Mansur al-Hallaj

Mansur al-Hallaj , (celé jméno: Abū `Abd Allah al-Ḥuṣayn Manṣūr al-Ḥallāj - arabsky : منصور الحلاج , peršan : منصور حلاج , Mansūr-e Ḥallāj), narozen kolem roku 858 ( Hegira 244 ), zemřel dne26. března 922(Hegira 309) v Bagdádu je perský súfijský mystik sunnitské poslušnosti . Je autorem hojného díla zaměřeného na opětovné propojení s čistým původem Koránu a jeho verbální a lettrickou podstatou.

Je Louis Massignon , specialista na islámské mystiky a kdo byl jeho první překladatel do evropského jazyka, že západní čtenář dluží znovuobjevení al-Hallaj textů.

Životopis

Pravděpodobně se narodil v Hegire 244 (asi 858 gregoriánského kalendáře) v provincii Fars v Íránu , jeho dědeček byl podle tradice Zoroastrian a potomek Abu Ayub, Muhammadova společníka . Jeho otec přišel pracovat do města Wasit a vstoupil do obchodu s vlnou. Jeho jméno, al-Hallaj, znamená: vlněný mykač .

Al-Hallaj, nespokojeni s tradičním učením koránu , a přitahovaný asketickým životem, často navštěvoval mistry súfismu, jako je Sahl ibn 'Abd Allah al-Tustārī (který byl jeho prvním učitelem),' Amr ibn 'Uthman al-Makki, Ibn 'Aṭâ al-Adamî a Abu al-Qasim al-Junayd , tehdy velmi respektovaní.

Al-Hallaj se oženil s dcerou súfijského mistra Abu Ya'qub al-Aqta ', se kterou měl tři syny.

Al-Hallaj hodně cestoval a byl kazatelem v Íránu , poté v Indii a na hranicích s Čínou . Po návratu do Bagdádu je podezřelý sunnity i šíity pro jeho mystické myšlenky (hledání božské lásky a spojení duše a boha) a jeho vliv na davy. Je - falešně - obviněn z účasti na zaandské vzpouře , ale jeho skutečné odsouzení vyplývá ze skutečnosti, že veřejně prohlásil „Já jsem pravda (Bůh)“ („Ana al haqq“), což bylo považováno za kacířství , a to jak v Sunnism av Shiism .

Toto tvrzení, pokud by teoreticky nemělo být veřejné, není nepřiměřené v prostředí súfi, kde je tento druh řeči považován za vycházející z člověka, který „taje“ v „oceánu božství“ a má velmi vysokou duchovní hodnost . Louis Massignon své překlady podpořit tuto tezi, většina z veršů z Hallaj je Diwan zabývající se „vědy jednoty“ ( Tawhid ).

Nechtěl popřít své veřejné prohlášení, Hallaj byl odsouzen k smrti a ukřižován v Bagdádu dne27. března 922hledání přímého vztahu s Bohem, který je oficiálním islámem vnímán jako nesnesitelné porušení práva šaría . Zůstane jedním z nejslavnějších odsouzených sufijských mužů a jeho utrpení bude mnohokrát zmíněno, například ve spisech Rûmî .

Jeho poezie

Hallajova poezie neustále prochází myšlenkou mystického spojení.

Informujte gazelu, vánek, ve vašem kurzu,

Jak se moje žízeň zvyšuje, když čerpám z jejího zdroje!

A tento Milovaný, v mých útrobách uzavřený,

Kdyby chtěla, přejela by mi po lícních kostech!

Jeho mysl je moje a moje je její,

To, co chce, chci a moje přání je pro ni správné!

Citáty

• „Jaká země je od Tebe prázdná, abychom spěchali hledat Tě v nebi? Vidíš je dívat se na Tebe za bílého dne, ale slepí tě nevidí.“

- Mystické básně přeložené Sami-Ali (Albin Michel, 1998)

• „Z pýchy jsem odmítl štěstí z lásky. A trpím trest pýchy.“

- Mystické básně přeložené Sami-Ali (Albin Michel, 1998)

Umělecká díla

• Diwan , básně přeložené a představené Louisem Massignonem , ed. du Seuil, 1955.
• Akhbar al-Hallaj. Sbírka modliteb a nabádání mystického mučedníka islámu Husajna Ibn Mansura Hallaje, Trad. a anotace Louis Massigona a Paula Krause , Paříž, Éditions J. Vrin, sbírka „Muslim Studies“, 1975 [1957]. Dvojjazyčné vydání.
• Mystické básně přeložil a představil Sami-Ali, ed. Albin Michel, 1998.

Poznámky a odkazy

1. John Arthur Garraty, Peter Gay, The Columbia History of the World , Harper & Row, 1981, strana 288, ( ISBN  0-88029-004-8 )
2. [1] , Druhý vatikánský koncil: Katolické doktríny o Židech a muslimech, s. 1 186, Gavin D'Costa ... zaměřil se na sunnitského mystika al-Hallaj ... Oxford University Press
3. [2] Biografická encyklopedie súfijských obyvatel: Střední Asie a Střední východ, N. Hanif, str. 188 Al Hallaj ve skutečnosti zůstal vždy sunnitem, se silným sklonem k tvrdé askezi při sledování ramadánských půstů ... , Sarup & Sons
4. Pierre Lory , „Stéphane Ruspoli, Poselství emigranta Hallâje - Sbírka Dîwân, Hymny a modlitby, Prorocké a filozofické věty“ , Revue de l'histoire des religion , č. 4/2006.
5. Cyrille Aillet, Emmanuelle Tixier, Eric Vallet, vládnoucí v islámu, X. - XV.
6. Interview s Marie-Thérèse Urvoy , „Islám ve své realitě“, La Nouvelle Revue d'histoire , č. 89, březen-duben 2017, s. 6-9
7. Srov. Kâmil Mustafâ Al-Shaybî Sharh dîwân Al-Hallâj („Vysvětlení Diwânu al-Hallâj“)
8. Srov. Univerzální láska, cesta súfijů, Idrîs de Vos, Al-bouraq, 2013, s. 193.

Dodatky

Bibliografie

• Louis Massignon , Esej o počátcích technického lexikonu muslimské mystiky , Paříž, Éditions J. Vrin, 1954.
• Louis Massignon , La passion de Husayn ibn Mansûr Hallâj , 4. díl, Paříž, Gallimard, 1975 [1962].
• Roger Arnaldez , Hallâj aneb Náboženství kříže , Paříž, Plon, kol. „Hledání absolutna“, 1964
• Jacques Keryell , Jardin Donné. Louis Massignon při hledání Absolute , Paříž, Éditions Saint-Paul, 1993.
• Kebir Mustapha Ammi , Evocation of Hallaj, mystický mučedník islámu , 2003.
• Stéphane Ruspoli, The message of Hallâj the Expatriate , Paris, Cerf, 2005, 422 s., ( ISBN  2-204-07821-2 )
• Joël-Claude Meffre , Svědectví prachu , předmluva Pierre Lory , postface od Claude Louis-Combet , Paříž, Éditions Corlevour 2010.

externí odkazy

• Autoritní záznamy  :
  • Virtuální mezinárodní autoritní soubor
  • Mezinárodní standardní identifikátor jména
  • Francouzská národní knihovna ( údaje )
  • Univerzitní dokumentační systém
  • Knihovna Kongresu
  • Gemeinsame Normdatei
  • Španělská národní knihovna
  • Nizozemská královská knihovna
  • Katalánská národní knihovna
  • Švédská národní knihovna
  • Česká národní knihovna
  • ID WorldCat
  • WorldCat
• Vysvětlení Fakhr Ud Din Ar Razi ke slovu, díky kterému byl Al Hallaj odsouzen k smrti (at-tawhid.net)