byla situace křesťanů přesně opačná: vědí, odkud přicházejí a kam směřují, totiž od Boha , ale přesto se bojí smrti, protože vědí, že jako „syn Adama“ musí zemřít v utrpení. Luther rozvinul tuto myšlenku v jednom ze svých nedělních kázání Judica věnovaných výkladu Jn 8 46–59 a kde nabízí svou „opravenou“ verzi: Ich lebe, so lang Gott will, / ich sterbe, wann und wie Gott will, / ich fahr und weiß gewiß, wohin, / mich wundert, daß ich traurig bin!