Mirabeauův most

Le Pont Mirabeau je báseň by se francouzský básník Guillaume Apollinaire, který se objevil v posledním vydání přezkoumání Les večírků de Paris vÚnor 1912poté znovu v roce 1913 ve své sbírce Alcools , kde se objevuje na druhé pozici mezi zónou a La Chanson du mal-aime . Zabývá se zmizením lásky s odstupem času , jehož metaforou je tok Seiny pod mostem Mirabeau v Paříži . Deska na druhé dnes zabírá první řádky básně. Tato báseň byla inspirována Marií Laurencinovou , s níž tento most často překročil a se kterou navázal vztah v roce 1907. Obraz tohoto mostu souvisí se vzpomínkami na básníkovy lásky. O této básni řekne, že je jako „smutná píseň tohoto dlouho přerušeného spojení“, v dopise adresovaném Madeleine Pagèsové, s níž se ožení v roce 1915.

Postupné zpracování básně

Apollinaire nejprve ve své básni použil interpunkci a poté ji nechal zmizet, jak je patrné z ručně psaných nebo strojově ověřených důkazů uchovávaných v bnf nebo v knihovně Jacques Doucet .

Složení

Refrén básně je převzat z rukopisu psané během autorova uvěznění ve věznici zdravotnictví ze dne7. září na 12. září 1911.

Mirabeauův most

Seina teče pod mostem Mirabeau

A naše lásky

Musí mi to připomínat

Joy vždycky přišla po bolesti.

Vídeň v noci udeří hodinu

Dny plynou, zůstávám

Ruce v ruce, zůstaňme tváří v tvář

Zatímco pod

Most našich paží projde

Věčný hledí na vlnu tak unavený

Vídeň v noci udeří hodinu

Dny plynou, zůstávám

Láska jde jako tato tekoucí voda

Láska letí pryč

Jak pomalý život je

A protože naděje je násilná

Vídeň v noci udeří hodinu

Dny plynou, zůstávám

Projděte dny a projděte týdny

Ani čas strávený

Ani láska se nevrací

Seina teče pod mostem Mirabeau

Vídeň v noci udeří hodinu

Dny plynou, zůstávám

V kultuře a médiích

Most Mirabeau byl několikrát zhudebněn. Verze Léo Ferré je nepochybně nejznámější a zpívá ji několik umělců jako Yvette Giraud , Cora Vaucaire , Anne Sofie von Otter atd. Serge Reggiani , Marc Lavoine a skupina Pow Wow . Kytarista Antoine Aureche  (en) (Valfeu) to zhudebnil a nahrál se zpěvákem Desireless na albu Guillaume , které produkovalo Urgence Disk Records. Je uveden na jevišti v hudebním příběhu, který měl premiéru4. listopadu 2016v muzeu Apollinaire v opatství Stavelot v Belgii. Existuje také několik sborových verzí básně; z pera Quebec zpěvák a skladatel Lionel Daunais a další přeloženy do angličtiny a zpívaný skupiny The Pogues . Le Pont Mirabeau je jednou z básní zhudebněných Lesem Têtesem v albu Corps de mots vydaném v roce 2013. Le Pont Mirabeau 24. prosince 1913„Guillaume Apollinaire nahrál Le Pont Mirabeau a Le Voyageur v archivu de la Parole, zvukové dokumenty uchovával ve francouzské národní knihovně a poslouchal je v Gallice .

externí odkazy

• „  Dokument, kde slyšíme Apollinaira, který četl Le Pont Mirabeau v roce 1911, zaznamenaný lingvistou Ferdinandem Brunotem  “ ; odkaz: Ferdinand Brunot

• „  Pozoruhodná analýza  “ , na mediaclasse.fr

Reference

1. Viz zejména komentář navržený Alainem Frontierem , strany 148–150 La Poésie , Belin, kapesní sbírka, 1992.
2. Apollinaire, Guillaume (1880-1918). „ Alkoholy: rukopis , Cambremer, Editions des Saints Pères , 485  s. ( ISBN  979-10-95457-33-6 , OCLC  992151683 , číst online ) , s. 43
3. "  " Guillaume "Album, show Desireless a Operation Of The Sun  " , na francenetinfos.com ,2. listopadu 2015
4. „  Muzeum Guillaume Apollinaire  “ , na abbayedestavelot.be
5. [Archivy řeči]. , Cestovatel ; Mirabeauův most; Marie / Guillaume Apollinaire, aut. ; Guillaume Apollinaire, hlas , 1913( číst online )