Termín Neolatin označuje třetí období v literatuře latinské nástupcem středověku , z italské renesance až do konce XIX th století, kdy začíná období, známý jako soudobé latině .
Tento termín neoznačuje konkrétní jazyk, ale období latinské literatury, kde spisovatelé se snažili dostat co nejblíže ke klasickému jazyku, latinský humanistický říká se rozšířila z XV -tého století v celé Evropě‘.
Doba neo-latina je rozdělena na humanistického období ( XV th - XVI th století) a posthumanistique ( XVII -tého a XVIII th století).
Termín se rozšířil mezi lingvisty a vědce v 90. letech 20. století .
Výraz „neolatinština“ používají učenci klasických dopisů k označení latinského jazyka z italské renesance za jakýmkoli účelem, vědeckým nebo literárním. Začátek tohoto období je nepřesný, ale rozvoj vzdělání mezi laiky, přijetí humanistických literárních norem a velká dostupnost latinských textů, které následovaly po vynálezu tiskařského lisu , znamenají přechod k nové éře koncem XV -tého století. Konec lhůty New Latinské je neomezená, ale běžné používání latiny sdělovat myšlenky stal se vzácný po několika desetiletích XIX th století a od roku 1900 je v mezinárodním vědeckém slovníku cladistic a ze systematiky , že v podstatě přežil , aniž bychom zapomněli na literární tvorbu, zejména poetickou. Termín „neolatina“ se rozšířil koncem 90. let 20. století mezi lingvisty a vědce .
Byl to přinejmenším v raných fázích mezinárodní jazyk používaný v celé Evropě, katolický a protestantský, stejně jako v koloniích velkých evropských mocností. Tento region se rozšířil po celé západní Evropě, včetně Skandinávie; jeho jižní hranice byla Středomoří, zatímco ve východní Evropě byla málo využívána v oblastech s převážně pravoslavnou nebo muslimskou populací a rozdělení zhruba odpovídalo moderním východním hranicím Finska, pobaltských států, Polska, Slovenska, Maďarska a Chorvatska. Akvizice Kyjev Ruska v XVII th století představen v této zemi studovat neo-latina.
| Latinské písmeno | Výslovnost | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Klasický | Západní | Východní | |||||||
| Itálie | Francie | Anglie | Portugalsko | Španělsko | Německo | Holandsko | Skandinávie | ||
| c („ae“, „e“, „i“, „oe“, „y“) | / k / | / tʃ / | / s / | / s / | / s / | / θ / | / ts / | / s / | / s / |
| cc (před „ae“, „e“, „i“, „oe“, „y“) | / kk / | / ttʃ / | / ks / | / ks / | / ss / | / kθ / | / kts / | / ss / | / ss / |
| ch | / kʰ / | / k / | / k / | / k / | / k / | / k / | / k /, / x / | / X / | / k / |
| g (před „ae“, „e“, i „,„ oe “,„ y “) | / ɡ / | / dʒ / | / ʒ / | / dʒ / | / ʒ / | / X / | / ɡ / | / ɣ / nebo / x / | / d / |
| j | / d / | / d / | / d / | / d / | |||||
| qu (před „a“, „o“, „u“) | / kʷ / | / kw / | / k / | / kw / | / kw / | / kw / | / kv / | / kv / | / kv / |
| qu (před „ae“, „e“, „i“) | / k / | / k / | |||||||
| sc (před „ae“, „e“, „i“, „oe“, „y“) | / sk / | / ʃ / | / s / | / s / | / s / | / sθ / | / očka / | / s / | / s / |
| t (před nepřízvučným „i“ + samohláska výjimečně zpočátku nebo po „s“, „t“, „x“) |
/ t / | / ts / | / ʃ / | / θ / | / ts / | / ts / | / ts / | ||
| proti | / w / | / v / | / v / | / v / | / v / | / β / | / v / | / v / | / v / |
| z | / dz / | / dz / | / z / | / z / | / z / | / θ / | / ts / | / z / | / s / |
| Latinské písmeno | Příklad | Klasický | Itálie | Španělsko | Portugalsko | Francie | Slovanské země | Německo / Maďarsko | Dánsko | Anglie |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| na | canis | /na/ | /na/ | /na/ | /na/ | /na/ | /na/ | /na)/ | / ae (ː) / (/ a (ː) /) | / ɑ (ː) / nebo / eɪ / |
| na | casus | /na/ | ||||||||
| ae | saepe, bonae | / aɪ /, / ae /, / ɛː / | / ɛ / | / e / | / ɛ / | / ɛ / | / ɛ / | / eː / nebo / ɛː / | / ɛː / | / eɪ / nebo / iː / |
| c (před „e“, „i“, „ae“, „oe“) | benedīcimus | / k / | / tʃ / | / θ / nebo / s / | / s / | / s / | / ts / | / ts / | / s / | / s / |
| ch | rozdrtit | / kʰ / | / k / | / k / | / k / | / X / | / x / nebo / ç / | / kʰ / | / k / | / k / |
| E | Přijít | / ɛ / | / ɛ / | / e / | / ɛ / | / ɛ / | / ɛ / | / ɛ / nebo / eː / | / ɛ / | / ɛ /, / eɪ / nebo / iː / |
| E | vēnī | / eː / | / e / | / e / | / e / | / e / | / ɛ / | / eː / | / iː / | |
| g (před „e“, „i“, „ae“, „oe“) | agimus | / ɡ / | / dʒ / | / X / | / ʒ / | / ʒ / | / ɡ / | / ɡ / | / ɡ / | / dʒ / |
| gn | magnum | / ŋn / | / ɲɲ / | / ɣn / | / ɲ / nebo / ɡn / | / ɲ / | / ɡn / | / ɡn / nebo / ŋn / | / ŋn / | / ɡn / |
| h | hominibus | / h /, / - / | / - / | / - / | / - / | / - / | / x / nebo / ɦ / | / h / | / h / | / h / nebo / - / |
| i | fides | / ɪ / | / i / | / i / | / i / | / i / | já / | / ɪ / | / i / | / ɪ / nebo / aɪ / |
| ī | fílius | / iː / | / iː / | |||||||
| j | Ježíš | / d / | / d / | / X / | / ʒ / | / ʒ / | / d / | / d / | / d / | / dʒ / |
| Ó | solum | / ɔ / | / ɔ / | / o / | / ɔ / | / o (ː) / | / ɔ / | / ɔ / | / ɔ / | / ɒ / nebo / əʊ / |
| Ó | sous | / kde / | / o / | / o / | / kde / | / kde / | ||||
| oe | poena | / ɔɪ /, / oe /, / eː / | / e / | / e / | / e / | / e / | / ɛ / nebo / ʲo / | / ř / | / ř / | / iː / |
| co | Quis | / kʷ / | / kw / | / kw / nebo / k / | / kw / | / k / | / kv / | / kv / | / kʰv / | / kw / |
| sc (před „e“, „i“, „ae“, „oe“ | vystoupil | / sk / | / ʃ / (na začátku slova) / ʃʃ / (uprostřed slova) |
/ sθ / nebo / s / | / s / | / s / | / očka / | / očka / | / s / | / s / |
| ti V | natii | / tɪ / | / tsi / | / θi / nebo / if / | /li/ | /li/ | / tsi / nebo / tsɨ / | / tsɪ / | / tsi / | / ʃɪ / |
| u | ut, sumus | / ʊ / | / u / | / u / | / u / | / y (ː) / | / u / | / ʊ / | / u (ː) / (/ ɔ /) | / ʌ / nebo / juː / |
| ū | luna | / uː / | / uː / | |||||||
| um | osnovy | / ʊ̃ / | / um / | / um / | / ũ / | / ɔm / | / um / nebo / ʊm / | / ʊm / | / om / | / əm / |
| proti | veritās | / w / | / v / | / β / | / v / | / v / | / v / | / v / | / ʋ / | / v / |
| xc (před „e“, „i“, „ae“, „oe“) | Excelence | / ksk / | / kstʃ / | / sθ / nebo / s / | / s / | / ks / | / kst / | / kst / | / ɡz / | / ks / |