Arabský bastard السلاوية | |
Země | Maroko |
---|---|
Kraj | Špinavý |
Počet reproduktorů | Několik tisíc |
Typologie | SVO inflexní |
Klasifikace podle rodiny | |
|
|
Salétin arabský , nebo mluvící město salétin ( PCS ) je bývalý talk Regionální praktikuje ve městě Salé , Maroko. Stále jí mluví několik tisíc potomků starověkých rodin Salé . Mluvení bez možnosti Hilalian blízkosti rbati , až když už mluvíme o Fez , nebo dokonce k tomu Tetouan , existují výrazy specifické pro Andalusii arabštině . Postupné přistěhovalectví, které poznamenalo historii města a jeho kulturu, také zanechalo svoji stopu v arabštině, kterou se ve městě mluví.
Příchod některých Andalusiánů a poté Moriscose vyhnaných ze Španělska do Salé výrazně ovlivnil dobové rozhovory. Nacházíme tedy výpůjčky ze španělštiny nebo turečtiny (vysvětleno příchodem některých osmanských korzárů ). Výrazy z andaluské arabštiny jsou zvláštní; mají tendenci feminizovat, zdobit nebo používat zdrobněliny pro slova: Máme „ chjira “ pro „ chajara “ (strom), „ tfifha “ pro „ touffaha “ (jablko). Tento jazyk byl v průběhu času formován tak, aby ve městě vytvořil specifický dialekt, který vždy slyšíme na konci jazyka „čistých Salétinců“.
M
ot Salétin |
! Marocký ekvivalent | Etymologie | Význam | Čj. | |
---|---|---|---|---|---|
Achbar (أشبار) | Půjčeno od španělské „ aspillery “ | Otvor vyrobený v obranné zdi umožňující pozorování a posílání střel | |||
Alfrnatchi (الفرناطشي) | Osoba odpovědná za kamna | ||||
Almiranté (الميرانطي) | Admirál (لاميرال) | Půjčil si od španělského „ almirante “ sám si půjčil od arabského „ amir al-bahr “ , „mořského prince“ | Admirál | ||
Awliaâ (pl. Of Wali ) (اولياء) | Svatí | ||||
Bazboz (بزبوز) | Klepněte na (الرّوبيني) | Klepněte na | |||
Bertal (برطال) | Farkh (فرخ), Tir (طير) | (doslova pták | Malá ložnice v přízemí | ||
Biba (بيبَ) | Yahya (يحيى), iεich (يعيش), Lεez (العز) | Půjčeno od španělského „ viva “ | Dlouhý život! (citoslovce) | ||
Bueno (بوينو) | Zwin (زوين) | Půjčeno od španělského " bueno " | Velmi dobře | ||
Chiliya (شيلية) | Kursi (كرسي) | Ze španělštiny " silla " | Židle | ||
Chkiyf (اشقايف) | Půjčeno od španělského „ esquife “ | Loď poháněná veslem nebo pádlem | |||
Choumij (شوميج) | qamija (قاميجة) | Košile | |||
Chneq (شنق) | sedd (سد) | zavřít | |||
Deffa (دفة) | Bab (باب) | Dveře | |||
Derboz (دربوز) | Balkon s výhledem na terasu | ||||
Douida (دويدة) | Cheεria (الشعرية) | vermicelli | |||
Dwira (دويرة) | Kuzina (الكوزينا) | Vařené | |||
el-Qli (القلي) | Chebakia (الشباكية) | Marocký dort známý jako Chebakia nebo (mkharqa) | |||
el-Behrar (البحرار) | Buzrug (بوزروڭ) | Plíseň | |||
Es-Scuila (Řecko) | Medrasa (المدرسة) | od španělské Escuely | Škola | ||
Fettech (فتش) | qelleb (قلًب) | Vyhledávání | |||
Falta (فالطا) | Ghlta (غلطة) | ze španělské Falty | Chyba | ||
Falso (فالصو) | Ghalet (غالط) | od španělského Falso | Špatný | ||
Fichka (فيشكة) | ferchita (فرشيطة) | Vidlička | |||
Guedoual (ڭدوال) | Polibek (كيس) | Hammam rukavice | |||
Hami (حامي) | Skhun (سخون) | Horký | |||
Heddara (حضّارة) | Meεruda (معروضة) | Host, pejorativní konotace znamenající naprostý nezájem o to, co se děje. | |||
Houz (حوز) | Khebi (خبّي) | Uložit nebo skrýt | |||
Hithelli (Nizozemsko) | Men zhar li (من الزهر اللّي) | naštěstí | |||
Jber (جْبَر) | Lqa (لقا) | Nalézt | |||
Khay (خاي) | Khuya (خويا) | bratr | |||
Khellef (خْلّْف) | Kráčejte rychle | ||||
Khiyar (خيار) | Bsa7 (بصاح) | Je to tak! | |||
Lemchareb (pl. Of Mcharba) (المشربة) | Zlafa (زلافة) | z arabského charb (k pití), doslovně přeloženo jako: nástroj, ve kterém pijeme | Mísa (zejména na večeři) | ||
Lmekhtaf (المخطاف) | Háček | ||||
Lichir / Lichira (ليشير / ليشيرة) | Weld (ولد) / Bent (بنت) | Syn dcera | |||
Mahsour (محصور) | Barcassierův kostým | ||||
Manera (منيرة) | ze španělské Manery | Způsob | |||
Mankhar (منخار) | Nif (نيف) | Nos | |||
Maristan (ماريستان) | Sbitar (السبيطار) | Caravanserai nebo nemocnice | |||
Matbetach (ماتبطاشي) | Matεtelch (ماتعطلش) | Nezpozdi se | |||
Melhoune (ملحون) | Tradiční lidová hudba | ||||
Meshut (مسهوت) | ianian bezzaf (عيان بزّاف), meqtul (مقتول) | Velmi unavený | |||
Metεun (مطعون) | kaεi (كاعي) / Mεasseb (معصّب) | Naštvaný | |||
Mezrak (مزراڭ) | Nouzový východ | ||||
Mektoub (مكتوب) | Výložník (الجِّيبْ) | Kapsa | |||
Mkhizen (مخيرن) | Malá ložnice v kuchyni, kde jsou uloženy všechny potraviny | ||||
Mlih (مليح) | Zwin (زوين) | Velmi dobře. O produktu se říká, že je „mlih“, pokud je kvalitní. Země Středního východu (zejména Sýrie, Palestina a Libanon) používají stejný výraz, avšak písmeno l nahrazují písmenem n ; což dává „mnih“) | |||
Mmerteq (مّْرْتْق) | Fazeg (فازڭ) | Promočený | |||
Mnekked (منكّد) | Smutný | ||||
Mouloud (مولد) | Milud (ميلود) | Zrození Proroka | |||
Mowachahat (موشحات) | Andaluská poezie | ||||
Motaε (مطاع) | Blassa (بلاصة) | Náměstí | |||
Mtewwel (متول) | Mqad (مقادّ) | Rovné a elegantní | |||
Nbeh (نبح) | Nahoře chodba | ||||
Qamija (قاميجة) | Tricou (طريكو) | Pletení | |||
Qissaria (قيسارية) | Bazar nebo velký souk | ||||
Qyele (قْيّْلْ) | Strávit den | ||||
Rdoma (رضوما) | qerεa (قرعة) | Láhev | |||
Rekayeb (ركايب) | Khruq (الخروق) | Dětské plenky | |||
Rfed (رفد) | Hezz (هزّ) | Zvedněte nebo vyjměte | |||
Sania (سانية) | Kvetoucí zahrada, vybavená seqqaya (fontánou) | ||||
Seqsi (سقصي) | Sewwel (سوّل) | Žádost | |||
Setwan (سطوان) | Lobby | ||||
Skalla (اسقالة) | Opevněná tvrz z XVIII -tého století | ||||
Skellera (سكليرة) | Fedrij (فدريج) | Moucharabieh | |||
Smiqli (صميقلي) | Lberd (البرد), Lkezz (الكزّ) | Studený | |||
Solo (صولو) | Bu7du (بوحدو) | Půjčeno od španělského "Solo" | Pouze | ||
Sqali (صقلي) | Deformace „sicilského“ | stříbrné nebo zlaté nitě | |||
Swirti (السويرتي) | Zher (الزهر) | Půjčeno od španělského „Suerte“ | štěstí | ||
Temrita (تمريتة) | Tammara (تمّارة), Teεdiba (تعذيبة) | Obtížná situace | |||
Tenka (تنكة) | Sendala (صندالة) | Sandály | |||
Tobjia (طوبجيا) | Voják nebo pěšák | ||||
Tεayelli (تعايلي) | imken (يمكن), waqila (واقيلا) | Možná | |||
Wast addar (Bouzedar) (وسط الدار) | Terasa velkého domu |
: dokument použitý jako zdroj pro tento článek.