Alokace zdrojů je ekonomická koncepce pro využívání zdrojů vzácných a zvláště výrobních faktorů (práce, kapitál, suroviny) plnit krátkodobé a dlouhodobé potřeby termín spotřeba obyvatelstva.
Tento příspěvek se také používá k financování netržních služeb, jako je soudnictví, policie, určité společné infrastruktury (silnice atd.), Které jsou nezbytné pro fungování společnosti.
V oblasti ekologie a evoluce je alokace zdrojů (odpovídající alokaci živin do mikrobiální , plísňové , rostlinné a živočišné výživy ) určená k rozvoji (charakterizována rychlostí růstu , vzory alokace vyrobené biomasy na různé části organismu, trvání vývoj a přežití, atd), udržování somatických (výživy, dýchání, regulace, obrany, vztah, atd) a reprodukčních funkcí ( přidělování zdrojů reprodukce (v), vyznačující se tím, hnojení a plodnost ), odráží existenci evolučních kompromisů mezi různými biologickými vlastnostmi .
Samotná ekonomika , jako doména znalostí, má úlohu studovat, jak jsou alokovány (a vytvářeny) omezené zdroje.
Tato alokace vyžaduje, jakmile ekonomická aktivita dosáhne určité velikosti a složitosti, definovat jiný způsob arbitráže než válku nebo drancování, a tedy vhodné sociální instituce.
Toto rozhodčí řízení se provádí víceméně svobodně
V užším smyslu se může týkat alokace zdrojů
Alokace ekonomických a finančních zdrojů zdvojnásobuje alokaci rizik specifických pro tyto oblasti
V rámci ekologického přechodu je kruhová ekonomika podporuje - v plném rozsahu technických a finančních možností k dispozici - recyklace zdrojů a zejména nedostatkových zdrojů, které by měly být uloženy nebo nahrazeny alternativami, pokud jsou nezbytné je to možné. což by mohlo být značně usnadněno zevšeobecněním principu ekotaxe a ekodesignu
Alokace aktiv je technika správy aktiv nebo portfolia spočívající v pravidelném prověřování složení portfolia podle „ třídy aktiv “ (jinými slovy podle typu investice: dluhopisy, akcie, deriváty atd.)