Octosyllable je řada skládá z osmi slabik . Je to alexandrijský verš s dvanácti slabikami a Decasyllable , verš s deseti slabikami, jeden z nejstarších a nejpoužívanějších metrů v klasické francouzské poezii, který po dlouhou dobu upřednostňoval použití sudých veršů. (Verše, ve kterých počet slabik je sudý) na úkor lichých veršů (veršů, ve kterých je počet slabik lichý). Octosyllable je velmi často nalezený v jistých básních pevné formy, jako jsou rondos a balady . Je také poezií lai .
Ve francouzské poezii se octosyllable ve středověku často používal . Je objevil v X th století. Používá se velmi flexibilně, protože se jedná o nejdelší běžící linku, která nemá povinné dělení slov . Octosyllable je obzvláště hudební linka, kvůli častému návratu rýmu, a tak umožňuje velkou harmonii.
Díky své velké flexibilitě lze oktosyllable použít ve všech poetických žánrech.
Tyto octosyllable zobrazí v životě sv Leger v XI th století a je široce používán v celém středověku : Lais z Marie de France , Román o růži , Lai a zákona o François Villon , romány Chrétien de Troyes , větve Roman de Renart .
Trvá na světlo pohled na Ronsard : Mignonne uvidíme, jestli růže .
Ach ! jak miluji samotu!
Může tato posvátná místa v noci,
Daleko od světa a hluku,
Prosím, moje starost!
Můj bože ! jak šťastné jsou moje oči
Vidět tyto lesy, které byly nalezeny
Při zrození času
A to snila celá staletí,
Být stále tak krásná a zelená
To v prvních dnech vesmíru!
výňatek z "samoty" od Marc-Antoine de Saint-Amant ( XVII th století).
La Fontaine ji používá buď v izometrii (9 čtyřverší Sochy a sochy Jupitera ), nebo v heterometrii v Bajkách . Gautier ji používá téměř výlučně v emailech a portrétech . Paul-Jean Toulet ji používá v heterometrii v Les Contrerimes .
Po deseti stoletích používání to současní básníci stále používají, někdy v „osvobozeném verši“:
Temná noc vašich vlasů
Jednorožci se tam chodí napít
Sníh plave v tomto moaru (...)
Luc Bérimont , výtažek z Amoureux , L'Herbe à Tonnerre , Seghers 1958.
Zasažen rovnou pravicí
V boji proti Jo Kingovi
Krvavý nos, natažené paže,
Armstrong si lehl do ringu (...)
René Varennes , Marbres et fontaines , první čtyřverší, redaktor ??, rok ??, s. 58 .