Ó Roso Bello
O Rosa Bella je název dvou ballatas populárních z XV -tého století. Nejstarší, třídílná, je od Johannesa Ciconie a druhá původně připisovaná Johnu Dunstableovi , ale nyní byla přidělena Johnu Bedynghamovi (viz článek Davida Fallowse ). Text si z básně vypůjčil Leonardo Giustiniani (1388–1446). Pokud tento text skutečně pochází od tohoto autora, bylo by to jedno z posledních Ciconiových děl, které složil v Padově , kde strávil poslední roky ve službách katedrály a univerzity. Podle Pirrottyby ballata byla zpívána před její verzí. Italsky svým textem evokuje francouzskou hudbu svým rytmem. Podle MB 54 je Bedyngham / Dunstable ballata datována kolem roku 1420.
O Rosa Bella byla použita jako základ pro několik dalších děl, zejména Johannes Ockeghem , stejně jako dvě mše připisované Gilles Joye ; první verze Johannesa Ciconie († 1412) však sdílí text, ale ne melodii (kterou lze slyšet na záznamu Reného Clemencic ).
Text
|
" Ó rosa bella, ó dolce anima mia
Non mi lassar morire v cortezii."
Laso mi dolente dezo finire
Per ben servire e lialment 'amare.
O dio d'amore che pena e quest 'amare
Vedi ch'io moro tut' ora per 'sta zudia
Sccorre mi ormai del mio languish
Cor del corpo mio non me lassar morire. "
|
|
|
„Ó krásná růže, ó má sladká duše,
prosím, nenech mě zemřít!“
Běda! musím ukončit své dny v bolesti,
abych ti sloužil dobře a věrně miloval?
Ó bože lásky, jaká bolest je milovat!
Vidíte, že každou hodinu umírám pro tohoto zrádce
Pomozte mi v mé bolesti
Srdce mého srdce, nenechte mě zemřít. "
|
Rukopisy a edice
- Ciconia (2 rukopisy):
- Paříž, BnF nové akvizice fr. 4379 f os 46 v o –48 r o : neúplná verze
- Řím, Vatikánská knihovna, Urbino lat. 1411 f os 7 v o –8 r o : text v horním hlasu
-
Dunstable / Bedingham:
- Řím, Vatikánská knihovna, Urbino lat. 1411 f os 22 v o –23 r o : pro 3 hlasy, všechny s textem (att. Dunstable)
- Madrid, Escurial ms. IV.a.24 „Cancionero de el Escorial“ (Escorial B): 1) původní Bedingham (bez attr.); 2) cantus verze Bedyngham v italštině je smíchán s quodlibet anonymního autora, na francouzský text Hé Robinet…
- Porto, Městská knihovna, Codex 714 f os 54 v o -56 r o (atr. Bedingham)
- vyd. Musica Britannica , n o 8: Úplná díla Johna Dunstable 1959 ( MB 54 ).
-
Buxheimer Orgelbuch :
- Tři intabulace : f os 17 a 59 r o ( n os 39, 103 a 104)
Nahrávky
-
O Rosa Bella : Anglická a kontinentální hudba pozdně gotického období - Clemencic Consort , r. René Clemencic ( říjen 1997 , Arte Nova 59210) ( soubor na medieval.org )
-
O Rosa Bella : Cancionero de el Escorial sv. III [ms. IV.a.24] - Speculum: Ernesto Schmied (flétny a dirigent), Carlos Mena (viola), Rami Alqhai a Alfredo Barrales (skloněná vihuela), Simeón Galduf (saquebute), Joaquim Guerra (chalemie), Alberto Martínez Molina (pozitivní ), Francisco Martínez Rubio (kornet), Juan Carlos de Mulder (vihuela de mano) (října 2008„Cable Musical / Openmusic CMBK 0818) ( OCLC 740400774 ) O Rosa Bella se objevuje ve čtyřech verzích: jedna od Ciconie, tři po Bedynghamovi, z nichž jeden je 6 hlasů.
Poznámky a odkazy
(fr) Tento článek je částečně nebo zcela převzat z článku
anglické Wikipedie s názvem
„ O Rosa Bella “ ( viz seznam autorů ) .
-
Fallows 1994 .
-
Gómez 1992 , str. 1518.
Bibliografie
- (to) Nino Pirrotta, „ Ricercare e variazioni su O rosa bella “ , Studi Musicali , Florence, n o 1,1972, str. 59–77 ( OCLC 797821472 )
- (en) James Haar, Eseje o italské poezii a hudbě v renesanci, 1350-1600 , University of California Press ,1986, xvii-345 str. ( ISBN 978-0-520-05397-7 , OCLC 924894157 , číst online ) , s. 40–43
- (en) David Fallows , „ Dunstable, Bedyngham a O rosa bella “ , The Journal of Musicology , sv. 12, n o 3,léto 1994, str. 287–305 ( ISSN 0277-9269 , DOI 10.2307 / 764088 , číst online )
-
María Carmen Gómez , „O Rosa Bella“ , Marc Honegger a Paul Prévost (dir.), Slovník děl vokální hudby , t. II (GO), Paříž, Bordas ,1992, 2367 str. ( ISBN 2040153950 , OCLC 25239400 , upozornění BnF n o FRBNF34335596 ) , s. 1518.
Související články
externí odkazy