Neobčané Lotyšska
Na nerezidenty občan ( nepiliečiai ) nebo non-občané ( nepilsoņi ) jsou obyvatelé Lotyšska , kteří nemají občanství nebo Lotyšský či onak.
Jsou to lidé, kteří ztratili sovětské občanství v důsledku zmizení SSSR , a jejich potomci, většinou rusky mluvící ( pobaltští Rusové , Ukrajinci nebo Bělorusové ). V roce 1991 zde žilo 700 000 obyvatel, kteří nejsou občany . Jejich počet klesl v roce 2015 na 260 000, což je 12,0% z celkové populace.
Dějiny
Po znovuzískání nezávislosti dne 21. srpna 1991„Lotyšsko udělilo lotyšské občanství lidem, kteří jej měli před 17. červnem 1940, a jejich potomkům. Ti, kteří tyto podmínky nesplnili, museli požádat o lotyšskou národnost a získat ji, aby absolvovali test v lotyšském jazyce (za sovětského režimu byla „jazykem interetnické komunikace“ pouze ruština - язык межнационального общения). Lidé, kteří neabsolvovali tuto zkoušku ani nepožádali o ruské , ukrajinské nebo běloruské občanství, se stali rezidenty bez státního občanství .
Práva
Zvláštní status rezidentních ne-lotyšských občanů (odlišný od stavu bez státní příslušnosti bezvalstnieks v lotyšském právu) byl vytvořen zákonem v roce 1995. Podle tohoto zákona žít v Lotyšsku a mít stejná sociální práva jako lotyšští občané, nerezidenti nemají potřebovat zvláštní povolení. Výbor Lotyšský pro lidská práva ( FIDH ) identifikoval 80 rozdíly v právech mezi lotyšskými občany a non-občané v roce 2011, z nichž hlavní je, že obyvatelé non-občana nemají hlasovací právo, nemohou ani pracovat jako státní úředníci, ani stát se soudci, státními zástupci, právníky, pomocnými právníky, notáři nebo dokonce vojáky (za sovětského režimu byla situace opačná: osoby hovořící rusky byli „titulárními občany Sovětského svazu“ - buď v praxi priorita ve vedení, vojenské hodnosti a všechny důležité funkce). Nyní však mohou volně cestovat v schengenském prostoru a také na rozdíl od lotyšských občanů v Rusku bez víz.
Naturalizace
Naturalizaci osob bez státní příslušnosti byla zahájena v roce 1995, podle věkových tříd a moyennent lotyšského historie vyšetření, ústavy a lotyšského jazyka a B1 . Od roku 1998 již neexistuje omezení na jednu nebo jinou věkovou skupinu: každý kandidát může skládat stejné zkoušky nebo studovat na škole, kde se vyučuje v lotyštině.
Mezinárodní reakce
Mezinárodní doporučení jsou:
- urychlit naturalizaci;
- přiznat volební právo občanům, kteří nejsou občany, v místních volbách
- snížit počet rozdílů mezi právy občanů a cizinců;
- vyhnout se žádání kandidátů na naturalizaci, aby přijali přesvědčení v rozporu s jejich vizí historie: tento bod je nejspornější, protože mnoho ruských mluvčích, kromě několika akademiků, sdílí ruskou vizi historie, o níž široce informují ruská média a sociální sítě podle nichž pobaltské země, které před rokem 1918 nikdy nebyly samostatnými státy, byly pouze provinciemi, které ruská říše osvobodila od „švédského útlaku“ nebo „polštiny“, zatímco nezávislost let 1918–1940 by byla „fiktivní“, protože „kapitalistického útlaku“, takže SSSR je tam znovu „neokupoval“, ale naopak „osvobodil“ v roce 1940..
Místní překážky
- Podle průzkumu veřejného mínění z roku 2005 bylo 42,8% lotyšských občanů (nebo 35,6% obyvatel) „proti“ udělení volebního práva nečlenům v místních volbách, zatímco 45,9% občanů (38,4% obyvatel) bylo „pro“ , zbytek nemluví. Lotyši byli „proti“ na 55,9% a ruští mluvčí na 7,8% (74,6% rusky mluvících a 24,8% Lotyšů bylo „pro“ ).
- Někteří ruští mluvčí nemluví lotyšsky nebo mají slabé základy.
Demografie cizích státních příslušníků (2017)
Demografie neobčanů
| Skupina
|
Počet cizinců
|
% skupiny
|
% neobčanů
|
|---|
| Rusové
|
155 931
|
28.2
|
65.6
|
| Bělorusové
|
32 672
|
47.7
|
13.7
|
| Ukrajinci
|
23 290
|
45.8
|
9.8
|
| polština
|
8 342
|
18.5
|
3.5
|
| Lotyši
|
561
|
0,04
|
0.2
|
| Židé
|
1990
|
23.3
|
0,8
|
|
Celkový
|
237759
|
11.2
|
100
|
Většina nerezidentů (122 821, stav z roku 2017) žije v Rize.
Poznámky a odkazy
-
na světě 1 st 04. 2015 , s. 4
-
(lv) Autor: Latvijas Republikas pilsoņu tiesību atjaunošanu un naturalizācijas pamatnoteikumiem , 15. října 1991.
-
(en) Zákon o postavení bývalých občanů SSSR, kteří nemají státní občanství Lotyšska nebo jiného státu
-
(in) Občané neexistujícího státu Riga Warned-R, 2011 - str. 24-28
-
http://www.mfa.gov.lv/konsulara-informacija/celotajiem/valstis-uz-kuram-var-doties-bez-vizas-vai-ieprieks-sanemot-iecelosanas-atlauju#nepilsoni
-
neznámé, „ Šogad latviešu valodas prasms pārbaudi nokārtojuši 51% pilsonības pretendentu “, Diena ,8. října 2012( číst online , konzultováno 16. září 2020 ).
-
Letter občanství n o 33 - květen-červen 1998 .
-
OBSE: Příliš mnoho lidí bez státní příslušnosti v Lotyšsku
-
Třetí zpráva o Lotyšsku - odst. 117 Evropská komise proti rasismu a intoleranci, 2007
-
Lotyšsko: Rada Evropy doporučuje přiznat volební právo nečlenům
-
Třetí zpráva o Lotyšsku - odst. 132 Evropská komise proti rasismu a intoleranci, 2007
-
Přezkum druhé pravidelné zprávy Lotyšska Výborem OSN pro lidská práva
-
Třetí zpráva o Lotyšsku - odst. 118 Evropská komise proti rasismu a intoleranci, 2007
-
Rozlišení PACE # 1527 (2006) - oddíl 17.9.
-
K. Khoudoleï, (RU) Специфика балтийского нейтралитета в начальный период Второй мировой войны и полинСтика стика 19 / июнь 1940 г. („Specifika pobaltské neutrality v počátečním období druhé světové války a sovětské politiky“), Annals of the University of Saint Petersburg No. 1, Series 6, pp. 109-120, rok 2012.
-
(lv) Uzskati od starpetniskajām attiecībām Latvijā - Rīga: SKDS, 2005. - 12. - 13. lpp.
-
94% obyvatel může komunikovat v ruštině, 91% - v lotyštině. delfi.lv , 9. srpna 2005 .: (lv) ; (ru)
-
Výsledky sčítání lidu z roku 2000 (lv) (zvolte „Iedzīvotāju dzimtā valoda un citu valodu prasme“) (en) (zvolte „Obyvatelstvo podle mateřského jazyka a rozšířenější jazykové dovednosti“)
-
(lv) Znalost jazyků mezi různými etnikami (2000)
-
(lv) Valoda. Atskaite. 2008. gada bradavice - aprīlis p. 22-23
-
(lv) Latvijas iedzīvotāju sadalījums pēc nacionālā sastāva un valstiskās piederības (Datum = 01/01/2017)
-
Iedzīvotāju skaits pašvaldībās sadalījumā pēc valstiskās piederības
Podívejte se také
Související články
externí odkazy
- Francouzština:
- Mezinárodní organizace:
- Lotyšská vláda:
- Vlády frankofonních zemí:
- Média: