Horolezecká trofej

Horolezecká trofej Všeobecné
Sport silniční cyklistika
Tvorba 1913
Zmizení 2009
Organizátor Organizace tras a cyklů
Edice 84
Typ / formát jeden den závod
Periodicita roční (květen)
Místa) Francie
Val-d'Oise
Ředitel Herve Gérardin

Ocenění
Držitel titulu Thomas voeckler
Další tituly Pierre Bachellerie Didier Rous (3 vítězství)

Trophy z horolezců nebo Polymultiplied , tzv až do roku 1970 , je francouzský cyklistický závod vytvořený v roce 1913 ve městě Chanteloup-les-Vignes a který pak konala v Sens v Yonne pak opět pořádané v Chanteloup a nakonec byl přesunut do výšky měst Argenteuil a Sannois v departementu Val-d'Oise . Od roku 2009 tento závod, který byl součástí Coupe de France, již není organizován.

Název Polymultiplied je již dvacet let spojován s městem Saint Martin de Landelles v La Manche. Tuto událost s názvem Poly Normande vytvořil bývalý řečník Tour de France Daniel Mangeas. První kritérium po Tour, v roce 2003, tato soutěž integrovala okruh Coupe de France. Běh na konci července - začátkem srpna je nyní tento závod zpochybněn online z Avranches. V roce 1960, byl Lyon Polymultiply také organizovány .

Původ

Poprvé na to myslel Louis Roudaire, který to reguloval a organizoval 6. dubna 1913v Chanteloup-les-Vignes . L. Roudaire založil v roce 1910 malou dvouměsíční revizi: Le Cyclotouriste , kterou Velká válka zastavila a která už nikdy nespatřila denní světlo. Louis Roudaire také pracoval v pařížském klubu Audax a spolupracoval také s L'Auto .

V prvním vydání, návrh kategorie pro běžce a další pro amatéry, který nebyl přijat, všichni začali ve stejnou dobu. „Poly“ sponzorovali Touring-Club de France , L'Auto , pařížský Audax Club , Cyclo-Touring Club a Union des cyclistes de Paris.

Zvolenou trasu tvoří asi 10 km dlouhý okruh  v soutoku Oise a Seiny , který prochází Chanteloupem, výšinami Hautilu , s velmi tvrdým kopcem a sjezdem do Maurecourtu se pak vrací do Chanteloupu. Trasa provedena desetkrát, mezi 7:00 a polednem, sjezd z kola a chůze přísně zakázány.

Bylo nabídnuto více než 1 500 franků v cenách a medaile. Trubková kola jezdců, vybavená kleštěmi, 2 nebo 3rychlostními náboji, dřevěnými ráfky a blatníky, vážila v průměru 13 kilogramů. Ostatní vážili 16 až 17  kg  ; tato váha pocházela z pevnějšího vybavení strojů.

Vítězem se stal Fusier, 103  km za 4 hodiny a 3 minuty na cyklu Peugeot , přesmykač Armstrong . V cíli jsme našli pouze šestnáct závodníků. Na jejich strojích jsou: 8 3rychlostních nábojů, 3 2rychlostní náboje, 3 dvouřetězcové systémy Marant , 2 systémy Loubeyre .

Podle přání jeho tvůrce „závod je pouze prostředkem k prokázání nepopiratelné praktičnosti různých převodových stupňů… chceme udělat veřejnou ukázku hodnoty různých systémů, nikoli systému. "

Paul de Vivie, alias Vélocio , s potěšením zaznamenal úspěch akce ve své recenzi Le Cycliste . V závěrečných poznámkách Louis Roudaire prohlásil: „Tento test měl tu výhodu, že odhalil polymultiplikaci jako praktický postup, užitečný… pokud to však bylo nutné. »Zdroj: výňatky z časopisu Le Cycliste ,Květen 1963. Trofej horolezců se běžela na vzdálenost 66,4  km pro závod žen a 133,9  km pro závod mužů.

Vývoj

V 60. letech byla cesta změněna. Poté jsme se vydali doleva na výšinách Hautilu směrem k Triel sur Seine a zpět přes zemědělské oblasti této vesnice. Kolem roku 1975 se vrátil na původní okruh sestupem z Gueule Rouge, ale organizátoři přidali nový výstup, pobřeží Andrésy, s průměrnou obtížností 16% na 200 metrů. Vrátíme se do Chanteloupu tím, že se vynoříme poblíž radnice, a tak bude zakryta dlouhá přímka ve falešném bytu vedoucí do vesnice. Po válce, před odpoledním závodem vyhrazeným pro profesionály, se brzy ráno konal cyklistický sportovní závod, do kterého byly přijímány tandemy. Až se akce vrátí na Chanteloup, bude zahájena původní iniciativa. Každý cyklista, dokonce i cyklista bez licence, se mohl zúčastnit závodu Brevet de Grimpeur Parisien, závodu, který byl u nedělních cyklistů velmi oblíbený. Amatéři 1. kategorie, včetně několika budoucích profesionálů, si třeli ramena se skromnými kurýry bez odkazů. Posledně jmenovaní, pokud absolvovali čtyři kola za méně než hodinu a půl, obdrželi při příjezdu diplom označující jejich výkon.

Tento závod proto dal horolezcům čestné místo: v tomto závodě se tak vyznamenalo několik velkých šampionů. René Vietto vyhrál v roce 1938, Raphaël Géminiani vyhrál v letech 1950 a 1951 a Jean Robic vyhrál ročník 1952. Můžeme si také pamatovat, že jeden z nejkrásnějších duelů, které jsme na svazích znali V roce 1979 l'Hautil oponoval Bernardovi Hinaultovi úřadující francouzský šampion, holandský šampion Joop Zoetemelk. Byl to ten druhý po epické bitvě, která zvítězila. Chanteloup cyklokros dovnitřListopad 1968bude poznamenáno poslední soutěží Jeana Robica. Zdroj: Cyclisme d'Avant - Editions de la Tuilerie a Philippe Lorette: Sezóna začala.

Tento závod byl během své cesty do Argenteuilu klasifikován v roce 2005 UCI v rámci UCI Europe Tour v kategorii 1.1. Toto vydání vyhrál Philippe Gilbert, který v té době běžel v La Française des Jeux. Trophée des Grimpeurs bylo také přihlášeno jako událost počítaná do francouzského cyklistického poháru mužů . V roce 2009 obec Sannois ukončila partnerství se závodem. Město Argenteuil přebírá toto vydání. V roce 2010 se obec Argenteuil zase rozhodla nedotovat horolezce Trophée des, což bylo proto zrušeno. Závod, hledající nový okruh, ale především nového sponzora, nebyl od posledního vydání pořádán.

Ocenění

Rok Vítěz Druhý Třetí
Polymultiplied
1913 Georges fusier Eugene Philippe Jose pelletier
1914 Eugene Christophe Fernand Grange košík
1921 Georges Habert V. Philippe Erpelding
1922 Fernand Canteloube Georges davoine Auguste Wambst
1923 Charles Lacquehay Jean Brunier Charles Pelissier
1924 Pierre Bachellerie J. Maurel Antoine Cordero
1925 Georges davoine Pruvost Charles Dumont
1926 Pierre Bachellerie Henri Sausin Roger pipoz
1927 Pierre Bachellerie Charles Parel Charles Dumont
1928 Joseph Normand Francis Bouillet Louis Vapaille
1929 Joseph Normand Guitton Marcel Mazeyrat
1930 Eugene Faure Marcel Mazeyrat Leon Fichot
1931 Marcel Mazeyrat Eugene Faure Auguste Pitte
1932 Leon Fichot Francois Ondet Jean Montpied
1933 Jean Montpied Marcel Mazeyrat Ludwig Geyer
1934 Marcel Mazeyrat Albert Gabard Paul Egli
1935 Leon Level Louis Minardi Jean Galle
1936 André Auville Georges roux Severin Vergili
1937 Louis Thietard Luigi Barral Benoit Faure
1938 René Vietto Jean-Marie Goasmat Robert Godard
1939 Lucien Le Guével Amedee Rolland Paul Rossier
1941 Jean-Marie Goasmat Georges Catte Jean-Jacques Lamboley
1942 Jean-Marie Goasmat Paul Rossier Bruno Carini
1943 Amedee Rolland Jean-Marie Goasmat Albertin Dissaux
1944 Gaston Grimbert Manuel Huguet Amedee Rolland
1946 Pierre Baratin Fermo Camellini Auguste Mallet
1947 Jean Blanc Georges Martin Gaston Rousseau
1948 Pierre Baratin Raymond Pietre Raphael Geminiani
1949 Apo Lazarides Georges Martin Alfredo Pasotti
1950 Raphael Geminiani Marcel Ernzer Pierre Molinéris
1951 Raphael Geminiani Wout Wagtmans Roger Buchonnet
1952 Jean Robic Wout Wagtmans Ježíš martinez
1953 Antonin Canavese Henri Bertrand Richard Van Genechten
1954 Richard Van Genechten Jean Robic Antonin Canavese
1955 Valentin Huot Jean Cottalorda Maurice Lampre
1956 Richard Van Genechten Valentin Huot Jacky Bovay
1957 Louis bergaud Maurice Lampre Serge David
1958 Louis bergaud Raymond Meyzenq Robert Cazala
1959 René Pavard André Le Dissez Raymond Mastrotto
1960 René Vanderveken Marcel Queheille Louis bergaud
1961 Edouard Bihouée Simon Le Borgne Gilbert Salvador
1962 Louis rostollan Jean-Claude Lebaube Raymond Mastrotto
1964 André Le Dissez Robert Cazala Jean-Claude Lebaube
1967 Španělská vlajka 1945 1977.svg Julio Jimenez Paul odvážný Raymond Poulidor
1968 Jean Jourden Španělská vlajka 1945 1977.svg Julio Jimenez Gilles Locatelli
1969 Raymond Delisle Antoon Houbrechts Alain Vasseur
1970 Lucien Aimar Joseph Bruyere Robert Bouloux
Horolezecká trofej
1972 Joop Zoetemelk Jacques Botherel Jean-Pierre Danguillaume
1973 Španělská vlajka 1945 1977.svg Luis Ocaña Joop Zoetemelk Cyrille Guimard
1974 Jean-Pierre Danguillaume   Juan Zurano   Roger pingeon
1975 Antoine Gutierez Bernard Labourdette Firmino Bernardino
1976 Lucien Van Impe Bernard Vallet Michel Laurent
1977 Raymond Delisle Michel Le Denmat Pierre-Raymond Villemiane
1979 Joop Zoetemelk Pierre-Raymond Villemiane Gilbert Chaumaz
1980 Raymond Martin Régis Ovion Robert Millar
devatenáct osmdesát jedna Dominique Celle Jean Chassang Jan Nevens
1982 Pierre-Raymond Villemiane Bernard Vallet Raymond Martin Christian Core
1983 Kim Andersen Regis Clère Christian Core
1984 Marc Madiot Laurent Fignon Kim Andersen
1985 Martial Gayant Yvon Madiot Bruno Wojtinek
1986 Eric Caritoux Jacques Decrion Gilles Sanders
1987 Charles Berard Gilles Sanders Denis leproux
1988 Stephane Morjean Fabrice Philipot Luc Leblanc
1989 Henri abadie Denis roux Jerome Simon
1990 Luc Roosen Laurent Madouas Luc Leblanc
1991 Atle Kvålsvoll Richard Virenque Marc Madiot
1992 Marc Madiot Richard Virenque Francois Lemarchand
1993 Thierry claveyrolat Didier Rous Eric Caritoux
1994 Richard Virenque Scott Sunderland Didier Rous
1995 Armand de Las Cuevas Emmanuel Magnien Richard Virenque
1996 Stephane Heulot Riccardo Forconi Laurent Desbiens
1997 Davide Rebellin Mauro Gianetti Laurent Roux
1998 Pascal Herve Laurent Desbiens Christophe Agnolutto
1999 Laurent Roux Bobby Julich Christopher Jenner
2000 Patrice Halgand Christophe moreau Walter Bénéteau
2001 Didier Rous Laurent Brochard David Moncoutie
2002 Sylvain Chavanel Laurent Paumier Franck Bouyer
2003 Didier Rous Marlon Perez Jerome Pineau
2004 Christophe moreau Philippe Gilbert Jerome Pineau
2005 Philippe Gilbert Yoann Baker Nicolas Inaudi
2006 Didier Rous Philippe Gilbert Tristan Valentin
2007 Anthony Geslin Maxime Méderel Sylvain Chavanel
2008 David Le Lay Steve Chainel Gianni Meersman
2009 Thomas voeckler Anthony Geslin Nicolas Jalabert

Poznámky a odkazy

  1. „  Cyklistika: Trofej horolezců, už je definitivně konec  “ , na vonews.fr ,8. března 2010(zpřístupněno 5. září 2010 )

Podívejte se také

Externí odkaz