Prime (typografie)

Termín prvočíslo se v typografii nejčastěji vztahuje na symbol ′ . Tento symbol se snadno reprodukuje, takže je například snadné odvodit dvojitý prime ″ . Kromě toho je možné orientovat symbol doleva a umístit jej na horní nebo dolní část čáry. V následujících tabulkách je uveden seznam takových symbolů.

použití

Pravopis

Písmeno modifikátoru prime ‹ʹ›, nebo alternativně písmeno modifikujícího akutního přízvuku ‹ˊ› nebo symbol ASCII akutního přízvuku ‹›, se používá při psaní Sami Skolta k označení palatalizace samohlásky a je umístěno za písmenem tato samohláska.

Řecké číselné znaménko ‹ʹ› je stejné nebo podobné prvočíslu; používá se v řeckém abecedním číslování za písmenem představujícím číslo.

Přepis

Písmeno modifikátoru prime ‹ʹ› se používá k přepisu měkkého znaménka ‹ь› z cyrilice na písmo latinky a modifikátor s dvojitým prime písmenem ‹ʺ› se používá k přepisu pevného znaménka , jak je definováno v systému ISO 9 , Romanizace ALA-LC nebo romanizace BGN / PCGN .

Zeměpis

V zeměpisu se primární znaménko „′“ používá k označení obloukových minut v zeměpisných souřadnicích. Stupně jsou označeny symbolem stupně „°“ a sekundy dvojitým prvočíslem „“, například „49 ° 30 ′ 00“ “(49 stupňů 30 minut nula sekund).

Matematika

V matematice se primární znaménko „′“ používá v několika kontextech; velmi často, vyjadřuje derivát o funkce . Podobně dvojité prvočíslo „″“ a trojité prvočíslo „‴“ označují druhý, respektive třetí derivát. Příklad: (vyslovuje se „f prime“) je funkce odvozená od funkce  ; a vyslovují se příslušně „f druhý“ a „f třetí“.

To je také používán k označení topologické dual z topologické vektorového prostoru .

Nakonec se někdy jednoduše používá k pojmenování nějakého objektu podobného, ​​ale odlišného od .

Latex

V LaTeXu jsou znaky U + 2032 (prime), U + 2033 (double prime) a U + 2034 (triple prime) přístupné pomocí příkazů $ '$, $' '$ a $' '' $ (pravý apostrof jeden, zdvojnásobil a ztrojnásobil, v matematickém režimu).

Počítačové kódování

příjmení glyf Unicode Entita HTML
opravný dopis s pojistným Oo ʹ Oo U + 02B9 = 697  
druhé písmeno modifikátoru Oo ʺ Oo U + 02BA = 698  
Znak řecké číslice dexia kéraia (kompatibilita)
(kanonicky ekvivalentní písmenu prime)
Oo ʹ Oo U + 0374 = 884  
pojistné Oo ' Oo U + 2032 = 8242 &pojistné;
dvojitý prime Oo " Oo U + 2033 = 8243 &Pojistné;
trojitý prime OoOo U + 2034 = 8244  
prémiové promyšlené OoOo U + 2035 = 8245  
zdvojnásobení promyšlené OoOo U + 2036 = 8246  
promyšlené trojité prime OoOo U + 2037 = 8247  
čtyřnásobný prime OoOo U + 2057 = 8279  

Další symboly podobného vzhledu

příjmení glyf Unicode Windows-1252 MacRoman Entita HTML
správná anglická nabídka OoOo U + 0022 = 34 0x22 = 34 0x22 = 34 & quot;
pravý apostrof Oo ' Oo U + 0027 = 39 0x27 = 39 0x27 = 39  
čárka Oo , oo U + 002C = 44 0x2C = 44 0x2C = 44  
symbol akcentu hrobu (s lovem) Oo ` Oo U + 0060 = 96 0x60 = 96 0x60 = 96  
symbol akutního přízvuku (s tahem) Oo ´ Oo U + 00B4 = 180 0xB4 = 180 0xAB = 171 & akutní;
modifikátor písmeno spadl čárkou Oo ' oo U + 02BB = 699      
modifikátor písmeno apostrof Oo ʼ Oo U + 02BC = 700      
modifikátor písmeno reflexní čárka Oo ʽ Oo U + 02BD = 701      
přihlášený znak řecké číslice asteri keraia Oo ͵ Oo U + 0375 = 885      
akutní přízvuk (tonos) řecky (s lovem) oo oo U + 0382 = 898      
jednoduché otevření anglické nabídky Oo ' Oo U + 2018 = 8216 0x91 = 145 0xD4 = 212 & lsquo;
Anglická jednoduchá uvozovka nebo zakřivený apostrof Oo ' Oo U + 2019 = 8217 0x92 = 146 0xD5 = 213 & rsquo;
dolní uvozovka Oo , oo U + 201A = 8218 0x82 = 130 0xE2 = 226 & sbquo;
spadl horní uvozovky OoOo U + 201B = 8219      
oboustranný anglický uvozovka OoOo U + 201C = 8220 0x93 = 147 0xD2 = 210 & ldquo;
dvojité uzavírání anglických uvozovek OoOo U + 201D = 8221 0x94 = 148 0xD3 = 211 & rdquo;
dvojitá nižší uvozovka OoOo U + 201E = 8222 0x84 = 132 0xE3 = 227 & bdquo;
převrácená horní dvojitá uvozovka OoOo U + 201F = 8223      

Poznámka: Kódy ASCII (0 až 127) a ISO / IEC 8859-1 (0 až 255) jsou identické s Unicode.

Poznámky a odkazy

  1. Joseph Louis Lagrange, Lekce o počtu funkcí, sloužící jako komentář a doplněk k teorii analytických funkcí J.-L. Lagrange, .. ,1808, 90  s. ( číst online )
  2. Základní hodiny matematiky. Druhá část obsahuje doplněk k prvkům algebry, aplikaci algebry na geometrii a principy diferenciálního počtu a integrálního počtu; P. Tedenat, ... Tome first [-sekunda! ,1801, 362  s. ( číst online )
<img src="https://fr.wikipedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" title="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;">