Pojem „ veřejný zadavatel“ označuje veřejného nebo soukromého kupujícího, jehož podpis určitých smluv, zejména veřejných zakázek a koncesí , se řídí pravidly publicity a hospodářské soutěže.
Tento pojem, který má původ ve Společenství , zahrnuje tři kategorie kupujících, a to právnické osoby veřejného práva, právnické osoby soukromého práva vykonávající poslání obecného zájmu a financované zejména z veřejných prostředků a právnické osoby soukromého práva. stanovené veřejnými zadavateli za účelem společného provádění určitých činností.
Koncept veřejného zadavatele je zaveden směrnicí 71/305 / EHS ze dne 26. července 1971 koordinace postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce.
První bod odůvodnění směrnice stanoví, že „současné uskutečňování svobody usazování a volného pohybu služeb v oblasti veřejných zakázek na stavební práce, uzavřených v členských státech jménem státu, místních orgánů a dalších právnických osob, které se řídí veřejné právo zahrnuje souběžně s odstraněním omezení koordinaci vnitrostátních postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce “ . Cílem této směrnice je zakázat diskriminační účinek technických specifikací, zajistit dostatečné zveřejnění veřejných zakázek a vyvinout postup umožňující společně zajistit dodržování těchto zásad.
Směrnice definuje zadavatele jako „stát, místní orgány a veřejnoprávní právnické osoby uvedené v příloze I“ , přičemž tato druhá kategorie zahrnuje zejména veřejnoprávní sdružení vytvořená místními orgány, jako jsou sdružení obcí nebo svazy. obcí.
Rozšíření veřejných zakázek na dodávkyO pět let později směrnice č. 77/62 / EHS ze dne 21. prosince 1976 koordinace postupů pro zadávání veřejných zakázek na dodávky rozšiřuje rozsah koncepce veřejného zadavatele na veřejné zakázky na dodávky.
Tato směrnice zavádí „v oblasti veřejných zakázek na dodávky s cílem zajistit zavedením rovných podmínek pro účast na těchto zakázkách ve všech členských státech transparentnost“ zaměřenou na omezení omezení volného pohybu zboží, zejména od veřejných subjektů. Článek 1 směrnice přebírá definici26. července 1971, konkrétně „stát, místní orgány a právnické osoby veřejného práva“, jakož i „v členských státech, které tento pojem neznají, rovnocenné subjekty uvedené v příloze I“ zahrnující veřejnoprávní sdružení tvořená místní úřady.
Vyloučení dopravyAvšak „do doby , než budou přijata opatření ke koordinaci postupů platných pro dopravní organizace“ , směrnice z21. prosince 1976z její působnosti vylučuje dopravní společnosti. Soudní dvůr Evropských společenství ve svém rozsudku potvrzuje11. července 1991„že směrnice tím, že vyloučila z rozsahu své působnosti veřejné zakázky na dodávky zadávané orgány spravujícími dopravní služby, zahrnovala odvětví dopravních služeb jako celek.
Rozšíření veřejných zakázek na služby a zavedení pojmu veřejnoprávní subjektBílá kniha o dotvoření vnitřního trhu v roce 2006 14. června 1985z Evropské komise , který stanoví časový plán opatření, která mají být přijata k dosažení jednotného trhu nejpozději31. prosince 1992, stanoví akční program a časový harmonogram pro dosažení otevření veřejných zakázek, zejména v oblasti služeb.
Směrnice 92/50 / EHS ze dne 18. června 1992koordinace postupů pro zadávání veřejných zakázek na služby zahrnuje mezi veřejnými zadavateli „stát, místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení vytvořená jedním nebo více z těchto orgánů“ .
Směrnice rovněž inovuje zavedením pojmu veřejnoprávní subjekt, který se chápe jako:
„Jakýkoli subjekt: - vytvořený za účelem konkrétního uspokojení potřeb obecného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu a - má právní subjektivitu a - jehož činnost je financována převážně státem, místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty, ať už jde o vedení podléhají jejich kontrole nebo správní, řídící nebo kontrolní orgán tvoří členové, z nichž více než polovina je jmenována státem, místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty. "
Omezení zvláštních služebDvě směrnice z 14. června 1993, a to směrnice 93/36 / EHS o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky a směrnice č. 93/37 / EHS o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, používají definice zmocněnce, aniž by modifikace.
Třetí směrnice od 14. června 1993, Směrnice 93/38 / EHS ze dne 14. června 1993koordinací postupů při zadávání veřejných zakázek v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací rozšiřuje pojem veřejných zakázek na smlouvy v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Tato směrnice však omezuje zjednodušené postupy zadávání zakázek na zadavatele, které se vztahují na veřejnoprávní subjekty a veřejné podniky.
Kontinuální obnova podle následujících pokynůNásledující přepracování postupů při zadávání veřejných zakázek se provádí směrnicí č. 2004/18 / ES z 31. března 2004o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby známé jako směrnice o veřejných zakázkách a ve směrnici č. 2004/17 / ES31. března 2004koordinace postupů zadávání veřejných zakázek v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb známých jako směrnice o zvláštních službách.
Směrnice o zvláštních službách zachovává dualitu mezi veřejným zadavatelem a zadavatelem.
Bylo rozhodnuto zcela přepracovat zákon o veřejných zakázkách a rozšířit povinnosti publicity a soutěže na zadávání koncesních smluv.
Směrnice č. 2014/24 / EU ze dne 26. února 2014 o veřejných zakázkách a směrnice 2014/25 / EU z 26. února 2014 týkající se zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, pokud jde o speciální služby, pokračují v definici veřejných zadavatelů.
Směrnice č. 2014/23 / EU ze dne 26. února 2014 o zadávání koncesních smluv rozšiřuje pojem veřejného zadavatele na koncesní smlouvy, jejichž zadání je nyní předmětem formálního nabídkového řízení.
Různé texty provádějící evropské směrnice nejprve vyjmenovaly subjekty, na něž se vztahují povinnosti zveřejňování a hospodářské soutěže, aniž by formálně provedly pojem veřejný zadavatel.
V návaznosti na přepracování právních předpisů o veřejných zakázkách směrnicemi 31. března 2004, francouzské právo přijímá několik textů. Vyhláška č. 2004-15 ze dne7. ledna 2004 týkající se předpisu o zadávání veřejných zakázek se omezuje na vymezení subjektů, na něž se zákon o zadávání veřejných zakázek vztahuje, a to stát, jeho veřejná zařízení jiná než průmyslová a obchodní povaha, místní orgány a jejich veřejná zařízení, aniž by přímo prováděly pojem uzavírání smluv orgán.
Jedná se o vyhlášku č. 2005-649 z 6. června 2005týkající se zakázek zadávaných určitými veřejnými nebo soukromými osobami, které nepodléhají předpisu o zadávání veřejných zakázek, který poprvé zavádí pojem veřejného zadavatele ve francouzském právu. Článek 3 vyhlášky stanoví, že
„Zadavateli, na něž se vztahuje toto nařízení, jsou: 1 ° soukromoprávní subjekty nebo veřejnoprávní subjekty jiné než ty, na které se vztahuje zákoník o veřejných zakázkách, které mají právní subjektivitu a které byly vytvořeny za účelem konkrétního uspokojení potřeb obecného zájmu bez průmyslového nebo obchodního charakter, z toho: a) Buď je činnost financována převážně veřejným zadavatelem, který podléhá zákoníku veřejných zakázek nebo této vyhlášce; b) Buď vedení podléhá kontrole veřejného zadavatele, který podléhá předpisu o zadávání veřejných zakázek nebo této vyhlášce; c) Správní, řídící nebo kontrolní orgán se skládá z členů, z nichž více než polovina je jmenována veřejným zadavatelem v souladu s Kodexem zadávání veřejných zakázek nebo s tímto nařízením; 2 ° Banque de France; 3 ° Caisse des Dépôts et Consignations; 4 ° Subjekty soukromého práva s právní subjektivitou zřízené za účelem společného provádění určitých činností: a) buď veřejnými zadavateli, na něž se vztahuje zákon o zadávání veřejných zakázek; b) nebo veřejnými zadavateli, na které se vztahuje toto nařízení; c) Nebo veřejnými zadavateli, na které se vztahuje zákon o zadávání veřejných zakázek, a veřejnými zadavateli, na které se vztahuje tato vyhláška. "
Po zrušení některých ustanovení Kodexu veřejných zakázek z roku 2004 Státní radou byla vyhláškou č. 2006-975 ze dne1 st 08. 2006 týkající se předpisu o zadávání veřejných zakázek přejímá pojem veřejného zadavatele tím, že stanoví, že:
„Zadavateli, na něž se vztahuje tento kodex, jsou: 1 ° stát a jeho veřejná zařízení jiná než průmyslová a obchodní; 2 ° Místní úřady a místní veřejné instituce. Není-li stanoveno jinak, pravidla vztahující se na stát se vztahují také na pravidla jeho veřejných zařízení, na která se vztahují ustanovení tohoto kodexu. Podobně, pokud není stanoveno jinak, platí pravidla platná pro místní úřady také pro místní veřejná zařízení. "
Vyhláška č. 2015-899 ze dne 23. července 2015 o veřejných zakázkách, kterou se provádějí dvě směrnice 26. února 2014 týkající se veřejných zakázek stanoví, že:
„Zadavateli jsou: 1 ° právnické osoby veřejného práva; 2 ° Soukromé právní subjekty, které byly vytvořeny za účelem konkrétního uspokojení potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, z nichž: a) Buď je tato činnost financována zejména veřejným zadavatelem; b) Buď vedení podléhá kontrole zadavatelem; c) Správní, řídící nebo kontrolní orgán tvoří členové, z nichž více než polovina je jmenována veřejným zadavatelem; 3 ° Subjekty soukromého práva s právní subjektivitou zřízené veřejnými zadavateli za účelem společného provádění určitých činností. "
Tato definice je převzata s ohledem na koncesní smlouvy vyhláškou 2016-65 ze dne 29. ledna 2016 týkající se koncesních smluv.
Kód veřejného pořádkuNový kód veřejného pořádku , platný od1 st 04. 2019, ve svém článku L. 1211-1 definuje zadavatele jako:
„Zadavateli jsou: 1 ° právnické osoby veřejného práva; 2 ° Soukromé právní subjekty, které byly vytvořeny za účelem konkrétního uspokojení potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, z nichž: a) Buď je tato činnost financována zejména veřejným zadavatelem; b) Buď vedení podléhá kontrole zadavatelem; c) Správní, řídící nebo kontrolní orgán tvoří členové, z nichž více než polovina je jmenována veřejným zadavatelem; 3 ° Subjekty soukromého práva s právní subjektivitou zřízené veřejnými zadavateli za účelem společného provádění určitých činností. "