Kjóto | |
Autor | Yasunari Kawabata |
---|---|
Země | Japonsko |
Předmluva | Nicole chardaire |
Druh | Román |
Originální verze | |
Jazyk | japonský |
Titul | Koto (古都 ) |
Datum vydání | 1962 |
francouzská verze | |
Překladatel | Philippe Pons |
Editor | Albin Michel |
Místo vydání | Paříž |
Datum vydání | 1971 |
Počet stran | 255 |
Kyôto (古都, Koto ) Je román japonského spisovatele Yasunari Kawabata , který vyšel v Japonsku v roce 1962 .
Yasunari Kawabata, narozený v Osace v roce 1899, je japonský spisovatel, autor románů a povídek . Jeho díla: Snow Country (1935-1947), Le Grondement de la montagne (1954), Les Belles Endormies (1960-1961) a Tristesse et Beauté (1965) patří k univerzálnímu dědictví literatury. V roce 1968 se Kawabata stala prvním asijským spisovatelem, který získal Nobelovu cenu za literaturu . vDuben 1972, ve svém domě v Zushi ( prefektuře Kanagawa ), ve věku 72 let nadobro odešel ze světa.
Na začátku 60. let Yasunari Kawabata publikoval Les Belles Endormies a žijící v Kjótu napsal krátký román, jehož akce se odehrává v bývalém císařském hlavním městě . Tato práce se objevila v roce 1962 s názvem: Koto (古都 , Litt . „Staré hlavní město“ ) . V roce 1971 vyšlo ve francouzštině v edici Albin Michel v překladu Philippe Ponsa.
Naeko, mladá žena, která žije na venkově, najde náhodou ve městě Kjóto během tradičního festivalu Gion Matsuri , její dvojče: Chieko. Toto setkání je příležitostí k procházce časoprostorem bývalého japonského hlavního města a ke konfrontaci mezi zemí vycházejícího slunce tradic předků a Japonskem, které se vyvíjí ve škole západní moderny. Jsou tyto dvě strany stejné země smířitelné?
Pro Nicolase Gattiga z Japan Times je Kawabatův román „elegickou meditací o kulturním dědictví Kjóta“ ; odehrávající se během několika měsíců, od jara do zimy, „se zdá být více malovaná než psaná“ . Jean Montenot z L'Express tvrdí, že Kawabatova kniha je politickým dílem. Na pozadí „romantické intriky à la Balzac “ jde o „obžalobu proti průmyslové civilizaci zahájené za éry Meidži “ . Podle odbornice na literaturu Nicole Chardaire však „podstata Kawabatova románu je stále jinde. V neustále obnovované evokaci přírody, stromů, květin, parfémů, barev ... vyjadřuje Kawabata s Kyotem nejjemnější pocty kráse, eleganci, jemnosti, harmonii “ .
Kawabatův román upravili pro kinematografii tři japonští režiséři:
: dokument použitý jako zdroj pro tento článek.