Shiraz شیراز (fa) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Správa | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Země | Írán | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Provincie | Fars | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mezinárodní telefonní kód | +98 713 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Demografie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Populace | 1,701,256 obyd . (2015) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Hustota | 7 089 obyvatel / km 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Populace aglomerace | 4 322 621 obyvatel. (2015) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zeměpis | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kontaktní informace | 29 ° 38 ′ severní šířky, 52 ° 34 ′ východní délky | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nadmořská výška | 1486 m |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Plocha | 24 000 ha = 240 km 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Umístění | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geolokace na mapě: Írán
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Shiraz nebo Shiraz ( Peršan : شیراز ) je město v jihozápadním Íránu . Je hlavním městem provincie Fars .
Šíráz byl hlavním městem Persie za dynastie Zandů od roku 1750 do roku 1794 , kdy Qajars přesunuli hlavní město do Teheránu . S Isfahanem a Teheránem je dnes Šíráz jedním ze tří kulturních a uměleckých hlavních měst Íránu.
Shiraz leží na rovině v nadmořské výšce 1486 m , na úpatí pohoří Zagros :
Město Šíráz protíná suchá řeka, která je v zimě někdy zásobována vodou. Tato řeka ústí do jezera Maharloo , solného jezera.
Shiraz má rozlohu 340 km 2 a je tedy pro území, 3 th největší město širší Íránu poté, co Teherán a Mašhad . Město je 919 km od Teheránu .
Shiraz má v roce 2006 populaci 1 204 882 lidí a je šestým nejlidnatějším městem v Íránu.
Shiraz má polosuché kontinentální klima s ročním průměrem 17,6 ° C a ročními srážkami pouze 305 mm . Zima je docela deštivá, nejmokřejším měsícem je leden se 79,8 mm deště. Na druhou stranu v létě nedostane Shiraz sebemenší kapku deště. Letní teploty mohou být prudké, zatímco v zimě je možné mrznout.
Měsíc | Jan. | Února | březen | duben | smět | červen | Jul. | srpen | Září | Října | Listopad. | Prosinec | rok |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Průměrná minimální teplota ( ° C ) | -0,4 | 1.2 | 4.8 | 8.5 | 13.2 | 17.1 | 19.9 | 18.8 | 14.1 | 8.8 | 3.8 | 0,5 | 9.2 |
Průměrná teplota (° C) | 5.3 | 7.7 | 11.8 | 16.2 | 22.5 | 27.7 | 29.8 | 28.7 | 24.5 | 18.4 | 11.7 | 6.8 | 17.6 |
Průměrná maximální teplota (° C) | 12.1 | 14.7 | 18.9 | 23.8 | 30.6 | 36.1 | 37.8 | 37 | 33.7 | 27.8 | 20.5 | 14.4 | 25.6 |
Srážky ( mm ) | 79.8 | 49.8 | 48.4 | 36 | 6.6 | 0.2 | 1 | 0,1 | 0 | 5.2 | 20.7 | 63.2 | 305.6 |
Ekonomickou základnu města tvoří provinční produkty: hrozny , citrusové plody , bavlna a rýže . V samotném Šírázu dominují průmyslová odvětví, jako je výroba cementu, cukru, hnojiv, textilních výrobků, dřevěných výrobků, kovů a koberců. Shiraz je také hlavním íránským centrem pro elektronický průmysl a má ropnou rafinérii. Název odrůdy Chiraz, která se údajně zkreslila na Syrah , zde měla svůj původ. Víno Shiraz je citováno v perské poezii.
Zemědělství bylo vždy hlavní složkou ekonomiky v Šírázu a okolí. To je způsobeno relativním množstvím vody ve srovnání s okolními pouštěmi. Zahrady Shirazu jsou známé po celém Íránu . Mírné podnebí a krása města z něj učinily hlavní turistickou atrakci v Íránu a na Středním východě . Na konci 70. let byl Šíráz oblíbeným prázdninovým místem bohatých sousedních Arabů. Toto a cestovní ruch obecně se zastavil po islámské revoluci v roce 1979 a nikdy se opravdu nezvedl.
Geografie také omezila rozvoj města. Doprava, znečištění a dopravní zácpy města vzaly značný podíl na hospodářském rozvoji a jsou výzvou pro vládu.
Elamitské jméno města bylo napsáno Tiraziš , o čemž svědčí elamitské hliněné desky nalezené v Persepolisu . Foneticky to lze interpretovat jako / tiracis / nebo / ciracis /. Toto jméno se stalo / širajiš / ve staré perštině, změnami v průběhu času se název stal شیراز , Šīrāz , v moderní perštině . Jméno Shiraz se také objevuje na hliněných pečetích nalezených v Qasr-i Abu Nasr , sasanidské zřícenině východně od města.
Arg Karim Khan je další připomínkou doby Zand v centru Shiraz.
Scéna na křižovatce na „Boulevard Zand“ v centru Shirazu.
Muzeum afif-abad je příkladem pozdně kajarské architektury v Šírázu a dalším příkladem perských zahrad .
Qajarská dobová architektura v Šírázu.
Víme, že lidská sídla existovala v Šírázu během Sassanidova období, jak je napsáno na str. 126 z Hudud ul-'alam min al-mashriq ila al-maghrib , kde jsou hlášeny existence dvou požárních chrámů a pevnosti zvané „Shahmobad“. Hamdollah Mostowfi také ověřuje existenci předislámských instalací v Shirazu ve své Nozhat ol-Qolub , s. 112 . Shiraz, jak se město začalo růst na VII -tého století, kdy se síla krajském městě, Istakhr , byla rozbita Araby. Město je také domovským městem dobrodružných obchodníků, kteří založili nebo se zmocnili mnoha pultů a měst na východoafrickém pobřeží. Kulturní přínos Shirazis významně ovlivnil svahilskou kulturu .
Hlavní události, během a po islámském dobytí Íránu, jsou:
Během období Pahlavi utratil šach v Shirazu velké sumy peněz, aby oživil velikost achajmenovské Persie a považoval se za přímého dědice Kýra Velikého . 2500 tého výročí říše Persie a silné investice do Pahlavi univerzity patřili k projektům zřízené pro tento účel, což Shiraz přední postavení mezi íránských městech v pozdních 1970 .
Po revoluci ztratil Shiraz přízeň islámské vlády v Teheránu . Pro novou islámskou republiku byl Šíráz znamením úpadku („taaghootu“) Pahlavího režimu. Skutečnost, že město si nárokovalo vynález vína (asi před 7 000 lety) a že bylo centrem umění a kultury, nezlepšilo jeho image v novém islámském režimu. Poezie je pilířem perské kultury a Shiraz v tom hrál hlavní roli. Dva z nejnavštěvovanějších míst v Šírázu jsou Hafezovy a Saadiho hrobky , oba postislámští básníci, kteří po celá staletí uchvátili mysl Íránců. Shiraz byl vybrán jako město pořádající festival íránského umění v 60. letech . Svobodný projev vystavený během tohoto festivalu byl občas v rozporu s islámskými normami a rozzuřil náboženské založení . Tento festival umění v Šírázu se stal jedním z hlavních symbolů islámské vzpoury v Íránu na konci 70. let .
V osmdesátých letech a později byla islámská vláda často nekompetentními úřady přiřazována jako starosta nebo guvernér. To byl důsledek nepřátelství íránské islámské vlády vůči městu. Výsledkem bylo významné zničení infrastruktury města a anarchický rozvoj měst. University of Shiraz, která byla kdysi institucí světové úrovně, byla opomíjena a téměř úplně ignorována. Jeho zdravotní středisko a lékařská škola byly postaveny a zpočátku téměř úplně zaměstnány z nejdůležitějších lékařských škol ve Spojených státech , z Harvardu, Yale a University of Pennsylvania. V šedesátých a sedmdesátých letech to bylo jedno z nejdůležitějších lékařských center na Středním východě. Dnes, po třiceti letech, je kostra nikdy nedokončené stavby budov, jejíž výstavba začala v době šachu, stále na svém místě, s rezavou ocelí, podobnou ruinám Persepolis a Pasargadae. Někteří domorodci ze Šírázu říkají: „Místo toho vzkvétala města jako Esfahan , symbol úspěšné islámské kultury. Nyní představují obraz, který chtějí íránské úřady vykreslit: Írán jako islámský stát.“
Shiraz je také důležitým vojenským centrem. Jeho strategické místo v horách ho chrání. Je blízko Perského zálivu , jižních hranic s Arábií a západních hranic s Irákem a ropných polí. Vojenská letecká základna je prakticky ve městě. Poloha města znesnadňovala přístup v průběhu věků, chránila ho před invazí armád, válek a šetřila tak většinu starých budov ve městě a jeho okolí. V nedávné historii se město ukázalo jako výzva pro Brity na počátku 20. století a pro spojence během druhé světové války . Nomádské kmeny jako Qashqai byly vždy ostře nezávislé. Představili významné vojenské výzvy svým kritikům, včetně Britského impéria, stejně jako Pahlaviho režimu nebo současné Islámské republiky. Tyto kmeny tureckého původu dnes žijí tradičním způsobem a dvakrát ročně provádějí rituální migraci. Tráví zimní měsíce na úpatí pohoří Zagros blíže k Perskému zálivu a během letních měsíců přesouvají své vesnice do hor nebo na vysočinu.
Dalším důležitým historickým bodem je, že Shiraz je rodištěm bahájského náboženství .
Shirāz byl hlavním městem Persie během dynastie Zand .
Shiraz je proslulý mnoha zahradami a aromatickými květinami. Jednou z takových zahrad je zahrada Narenjestan e Ghavam.
Shirazi architektura Qajar éry : pasáž mešity Nasir al-Molk.
Bazar-e Vakil.
Vakilské koupele. Září 2016.
Mauzoleum Emira Aliho.
Mauzoleum Emira Aliho: kupole a hrobka.
Blízko Shirazu jsou ruiny Persepolis , Bishapour , Pasargadae , Firuzabad a dalších více než 200 památek historického významu, uvádí íránská organizace kulturního dědictví.
Hafez Mauzoleum přitahuje miliony návštěvníků každý rok. Nedaleko od něj je hrobka Shah Shoja .
Hrob a mauzoleum slavného mystického básníka Saadiho .
Nad dveřmi Koránu je pohřben ve skalách Khwaju Kermani , další mystický básník ze Šírázu.
Hrob mudrce z IX -tého století Ibn Khafif je nyní veřejná knihovna a místo setkání pro mladé lidi.
Symbol Ištaru , božství krásy a lásky, růže Šírázu si získala celosvětovou slávu díky poezii, tapisérii a parfémům. „Červená a silně vonící, která se konala na milovaný z slavík, v porovnání s pletí a tvář milence“ je zpívaný perských básníků, ale také po módě z orientalismu , podle západních autorů , jako Jeanne Foulquier nebo skladatelů jako Frank Stafford, jehož tango z operety Rose de Shiraz je upraveno pro taneční orchestr Edith Lorand (de) nebo Richard Eilenberg, jehož balet Die Rose von Schiras , op. 134, tančí v berlínské opeře Adeline Genée . Růže voda Shiraz ceněný orientálních žen je na počátku XX -tého století na Západě, luxusního výrobku, jehož cenná lahve jsou nyní v dražbě.
Vázy a konev s růžovou vodu Šírázu ( XVIII th století).
Růže a slavík (asi 1850), kvaš a akvarel na papíře, Lutf Ali Khan Shirazi, výstava „The Empire of roses“, muzeum Louvre, MAO 783
Růže v Shirazu v roce 2011
V době šachu měl Shiraz vynikající akademickou komunitu . Shiraz University (dříve Pahlavi University) byla vynikající anglicky mluvící univerzita, která měla v 60. a 70. letech silné vazby na Pensylvánskou univerzitu.
Dnes jsou hlavní univerzity v Šírázu nebo jeho okolí:
Město Šíráz je spojeno s: