Roussillonnais

Roussillonnais ( Rosellonès ), North Katalánština nebo Katalánština Northern je složkou dialekt z Catalana mluvený v Roussillon , v Conflent , na Vallespir a Capcir , území také známý jako severní Katalánsko . Je připevněn k východnímu dialektovému bloku .

Přísně vzato, termín „Roussillon“ označuje teoreticky pouze katalánštinu mluvenou v roussillonské pláni , ale v praxi má tendenci označovat způsoby mluvené ve výše uvedených oblastech v souladu se zvykem odborných lingvistů, který je ospravedlněn v dialektologickém bodě Pohled. V Capcir se mluví Capcinois , který se vyznačuje zvýšenou přítomností Occitanismů .

Zvláštnosti severního katalánštiny lze z velké části vysvětlit dlouhodobým kontaktem tohoto jazyka s Languedocem a poté zavedením francouzštiny . Podle názoru mnoha lingvistů specifika varianty Roussillon skutečně pocházejí buď z přítomnosti (absorpce?) Mnoha prvků Languedocu, nebo z dvojjazyčnosti (katalánsko-francouzština) mluvčích Roussillonnais, která usnadňuje určité interakce mezi dva jazyky, často na úkor katalánštiny. Když už mluvíme o Occitanismech pro slovní zásobu, je to obtížné, mnoho z těchto slov pravděpodobně pochází z latinské formy běžné v Roussillonu a Languedocu. To, že blízkost Languedocu pomohla udržet běžná slova s ​​Occitanem v Roussillonu, je zřejmé, ale to nestačí k tomu, aby se z nich stali Occitanismy, s výjimkou zjevně v ideologické situaci, která by si přála, aby zmíněný severní Katalánec trpěl kontaminací Occitanů prostřednictvím půjček.

Důsledky takové situace na jazyk tedy spočívají na jedné straně v četných interferencích, které jsou vlastní dvojjazyčnosti, a na druhé straně ve výpůjčkách z jazyka Languedoc poté z francouzštiny, ale také ze španělštiny. Katalánsky mluvící území v kontaktu s hispánskou jazykovou oblastí (ve skutečnosti všechna území kromě Alguer / Alghero , katalánská jazyková enkláva na Sardinii, která byla svým umístěním ovlivněna sardinskými a italskými). V závislosti na typu účinků, které produkují, jsou tyto důsledky rozděleny takto:

• - speciální použití určitých katalánských výrazů a integrace francouzských a Languedocských výrazů do mluveného jazyka;

• - určité francizace v harmonogramu minulosti;

• - tvorba nových výrazů.

Použití

Vzhledem k silné přítomnosti francouzštiny, jediného úředního jazyka ve francouzském státě, má Roussillon nejnižší míru jazykových znalostí na katalánském území. Jazyk se tam nachází v nejisté situaci: mluví se jím hlavně ve venkovských oblastech a rodinný přenos jazyka byl na 30 let zcela přerušen. Podle průzkumu Generalitat de Catalunya (Generalitat de Catalunya = jedna z autonomních komunit Španělska) provedeného v roce 2004 68,9% obyvatel Severního Katalánska tvrdilo, že rozumí katalánštině, 37,1% to mluví, 31,4% to čte, a 10,6% to píše. V roce 2009 absolvovalo 13,9% žáků na základním nebo středním vzdělávání v regionu vzdělání v katalánštině nebo v katalánštině.

Fonetický popis

• Nejpozoruhodnějším rysem katalánštiny v Roussillonu je výslovnost uzavřeného tonika o jako [u]. Fráze „  el pont del Canigó  “ vyslovená ve standardní katalánštině [ɔl pɔnt / əl pɔn dəl kəniˈgo] se tedy vysloví [ponl pon dəl kəniˈgu].
• Roussillonský samohláskový systém je redukován, stejně jako v kastilštině, na pět samohlásek a, e, i, o, u . Nejedná se však o vliv Kastiliána.
• Unikátní charakteristika v katalánštině, varianta Roussillon, jako je Occitan, nepřijímá slova s ​​akcentem na antepenultimální slabiku (slova nazývaná „ esdrúixols “). Tak tato slova ztrácejí svou tonikum diakritické znaménko v písemné formě: EPOCA stane v Roussillon písemné Epoca , música stává musica a výslovnost je blíže k francouzštině s finále pomalý vyslovováno uzavřen jako e .

Tato zvláštnost Roussillona také způsobuje vznik přídavných jmen, jako je klasika, která se liší od jihokatalánského výrazu clàssic, protože ten má ženskou podobu v souladu => clàssica , zatímco v Roussillon, stejně jako ve francouzštině, je de facto c 'neutrální forma což platí pro oba žánry.

Můžeme ale také citovat další případy, jako jsou fàcil a difícil , které se staly snadným a obtížným Roussillonem , s fonetickou charakteristikou duplikace výslovnosti l, kterou písemně vykreslil mezilehlý bod => [facil -lə]. Obecně platí, že všechna přídavná jména končící na „ostrov“ nebo „ic“ následují v katalánském severu takovou transformací: Utille # užitečné , komiksové # komické , sintetické # sintetické , cientific # científic atd.).

• Všimněte si také, že zmizení písmene l, když je umístěno před písmenem t, je relativně častým jevem u původu slov jako: [escou'ta] pro [escol'ta / escoltar] (poslouchat) nebo [mu'tu / mu'tun] pro [moltó] (ovce). Určitě vidíme vliv francouzštiny s velmi podobnou výslovností pro tato slova.

• Stále na téma zmizení písmene si všimneme případu x v konečné poloze ve slovech jako peix (ryba), calaix (zásuvka), které se v Roussillon stanou příslušně pei [pej] a calai [kalaj].

• V Roussillonu, stejně jako v Mallorquinu, najdeme redukci i slov končících dvojhláskou ia atone. Takže història , Rabia a gràcia se staly histori , rabi a Graci .

• A konečně, naopak v některých velmi okrajových případech mluvčí Roussillonnais přidává ke standardní výslovnosti konečné t , které nemá nic etymologického, jako například [sůl], [durt], ['apit] - já , dur, celer - ale tato slova netrpí žádnou modifikací v psaní ve srovnání s běžným standardizovaným hláskováním sal , dur , api.

Morfosyntaxe

• V Roussillonu se na rozdíl od ostatních katalánských variant běžně užívají přivlastňovací přídavná jména mon , ton , son , ma , ta , sa , stejně jako přivlastňovací zájmena llur , llurs . Kromě toho množného mes , TES , jeho doplňky z předchozí série mon , t , syn se používají, atd. ale které v jiných katalánských dialektech neexistují.

• Všimněte si také skutečnost, že přivlastňovací Meu , SEU , seu jsou obvykle mužské formy, ale může být použit k nahrazení ženské formy Meva , Teva a sévu těchto stejných přivlastňovací: například Meu casa paralelně k ma casa a MEVA casa , druhá formulace je nejběžnější, standard v celé katalánské oblasti.

• Na druhou stranu se místo těchto determinantů může změnit a de facto je to většinou realita. Takže zatímco Barcelončan řekne (pouze) „  naplňte mě!  „Nebo“  Déu meu!  ", Roussillonnais raději, pokud jde o něj, obrátit pořadí slov, a řekne"  moje dcera!  „A“  můj Déu!  ".

• A konečně, sdílí Roussillon s Valencian velarized varianta těchto ženských přivlastňovací: meua = MEVA , teua = Teva a Seua = Seva , prohlásil [mɛwə, tɛwə, sɛwə] namísto [mɛbə, tɛbə, sɛbə], se samozřejmě odpovídající množném čísle formy: meues, teues, seues.

• Jedním z vynikajících charakteristik Roussillonnais je přežití mužských množné číslo v „  os  “ pro demonstratives, některé Tázací zájmena a osobní zájmena, která odpovídá jim . Proto budeme na vědomí existenci formulářů aquestos , aqueixos (1 x), aquellos a Ellos pro aquests , (* 1) a loket , a quinos , QUANTOS pro QUINS a quants .

(* 1)  : aqueixos je falešné množné číslo , čistý roussillonský regionalismus nebo archaismus, protože standardní mužský množný tvar

aqueix neexistuje (nebo již není), zatímco ano v ženském: aqueix> aqueixa> aqueixes .

• Stejně jako na Mallorce Roussillon drží Quelcom (centrální katalánská alguna cosa , na Baleárských ostrovech kvalitní cosa ). Francouze to vezme kdokoli , žádný import qué , žádný importovaný quan , jakýkoli com , který odpovídá Qualsevol , Qualsevol cosa , má Qualsevol čas a Qualsevol manera  “.

• Ordinals [trouasième], [čtvrtý] a [pátý], z francouzštiny, nahrazují v Roussillon standard tercer, čtvrtý a pátý . Formy desesset , desevuit a desenou se zachovaly ze středověké katalánštiny ve srovnání s rozvinutými formami disset , divuit a dinou .

• Roussillonnais používá pouze pevné formy mě nebo elited jako m ' , bez ohledu na jeho pozici, která dává:

- „  me fa pena  “ namísto „  em fa pena  “ ve střední katalánštině;

- "  truca-mé després  " místo "  truca'm després  ",

• V katalánštině víme, že sklon je povinný v imperativu, gerundu a infinitivu, zatímco v Roussillonu je povinný pouze v imperativu. Roussillon sdílí tuto vlastnost s Francouzi. Říkáme tedy:

- „  M'ha demanat de li comprar el llibre  “ namísto „  Em va demanar de comprarli li llibre  “ (tato formulace je uvedena pro srovnání, není nesprávná, ale podle standardní gramatiky by zde byla spíše nedokonalý spojovací způsob jako použitý způsob a čas, to znamená „  Em va demanar que li comprés un ilibre  “).

• Nebo znovu: „  He pujat al poble, en li contant tota la història  “, místo „  He pujat al poble contant- li tota la història  “.

• V Roussillon, mnoho sloves druhé konjugace, aby jejich minulé příčestí ve způsobu sloves třetí konjugace. Citujme zejména, onlyixit , coneixit , naixit , pareixit a creixit , (pp zasloužit si, vědět, narodit se, objevit se a růst ), které ve střední katalánštině (a ve většině ostatních dialektů) odpovídají merescut , conegut , nascut, paregut a kresba .

• Zatímco ve zbytku katalánských zemí je negace prováděna ne , Roussillonnais bude používat jako ve francouzštině a v Languedoc pas .  Barcelona, ​​Valencie a ostrov „  no vull “ se tak stanou „  vull pas  “ a „  no faré  “, „  faré pas  “.

Konjugační model

a - První konjugace:

Přítomný čas	Nedokonalé orientační	Podmiňovací způsob	Pretèrit perfet perisfràstic	Nedokonalý spojovací způsob
canti plechovky canta cantem kantýna nemůžu	cantavi cantaves kantava cantaven cantàveu cantaven	cantariï kanárky kantaria katarský cantaríeu kanárský	vai kantar jít kantar jít kantar vem kantar přání kantar van cantar	cantessi kantýny cantés cantéssem cantésseu cantessen

b - druhá konjugace:

Přítomný čas	Nedokonalé orientační	Podmiňovací způsob	Pretèrit perfet perisfràstic	Nedokonalý spojovací způsob
ztracený prohrát ztrácí perdem ztroskotanec Perden	perdiï ztracený perdia perdien ztracený perdien	perdriï perdries perdria perdrien ztracený perdrien	Pomocné konjugáty stejným způsobem ve všech konjugacích.	ztracen / ztracen perdessis / perdesses ztracený lostsim / perdessen ztracen / ztracen perdessin / perdessen

c - třetí konjugace:

Přítomný orientační (incoatius)	Nedokonalé orientační	Podmiňovací způsob	Pretèrit perfet perisfràstic	Nedokonalý spojovací způsob
serveixi servixy sloužit servim sloužil serveixen	sloužil sloužil servia servien služebník servien	sloužit sloužil sloužit služebník služebník služebník	Pomocné konjugáty stejným způsobem ve všech konjugacích.	servís / servissi servissis / servisses servís servíssim / servissen servíssiu / servísseu servissin / servissen.

d - Sloveso být: Sere, estre (ser nebo ésser ve střední katalánštině)

Přítomný čas	Nedokonalé orientační	Podmiňovací způsob	Pretèrit perfet perisfràstic	Nedokonalý spojovací způsob
slunce 1. a jeho és týden seu jeho	Eri eres / erets éra erem ereu eren	seriï série seria seríem Vážně není nic	Pomocné konjugáty stejným způsobem ve všech konjugacích.	sigués / siguessi siguessis / siguess sigués siguéssim / siguéssem siguéssiu / siguésseu siguessin / siguessen

Gerund  : siguent Příčestí minulé  : sigut

e - Se passejar (passejar-se)

Přítomný čas	Plusquamp. Orientační	Budoucí sloučenina
já slunce passejat t'ets (t'et) passejat Stalo naše passjats vaše jediné passjats jeho passjats	m'eri passejat jsi passejat stane se naše passjats vaše passjats ereu s'eren passejats	já passjat budeš passejat se bude dít naše seremové pasáže vaše sereu pasáže se seran passejats

Nakonec si všimněte, že mnoho sloves pohybu je konjugováno jako ve francouzštině s pomocným être.

f - Sloveso mít:

Přítomný čas	Přítomný spojovací způsob	Podmiňovací způsob
on / hai má Ha havem (lem) hasu (uh) han	hagi hages hagi hagem hageu hagen	haurii haury hauria haurien hauríeu haurien

1. Doporučujeme pravopisné (jo) „sóm“ (podle Roussillonovy fonetiky vyslovované „slunce“), aby se odlišilo od (nosaltres) „som“ od středních Katalánců a Baleárských ostrovů.

Několik poznámek k francizaci slovního rozvrhu:

• Roussillon, stejně jako francouzština, používá infinitiv vyprávění.
• Roussillon má tendenci používat „ neurčitý preterite  “ a „  perfektní preterite  “ zaměnitelně  .

Například :

• „  Avui, vam llegir un llibre  “, místo „  Avui, hem llegir un llibre  “.
• "  Ahir, on treballat tota la tarda  ", místo "  Ahir, vaig treballar tota la tarda  ".

Na druhé straně je konstrukce bezprostřední budoucnosti stejná v Roussillonu i ve francouzštině. V důsledku toho se katalánská konstrukce „ anar + a + infinitiv“ redukuje v Roussillonu na „ anar + infinitiv“, což někdy způsobuje zmatek, protože „  vam treballar  “ může v Roussillonu také znamenat „budeme pracovat“ to „ pracovali jsme “.

Roussillonský slovník a lexikon

Specifické použití katalánských výrazů

Tři velmi jednoduché příklady ilustrují účinky dvojjazyčnosti na katalánštinu v Roussillonu.

• První příklad, viděný a skrz .

I když je tedy v katalánštině velmi snadné rozlišit tato dvě slova ústně, dva odpovídající francouzské výrazy (hlas a hlas) jsou homofony. Z tohoto důvodu bylo pozorováno orální zmatení dvou francouzských výrazů a v katalánštině rarita výrazu „ via “ ve prospěch výlučného použití slova „ veu “. Z tohoto důvodu můžeme slyšet fráze jako „  el tren arriba a la veu A  “.

• Druhý příklad: preu a Premi , ze slovesa „ premiar “ (na odměnu ve francouzštině).

První člen vyjadřuje například hodnotu objektu. Pokud jde o druhou, používá se hlavně v akademickém světě a je synonymem odměny (literární cena, Nobelova cena atd.). Tyto dva výrazy jsou však přeloženy do francouzštiny jedním a stejným výrazem: cena. Z tohoto důvodu má Roussillon tendenci znovu zaměňovat dva pojmy a v katalánštině upřednostňuje výlučné použití výrazu „ preu “, což vysvětluje jeho použití ve vzorcích jako „un preu literari“.

• Třetí příklad: použití odhadů .

Zatímco všechny varianty katalánštiny, západní a východní, používají slovesná odhad a agradar, aby se rozlišila náklonnost nebo láska, kterou má člověk k osobě, a zájem, který může místo nebo předmět vzbudit, Roussillon použije slovesný odhad v obou případech . Odvozeno z francouzštiny, toto použití je totožné s použitím slovesa milovat, které se lhostejně používá pro předměty, místa a lidi. Bude tedy možné slyšet fráze jako: „  Jo, estimo els burros  “ (= mám rád osly), zatímco Katalánec z jihu Pyrenejí by řekl „  M'agraden els burros  “.

Roussillonský slovník

Roussillonský slovník oplývá výrazy vypůjčenými z francouzštiny. Mezi nejběžnější můžeme uvést zejména následující (v závorkách [...] přibližnou výslovnost, je-li to nutné, a ve vztahu k výrazům ve standardní katalánštině):

• notebook = llibreta  ;
• školní taška [kartablə / kartaplə] = cartera  ;
• craiun [krejun] = llapis  ;
• votura [vuturə] = cotxe  ;
• jornal [ jurnal ] = diari ( jornal v katalánštině je denní plat);
• salsissa / sosissa [susisə] = botifarra  ;
• trotuart [trutwar] = voravia  ;
• téměř = gairebé  ;
• a pu / poc pres [apupres / apɔkprs] = mes o menys  ;
• afrosament = espantosament  ;
• otravný [ agasan / agasant] = empipador ,
• assieta = jídlo  ;
• xarmant [ʃarman] = encantador;
• vitessa = velocitat;
• usina [uzinə / yzinə] = fàbrica;
• tupet [tupet] = barra;
• survetllar [syrveʎa] / [surveyʎa] = vigilar;
• servieta = tovalló;
• ruta [rutə] (spíše Occitanism for Castilianism 'carretera'),
• stejný = končí i tot  ;
• se fatxar [sə fatʃa] = renyir, enfadar-se  ;
• domatge [dumatʃə] = pena , což znamená „  és una pena que, és (ne) pecat que ...“ => „  Quin domatge!  "="  Quina pena, Malaguanyat (- ada )! ". Sudcatalanové zase zneužívají kastilskou `` llàstima`` ,
• contravenció / verbální [kontravansju / bərbal] = multa;

Setkáme se také s mnoha podmínkami vypůjčenými od společnosti Languedoc, včetně:

• let / leda = lleig / lletja = ošklivý / ošklivý;
• veire [bejrə] = got = glass (kontejner);
• belleu [beʎεu] = potser = možná;
• jaupar [ʒawpa] = lladrar = štěkat:
• estonant [ əstunant ] = estrany = divný;
• ribera = riu = řeka ( zatímco ve standardní katalánštině ribera označuje více či méně rozsáhlou oblast poblíž koryta potoka nebo moře = pobřeží (břehy), pobřeží).

Existují také některá kastilská slova:

• ademés ( pochází z además = a més, demés = navíc, navíc;
• hasta (kopie španělštiny), = končí = do, do;
• apoio ( kopie kastilského apoya, ale vysloveno [apoju] = ajut = podpora, pomoc;
• atràs (což je také archaismus katalánštiny a okcitanismu a patří také ke kastilštině) = darrera = vzadu (předložka, příslovce) ;
• gasto ['gastu] = despesa = výdaje;
• desditxa [dəsditʃə] = infeliçitat = neštěstí;
• ciego [sjɛgu] ( přesná kopie španělského slova, ale toto, pokud se vyslovuje [θjeɣo] = cec = slepý;

Nakonec zdůrazníme, že sloveso eixir ( ponechat ve střední katalánštině), často považované za charakteristické pro valencijské , se také docela používá v severním Katalánsku souběžně s opuštěním [surti], zejména v rovině Roussillon a Salanque; jde o středověký zbytek z latinského slovesa exire se stejným významem (srov anglické sloveso exit = opustit , opustit místo, stejného latinského původu!).

Poznámky a odkazy

1. Veny 2002 , str.  40.
2. (ca) Antoni Ferrando Francés a Miquel Nicolàs Amorós , Història de la llengua catalana , Barcelona, ​​redakční UOC,2011, 2 nd  ed. , 552  s. ( ISBN  978-84-9788-380-1 , číst online ) , s.  452-453
3. Veny 2008 , s.  27
4. (ca) Llengua i societat als Territoris de Parla Catalana a l'Inici del Segle XXI: L'Alguer, Andorra, Catalunya, Catalunya Nord, La Franja, Illes Balears i Comunitat Valenciana , Barcelona, Generalitat de Catalunya ,2007, 1 st  ed. , 226  s. ( ISBN  978-84-393-7515-9 ) , str.  26
5. Veny 2008 , s.  77

Dodatky

Bibliografie

• Pierre Fouché , Historická morfologie Roussillona (práce), Toulouse, 1924
• Pierre Fouché , Historická fonetika Roussillona (doplňková práce), Toulouse, 1924
• Renat Botet and Christian Camps, North Catalan Dictionary , Trabucaire, 2014
• (ca) Joan Veny , Els parlars catalans: Síntesi de dialectologia , Palma de Mallorca, editorial Moll,2002, 13 th  ed. ( 1 st  ed. 1982), 173  str. ( ISBN  84-273-1038-2 ) , str.  40-54
• (ca) Joan Veny , Petit atles lingüístic del domini català , sv.  1, Barcelona, Institut d'Estudis Catalans ,Listopadu 2008, 2 nd  ed. ( 1 st  ed. 2007) ( ISBN  978-84-92583-61-4 )

Související články

• jazykové
  • seznam jazyků
    • jazyky podle rodiny
      • Indoevropské jazyky
        • Románské jazyky
          • Occitano-románské jazyky
            • Katalánština
              • Východní katalánština
  • Katalánská dialektologie

Externí odkaz

• Autoritní záznamy  :
  • Francouzská národní knihovna ( údaje )
  • Glottocode