Kyôto (román)

Kjóto
Autor Yasunari Kawabata
Země Japonsko
Předmluva Nicole chardaire
Druh Román
Originální verze
Jazyk japonský
Titul Koto (古都 )
Datum vydání 1962
francouzská verze
Překladatel Philippe Pons
Editor Albin Michel
Místo vydání Paříž
Datum vydání 1971
Počet stran 255

Kyôto (古都, Koto ) Je román japonského spisovatele Yasunari Kawabata , který vyšel v Japonsku v roce 1962 .

Autor

Yasunari Kawabata, narozený v Osace v roce 1899, je japonský spisovatel, autor románů a povídek . Jeho díla: Snow Country (1935-1947), Le Grondement de la montagne (1954), Les Belles Endormies (1960-1961) a Tristesse et Beauté (1965) patří k univerzálnímu dědictví literatury. V roce 1968 se Kawabata stala prvním asijským spisovatelem, který získal Nobelovu cenu za literaturu . vDuben 1972, ve svém domě v Zushi ( prefektuře Kanagawa ), ve věku 72 let nadobro odešel ze světa.

Román

Prezentace

Na začátku 60. let Yasunari Kawabata publikoval Les Belles Endormies a žijící v Kjótu napsal krátký román, jehož akce se odehrává v bývalém císařském hlavním městě . Tato práce se objevila v roce 1962 s názvem: Koto (古都 , Litt . „Staré hlavní město“ ) . V roce 1971 vyšlo ve francouzštině v edici Albin Michel v překladu Philippe Ponsa.

souhrn

Naeko, mladá žena, která žije na venkově, najde náhodou ve městě Kjóto během tradičního festivalu Gion Matsuri , její dvojče: Chieko. Toto setkání je příležitostí k procházce časoprostorem bývalého japonského hlavního města a ke konfrontaci mezi zemí vycházejícího slunce tradic předků a Japonskem, které se vyvíjí ve škole západní moderny. Jsou tyto dvě strany stejné země smířitelné?

Kritický

Pro Nicolase Gattiga z Japan Times je Kawabatův román „elegickou meditací o kulturním dědictví Kjóta“  ; odehrávající se během několika měsíců, od jara do zimy, „se zdá být více malovaná než psaná“ . Jean Montenot z L'Express tvrdí, že Kawabatova kniha je politickým dílem. Na pozadí „romantické intriky à la Balzac  “ jde o „obžalobu proti průmyslové civilizaci zahájené za éry Meidži  “ . Podle odbornice na literaturu Nicole Chardaire však „podstata Kawabatova románu je stále jinde. V neustále obnovované evokaci přírody, stromů, květin, parfémů, barev ... vyjadřuje Kawabata s Kyotem nejjemnější pocty kráse, eleganci, jemnosti, harmonii “ .

Adaptace

Kino

Kawabatův román upravili pro kinematografii tři japonští režiséři:

Poznámky a odkazy

  1. Pons 1987 , str.  1-2.
  2. Brigitte Lefevre, „  Relire Kawabata au XXI E  siècle  “ , Centrum pro studium zahraničních civilizací, jazyků a literatur (přístup 27. listopadu 2016 ) .
  3. F rançoise Estèbe a Nathalie Salles, „  Yasunari Kawabata (1899-1972)  “ , o kultuře Francie ,19. července 2015(zpřístupněno 27. listopadu 2016 ) .
  4. Pons 1987 , str.  1.
  5. Le Temps , "  " Kyōto "ve stopách Kawabata  " , na LeTemps.ch ,5. prosince 2014(zpřístupněno 27. listopadu 2016 ) .
  6. Pons 1987 , str.  2.
  7. Yasunari Kawabata ( př.  Philippe Pons), Kyoto [" 古都 "], Paříž, Albin Michel ,1971( 1 st  ed. 1962), 255  str. ( OCLC  420432140 ).
  8. (in) John Dougill ( pref.  Donald Richie ), Kjótské kulturní a literární dějiny [„Kyoto: A Cultural and Literary History“], Oxford, Andrews UK Limited al.  "  Města fantazie."  ",2015( 1 st  ed. 2005), 300  str. ( ISBN  978-1-909930-28-5 , číst online ) , s.  269.
  9. (in) Nicolas Gattig, „  Yasunari Kawabata medituje o přírodě a westernizaci ve„ Starém hlavním městě “  “ [„V Kjótu Yasunari Kawabata medituje o přírodě a westernizaci“], The Japan Times ,19. března 2016(zpřístupněno 27. listopadu 2016 ) .
  10. Jean Montenot, „  Kawabata Yasunari  “ , L'Express ,11. října 2011(zpřístupněno 27. listopadu 2016 ) .
  11. (in) Koto v internetové filmové databázi .
  12. (in) Koto v internetové filmové databázi .

Také vidět

Související články

Bibliografie

Dokument použitý k napsání článku : dokument použitý jako zdroj pro tento článek.

externí odkazy