Panování | Animalia |
---|---|
Větev | Chordata |
Dílčí embr. | Obratlovců |
Super třída | Tetrapoda |
Třída | Synapsida |
Clade | Eupelycosauria |
Clade | Haptodontiformes |
Clade | Sphenacomorpha |
Rodina | † Edaphosauridae |
Druhy nižšího stupně
Edaphosaurus (ze starořeckého εδαφος / edaphos „solu“ a σαυρος / sauros „ještěr“) je vyhynulý rod velkýchbýložravých synapsids patřících do eupélycosaur kladua mít žil na samém konci karbonu až do poloviny permu , to bylo před 303,4 až 272,5 miliony let v dnešní Evropě a Severní Americe , které byly kdysi sjednoceny a vytvořily superkontinent známý jako Pangea .
Tato velká synapsida měřila v závislosti na druhu asi 0,5 až 3 metry dlouhé a odhadovaná hmotnost 300 kg. Stejně jako Dimetrodon měl edaphosaurus hřbetní kůži a vaskularizovaný „závoj“, který nepochybně sloužil k regulaci jeho teploty (absorpce nebo evakuace tepla, podle jeho potřeb). Nyní je Edaphosaurus jedním z nejstarších známých býložravých tetrapodů, ale neměl efektivní zažívací systém. Aby k tomu mohlo dojít, musí být vnitřní teplota těla relativně vysoká (jako u endotermních zvířat ): plachta by měla umožnit překonat tuto nevýhodu umělým zvýšením tělesné teploty zvířete.
Závoje na sphenacodontids (z toho Dimetrodon je součástí ) a z edaphosaurus lze snadno rozlišit: jsou neurální trny jsou rovné v prvním případě, zatímco boční procesy existují v druhé.
Rod Edaphosaurus byl hojně nalezen v severoamerických ložiscích, ale také v Evropě, od svrchního karbonu po spodní perm . Tyto caséidés obsadí ekologickou niku édaphosauridés po jejich zmizení na konci permu nižší.
Kostra Edaphosaura boanerges