Doglit , nejprve hláskovaný chie-en-lit , je zpočátku typickou postavou pařížského karnevalu . Je to u zrodu ženského podstatného jména : doglit , vstoupil do dějin francouzské politiky v roce 1968 , popularizovaný Charlesem de Gaullem , tehdejším prezidentem republiky, v souvislosti s událostmi v květnu 1968 k popisu poruchy okolí.
Mužský výraz „doglit“, který se časem stal pejorativním, zpočátku označuje typický charakter pařížského karnevalu .
Její kostým se skládá z noční košile s hořčíkem potřísněným zadkem . Původní hláskování názvu tohoto oblečení a typického znaku, který charakterizuje, dobře shrnuje, z čeho se přestrojení skládá: „hovno v posteli“. Stávalo se, že jsme v minulosti hovořili o „pařížském karnevalu a jeho sračkách v posteli“.
Tato typická postava pařížského karnevalu je původem ženského podstatného jména „doglit“, které označuje nudu, neklid, nepořádek, chaos. Příklad: „Zajistěte, aby vládl doglit“. První známý vzhled termínu je ve Faits et dits obra Gargantua a jeho syna Pantagruel , Rabelais ; Potom ji najdeme v Émile Zola v Zabiják a Nana , v jiném smyslu.
„La Chienlit“, jako ženské podstatné jméno, vstoupilo do dějin francouzské politiky, když ho používal generál de Gaulle , poprvé v srpnu 1944, kdy, když mluvil s Georgesem Bidaultem , během sestupu z Avenue des Champs-Élysées , řekl de Gaulle jemu „ Takže, Bidaulte, to je ta mrcha!“ “, Pak v květnu 1968 , kdy byla uvedena věta„ Reforma, ano; doglit, ne “, což by podle slov předsedy vlády Georgese Pompidoua řekl novinářům při odchodu z Rady ministrů .
V souvislosti s událostmi ve Francii , které se konaly v květnu 68 , měl být tento termín zamýšlen jako květinové prohlášení v jazyce prezidenta republiky určené jeho ministrům, které má kvalifikovat neomezené množství doprovodných událostí a poruch.
V roce 1968 se slovo „doglit“ již běžně nepoužívá. Mnozí, když to objevili při poslechu generála de Gaulla, se museli obrátit na slovník, aby pochopili jeho význam. Nešli hlouběji do etymologického a historického výzkumu; nikdo se veřejně neodvážil vrátit se k původu slova doglit, komentovat slova hlavy státu. Je třeba říci, že v době, kdy byl pařížský karneval do značné míry zapomenut. Jeho nejslavnější tradiční průvod, „ Promenade du Bœuf Gras “, se znovu zrodí až o třicet let později, v září 1998 . Gaulianským zvykem je používat staré, ne-li zastaralé výrazy k odsouzení nepříjemné situace; Generál De Gaulle tedy použil termín „ čtvrtina generálů ve výslužbě“ k označení skupiny důstojníků, kteří vytvořili puč generálů, který se konal v Alžírsku v roce 1961.
Během demonstrací v květnu a červnu 1968 jsme zejména zaznamenali použití slova „doglit“ na protestních letácích a plakátech, kde se objevila silueta generála de Gaulla, doprovázená sloganem „ Doglit je on! „Nebo“ Doglit je znovu on! ".
Je třeba poznamenat, že doglit jako ženské podstatné jméno existovalo již před květnem 1968. Ve filmu Le Grand Restaurant (vydaném v roce 1966) Louis de Funes řekl: „Co je to za doglit? " (Zajímalo by mě, proč to servery ztratily, když pianista hudbu zrychlil). Stejně tak je to věta, kterou Cruchot vyslovuje v Le Gendarme de Saint-Tropez (1964) o šatech jeho dcery Nicole.
V důsledku jeho použití generálem de Gaullem a hlášeným Georgesem Pompidouem v květnu 1968 došlo u slova „doglit“, dříve téměř zapomenutého, k určitému oživení a jeho použití se vyskytuje například na internetových stránkách politických či historické, které tento termín nadále evokují s odkazem na toto období.