Ve francouzské gramatiky je zájmeno je variabilní slovo nástroj , jehož hlavním úkolem je nahradit jakýkoliv prvek, jazykovou nebo ne. Zájmeno je tedy především reprezentativní .
Guillaumian kinetism zde popsána Olivier Soutet , o negativation zájmen , dotýká bezprostředně referenční zájmena, to znamená ty, které nejsou endophoric .
Pojďme se stanoví, že kdo (okr.) Je rozdělovací zájmeno který v Každý přinesl dar, který květiny, které čokolády, která kandované kaštany .
Pokud jde o osobu 1 (předčasný záchvat), jedná se o uzavření negace ( ne ... nikdo a nikdo ... ne ). Dalo by se říci, že aby vás nikdo nepustil dovnitř! , zájmeno odkazuje na velmi virtuální lidi, ale jejichž existence zůstává možná. „Negativizace jednotlivce“ (Olivier Soutet) je úplná pouze u osoby 2 : Nikdo v ulicích, nikdo před branami města .
Ať už je představované zájmeno lingvistické nebo extralingvistické povahy, jinými slovy, ať už je předchůdcem, následníkem nebo odkazem, má tento prvek prakticky podstatnou hodnotu , takže zájmeno, které jej zastupuje (nebo jej nominalizuje), nutně zdědí všechny obvyklé funkce této kategorie .
Stejně jako podstatná jména mohou zájmena působit jako předmět :
Mohou také zastávat funkci přímého doplňku objektu nebo doplňku nepřímého objektu ve větě:
Zájmena mají také možnost převzít roli atributu subjektu .
V těchto posledních příkladech jsou zájmena nezbytná pro gramatičnost vět a nelze je vymazat. Zájmena však někdy mohou mít funkci apozice a přidat do struktury fráze, kterou používají, zbytečné informace:
Zpravidla se určuje zájmeno, a proto zabírá podstatnou skupinu, která jej předchází ve větě (předchůdci) nebo v kontextu, ale může mít také roli neurčitého podstatného jména. Jinými slovy, neurčité zájmeno nepředstavuje žádný konkrétní název nebo myšlenku:
Můžeme rozlišit následující kategorie zájmen.
Všimněte si, že neexistuje ani výmluvné, ani číselné zájmeno . V některých použitích však adjektivum číslovka - kardinál nebo ordinál - může mít hodnotu číselného zájmena , ale jeho forma zůstává podobou číslovkového adjektiva:
Koupil jsem jablka. Dva jsem jedl byly výborné. Můžeme uvažovat, že základní adjektivum „ dva “ zde má hodnotu číselného zájmena, anaforický zástupce jména „ jablka “. Byly tam čtyři stromy. Byl jsem pod druhým . Stejným způsobem má zde řadové číslovkové adjektivum „ sekunda “ hodnotu číselného zájmena, anaforický zástupce jména „ strom “.
Předmět |
TRESKA |
MOV |
Disjunktní forma |
|
1 st osoba jednotného čísla |
mě |
|||
2 E- osoba jednotného čísla |
vy |
|||
3 th osobě singuláru |
on ona |
|||
1 st osoba množného čísla |
my |
my |
my |
|
2 th osoba množného čísla |
vy |
vy |
vy |
|
3 th osoba množného čísla |
V gramatice je osobní zájmeno kategorií zájmena používaného k označení tří typů gramatické osoby . Liší se podle osoby, pohlaví , počtu a funkce .
Ve francouzštině má osobní zájmeno ve větě dvě možné role. Může mít hodnotu deiktického zájmena nebo hodnoty reprezentativního zájmena:
Deiktická osobní zájmenaOsobní zájmeno první nebo druhé osoby se používá k označení osoby, která se účastní činu pronesení. Má proto deiktivní hodnotu.
Příklad: Podívej se na mě, když s tebou mluvím. Já a já jmenujeme mluvčího, zatímco vy určujete příjemce.
Reprezentativní osobní zájmenaOsobní zájmeno třetí osoby se používá k označení lidí nebo věcí, které již byly zmíněny nebo budou zmíněny. Má anaforickou nebo kataforickou hodnotu, je součástí reprezentativních zájmen.
Příklad: Do autobusu nastoupil muž . Hodně mě zaujal. To nahradí nominální skupina muže , tak to má anaforický hodnotu.
Např. On mi řekl zaujalo, muže, který se dostal do autobusu. To oznamuje nominální skupiny tento muž , tak to má cataphoric hodnotu.
My a vy můžete mít deiktickou roli nebo kombinovat deiktickou a zástupce.
Např. Ty a já , my jsme pochopili narážku. Jsme zde ekvivalentem je + tu , jedná se tedy o zástupce, který přebírá deiktiku s označením řečníka a příjemce.
Neosobní zájmeno to není ani deiktické ani reprezentativní. Ex: Prší.
Předmětové zájmeno na má neurčitý význam, ale má tendenci nahradit zájmeno us v mluveném jazyce.
Příklad: Říkáme , že všechno je špatné. Určíme neurčitou skupinu lidí.
Ex:. Máme jít do bazénu. Máme na mysli nás.
Formální osobní zájmenaZájmeno, které můžete nahradit tu ve formálním stylu. Je to o vás zdvořilosti.
Např. I ty prosit.
Zájmeno nous může také nahradit I v oficiálním stylu, když má mluvčí autoritu nad příjemcem.
Tvary osobních zájmen Společné a disjunktní formySpolečný tvar je forma, kterou má zájmeno, když není odděleno od slovesa, s výjimkou jiného tvaru jiného společného tvarového zájmena nebo negačního příslovce ne .
Ex: Naléhavě jsem se podíval na cizince.
Ex: Naléhavě jsem se na něj podíval.
Příklad: Neodvrátil jsem pohled.
Disjunktní forma je forma, kterou má zájmeno, když je oddělena od slovesa nebo je použita bez slovesa. Může to být:
Ve třetích osobách jednotného a množného čísla a nesouvislých tvarů má osobní zájmeno určitou formu, když se odráží, to znamená, když představuje stejného referenta jako předmět.
Společný formulář |
Disjunktní forma |
|
1 st osoba |
mě |
|
2 e osoba |
vy |
|
3 th osoba |
se |
sám / sama / samostatně (v obecném smyslu) |
1 st osoba | my | sebe |
2 e osoba | vy | vy sám |
3 th osoba | se | sebe / sebe |
Např. Setkávají se u bazénu.
Příklad: Mluví sám pro sebe .
Spojovací zvratná zájmena se používají ke konstrukci zájmenných, vzájemných nebo pasivních zájmenných tvarů.
Formy en a y jsou zájmena obecně nahrazující předložku . Mluvíme pak o příslovečných zájmenech, protože často mají, podobně jako příslovce , funkci nepřímou .
Zájmeno, které zahrnuje význam předložky. Může mít funkce:
Zájmeno v nahrazuje předložku. Může mít funkce:
Role relativní zájmena je spojit vedlejší ustanovení týkající se hlavní věty, ke kterému je připojen.
Je-li relativní podřízená věta adjektivum, nahradí relativní zájmeno skupinu slov nazývaných jeho předchůdce. Předchůdce je umístěn v klauzi, na které relativní závisí, zájmeno má potom anaforickou hodnotu.
Např. Počítač, který jste mi dali, není moc efektivní.
Když je příbuzný substantivní, nemá relativní zájmeno předchůdce, je nominální.
Příklad: Kdokoli jde na lov, ztratí své místo.
Jednoduchý tvarJednoduchá forma relativního zájmena se liší v závislosti na tom, zda je předchůdce živý nebo neživý.
Funkce | Animovaný předchůdce | Neživý předchůdce |
---|---|---|
Předmět | SZO | SZO |
TRESKA | než | než |
Předložkový doplněk | z toho předložka + kdo | jehož, kde, předložka + co |
Příklad: Muž, který nás pozdravil, je přítel. Příklad: Je to přítel, se kterým jsem dlouho cestoval.
Složená formaSložené tvary relativního zájmena se liší podle pohlaví a počtu jeho předchůdců. To může být smluvně s předložek do a ze .
Funkce | Mužský singulární | Mužské množné číslo | Ženský singulární | Ženské množné číslo |
---|---|---|---|---|
Předmět | který | který | který | kteří |
Předložkový doplněk | předložka + který | předložka + které | předložka + který | předložka + které |
S předložkou k | ke kterému | ke kterému | ke kterému | ke kterému |
S předložkou of | z toho | z toho | z toho | který |
Příklad: Tento muž nás pozdravil, kdo je přítel. Příklad: Je to přítel, se kterým jsem dlouho cestoval.
Tázací zájmeno umožňuje požádat o totožnosti osoby nebo dotčené zbytku trestu věci. Tázací zájmena mohou být jednoduchá, zesílená nebo složená.
Jednoduchý tvarJednoduché tvary tázacích zájmen se liší podle živé nebo neživé povahy referenta a podle funkce zájmena.
Funkce | Animovaný referent | Neživý referent |
---|---|---|
Předmět | SZO | |
TRESKA | SZO | než |
Předložkový doplněk | předložka + kdo | předložka + co |
Příklad: S kým jste se setkali? Příklad: S kým půjdete na koupaliště?
Zesílený tvarKaždá jednoduchá forma odpovídá posílené formě, která je tázacím pronominálním locicí.
Funkce | Animovaný referent | Neživý referent |
---|---|---|
Předmět | Kdo je kdo | co to je |
TRESKA | SZO | co |
Předložkový doplněk | předložka + kdo | předložka + co je |
Příklad: S kým jste se setkali? Příklad: S kým půjdete na koupaliště?
Složená formaSloučenina forma se liší podle pohlaví, počet a funkci referent, a mohou být smluvně s předložek do a z . Má anaforickou hodnotu, protože zabírá nominální skupinu.
Funkce | Mužský singulární | Mužské množné číslo | Ženský singulární | Ženské množné číslo |
---|---|---|---|---|
Předmět, COD | který | který | který | kteří |
Předložkový doplněk | předložka + který | předložka + které | předložka + který | předložka + které |
S předložkou k | ke kterému | ke kterému | ke kterému | ke kterému |
S předložkou of | z toho | z toho | z toho | který |
Příklad: Koupil jsem dvě knihy . Který si chcete přečíst? Příklad: Máte spoustu přátel . S kým půjdete na plavecký bazén?
Přivlastňovací zájmeno nahrazuje nominální skupiny zavedené pomocí přivlastňovacího determinant . Liší se podle pohlaví, počtu posedlých a osoby vlastníka.
Osoba a číslo | Mužský singulární | Mužské množné číslo | Ženský singulární | Ženské množné číslo |
---|---|---|---|---|
1 st osoba jednotného čísla | těžit | těžit | těžit | těžit |
2 E- osoba jednotného čísla | tvoje | tvoje | tvoje | tvoje |
3 th osobě singuláru | jeho | jeho | její | jeho |
1 st osoba množného čísla | naše | naše | naše | naše |
2 th osoba množného čísla | tvoje | tvoje | tvoje | tvoje |
3 th osoba množného čísla | jejich | jejich | jejich | jejich |
Příklad: Moje auto se porouchalo, ale vaše se stále pohybuje.
Ex:. Půjč mi pero , zapomněl jsem dolu .
Tvary | Mužský singulární | Mužské množné číslo | Neutrální singulární číslo | Ženský singulární | Ženské množné číslo |
---|---|---|---|---|---|
Jednoduchý tvar | jeden | ty | tento | že | ty |
Složená forma | tenhle | Tyto těch | to, to, to | tenhle, tenhle | tyto, tyto |
Ukazovací zájmeno nahrazuje nominální skupiny předchází demonstrativní determinant . Může mít deiktickou hodnotu; např. : Podívej se na tohle! ale také reprezentativní, celkem: ex. : Často píše svému bratrovi . Ten ho nikdy odpoví. ; nebo částečné: Tyto knihy jsou velmi zajímavé, doporučuji tuto .
Jednoduché tvaryJednoduchá forma ukazovacího zájmena používá podstatné jméno, ale k jeho úpravě a označení jiného referenta. Proto je vždy doprovázeno:
Tvar složený z ukazovacího zájmena není nutně upraven jiným referentem. Locatorová částice -ci označuje nejbližší tvar, zatímco -là částice označuje něco vzdálenějšího.
Příklad: Tyto knihy jsou zajímavé. Doporučuji tento .
Příklad: Tyto soubory jsou naléhavé. Nejprve s nimi zacházejte .
Neutrální tvaryJednoduchý ukazovací zájmeno ce, a jeho deriváty tomu, že i , které jsou označovány jako neutrální, protože nemění na pohlaví nebo čísla , a odkazují pouze na neživé osob.
Neutrální ukazovací zájmeno jednoduchého tvaru ce zasahuje výlučně do relativních vedlejších vět . Příklad: To, co řekl, mě hodně naštvalo.
Neutrální ukazovací zájmena složené tvoří tato, ta a ta zabírají neživá. Mají reprezentativní hodnotu: např. : - Přinesl jsem vám knihy . - Polož to na stůl. ; nebo deiktické: např. : Co je to ?
Neurčité zájmeno označuje živou nebo neživou bytost, jejíž identita nebo číslo není specifikováno. Neurčité zájmeno může být nominální: např. : Každý vidí poledne u svých dveří. ; nebo zástupce: např. : Všichni jeho přátelé přišli. Dal každému dárek .
Můžeme klasifikovat neurčitá zájmena tím, že vezmeme v úvahu jejich význam.
Význam | Zájmena |
---|---|
nulové množství | nikdo, nikdo, nikdo, nikdo, nic ... |
množství rovné jedné | někdo, něco, kdokoli, cokoli ... |
nepřesné množství | některé, některé, některé, mnoho, pár, hodně, většina ... |
totalita | všechno, všichni, všichni ... |
podobnost | stejný, stejný, stejný ... |
rozdíl | další, další, další, další, ostatní ... |
Číselné zájmeno je ekvivalentní s podstatným jménem, kterému předchází číselný determinant. Má stejnou formu jako číselný determinant a může být kardinální (dva) nebo ordinální (druhý), ale má funkce nominální skupiny. Číselné zájmeno je téměř vždy reprezentativní. Např .: Prozkoumali jsme deset souborů. Pět bylo propuštěno.
Většina německých zájmen se liší podle pádu, pohlaví a počtu, a proto je lze odmítnout. Zaujímají stejné místo jako nominální skupina, kterou nahrazují.
Osobní zájmena
Jmenovaný |
Akuzativ |
Dativ |
Genitiv |
|
1 st osoba jednotného čísla |
ich |
Michigan |
mir |
horník |
2 E- osoba jednotného čísla |
z |
dich |
dir |
večeře |
3 th osoba mužského rodu jednotného čísla |
ehm |
ihn |
ihm |
rybářská loď |
3 th osobě singuláru neutrální |
es |
es |
ihm |
rybářská loď |
3 th osoba ženský singulární |
sie |
sie |
ihr |
ihrer |
1 st osoba množného čísla |
wir |
nějaký |
nějaký |
unser |
2 th osoba množného čísla |
ihr |
euch |
euch |
měl |
3 th osoba množného čísla |
sie |
sie |
ihnen |
ihrer |
Zdvořilostní vzorec |
Sie |
Sie |
Ihnen |
Ihrere |
Např .: Ich habe ein Geschenk von meiner Oma bekommen.
Dostal jsem dárek od babičky.
Např .: Könnte ich dir helfen, deine Hausaufgaben zu machen?
Mohu vám pomoci s domácími úkoly?
Například: Ich habe ihm gefragt, ob er dieses Buch gelesen hat.
Zeptal jsem se ho, jestli četl tuto knihu.
Odráží osobní zájmena
Akuzativ |
Dativ |
|
1 st osoba jednotného čísla |
Michigan |
mir |
2 E- osoba jednotného čísla |
dich |
dir |
3 th osobě singuláru |
sich |
sich |
1 st osoba množného čísla |
nějaký |
nějaký |
2 th osoba množného čísla |
euch |
euch |
3 th osoba množného čísla |
sich |
sich |
Zdvořilostní vzorec |
Sich |
Sich |
Příklad: Ich wasche mich .
Umýt se
Např .: Er fragt sich ob er zum Rathaus wählen gehen wird.
Zajímá ho, zda půjde volit na radnici.
Relativní zájmena
mužský |
Neutrální |
Ženský |
Množný |
|
Jmenovaný |
der |
das |
zemřít |
zemřít |
Akuzativ |
doupě |
das |
zemřít |
zemřít |
Dativ |
dem |
dem |
der |
denen |
Genitiv |
kreslit |
kreslit |
Deren |
Deren |
Např .: Der Mann, der heute gestorben ist ...
Např .: Das Haus, das ich baue ...
Např .: Die Frau, der du ein Geschenk gabst ...
Např .: Die Bücher, deren die Seite abgerissen ist ...
- Wo (r) + předložka: worauf (na kterém), worum (kolem kterého) atd.
Např .: Der Tisch , stojan na vázu worauf die ...
Wo (r) + předložka může být nahrazena slovy „předložka + relativní zájmeno“:
např. : Der Tisch, auf dem die Vase stand ...
- Wo (kde), bylo (co, co), wenn (kdy), wie (jak) a warum (proč).
Například:. Die Stadt , wo er wohnt ...
Příklad: Er hatte alles ausgegeben, byl er hatte.
Například: Die Jahre , wenn er geboren ist ...
Příklad: Die Art , wie er singt ...
Například: Niemand weiß ( die Grunde ), warum er so schnell weggefahren ist.
Tázací zájmena
mužský |
Neutrální |
Ženský |
Množný |
|
Jmenovaný |
horník |
meines |
meine |
meine |
Akuzativ |
meinen |
meines |
meine |
meine |
Dativ |
meinem |
meinem |
horník |
meinen |
Genitiv |
meines |
meines |
horník |
horník |
Příklad: Es ist meiner.
Je to mé.
Ukazovací zájmenaUkazovací zájmena der, das a die se skloňují jako relativní zájmena.
mužský |
Neutrální |
Ženský |
Množný |
|
Jmenovaný |
der |
das |
zemřít |
zemřít |
Akuzativ |
doupě |
das |
zemřít |
zemřít |
Dativ |
dem |
dem |
der |
denen |
Genitiv |
kreslit |
kreslit |
Deren |
Deren |
Ukazovací zájmena dieser (toto) a jener (toto) berou ve svých deklinacích první známky.
mužský |
Neutrální |
Ženský |
Množný |
|
Jmenovaný |
dieser / jener |
dieses / jenes |
diese / jene |
diese / jene |
Akuzativ |
diesen / jenen |
dieses / jenes |
diese / jene |
diese / jene |
Dativ |
diesem / jenem |
diesem / jenem |
dieser / jener |
diesen / jenen |
Genitiv |
dieses / jenes |
dieses / jenes |
dieser / jener |
dieser / jener |
Ukazovací zájmena derjenige (jedno), derselbe (stejné) a der gleiche (podobné) se skloňují jako přídavná jména nad epitetem, jimž předchází determinant.
mužský |
Neutrální |
Ženský |
Množný |
|
Jmenovaný |
derjenige |
dasjenige |
diejenige |
diejenigen |
Akuzativ |
denjenigen |
dasjenige |
diejenige |
diejenigen |
Dativ |
demjenigen |
demjenigen |
derjenigen |
denjenigen |
Genitiv |
desjenigen |
desjenigen |
derjenigen |
derjenigen |
mužský |
Neutrální |
Ženský |
Množný |
|
Jmenovaný |
derselbe |
dasselbe |
dieselbe |
dieselben |
Akuzativ |
denselben |
dasselbe |
dieselbe |
dieselben |
Dativ |
demselben |
demselben |
derselben |
denselben |
Genitiv |
desselben |
desselben |
derselben |
derselben |
mužský |
Neutrální |
Ženský |
Množný |
|
Jmenovaný |
der gleiche |
das gleiche |
die gleiche |
die gleichen |
Akuzativ |
den gleichen |
das gleiche |
die gleiche |
die gleichen |
Dativ |
dem gleichen |
dem gleichen |
der gleichen |
den gleichen |
Genitiv |
gleichen |
gleichen |
der gleichen |
der gleichen |
Předmět |
Doplněk |
|
1 st osoba jednotného čísla |
Já |
mě |
2 E- osoba jednotného čísla |
vy |
vy |
3 th osoba mužského rodu jednotného čísla |
Ahoj |
mu |
3 th osoba ženský singulární |
ona |
její |
3 th osobě singuláru neutrální |
to |
to |
1 st osoba množného čísla |
my |
nás |
2 th osoba množného čísla |
vy |
vy |
3 th osoba množného čísla |
ony |
jim |
Ex:. Já jsem mytí auta.
Umývám auto.
Ex:. I help ho udělat svůj domácí úkol.
Pomáhám jí s domácími úkoly.
Odražená zájmena
Jednotné číslo |
Množný |
|
1 st osoba |
moje maličkost |
sebe |
2 e osoba |
vy sám |
sami sebe |
3 th osoba |
sám sebe |
oni sami |
Př .: Já jsem mytí sám .
Umýt se
Relativní zájmena- Relativní zájmena používaná v angličtině k označení lidí jsou kdo a to . Relativní zájmena, která a která se používají pro nehumánní předchůdce. Čí je v genitivu relativní zájmeno.
Příklad: Žena, která zde žila, včera zemřela . / Žena, která zde žila, včera zemřela.
Žena, která zde žila, včera zemřela.
Příklad: Je to dům, který byl postaven v osmnáctém století.
Jedná se o dům, který byl postaven v osmnáctém století.
Příklad: Dům, jehož dveře jsou červené, je drahý.
Dům s červenými dveřmi je drahý.
- Kde (kde), kdy (kdy) a proč (proč) lze použít jako relativní zájmena.
Příklad: Je to město, kde jsem se narodil.
Toto je město, kde jsem se narodil.
Příklad: Den, kdy zemřel, byla neděle. (Nebo: Den, kdy zemřel, byla neděle.)
Den, kdy zemřel, byla neděle.
Příklad: Není důvod, proč byste neměli přijít.
Není důvod, proč nemůžeš přijít.
- Zájmeno lze vynechat, pokud nahrazuje předmět. Příklad: Muž, kterého jsme včera viděli, je můj bratr. Příklad: Muž, kterého jsme včera viděli, je můj bratr.
Muž, kterého jsme včera viděli, je můj bratr.
- Pokud relativní zájmeno nahradí předmět a je-li za ním sloveso, je zájmeno povinné. Příklad: Muž, který zde žije, je můj bratr.
Muž, který zde žije, je můj bratr.
Tázací zájmena
Jednotné číslo |
Množný |
|
1 st osoba |
těžit |
medvěd |
2 e osoba |
tvoje |
tvoje |
3 th osoba |
jeho / její / jeho |
jejich |
Příklad: Je to moje . Je to mé.
Ukazovací zájmenaJsou identické s demonstrativními determinanty. Jsou to a to v jednotném čísle, a tito a ti v množném čísle.
Předmět |
TRESKA |
MOV |
Předložkový doplněk |
S con (s) |
|
1 st osoba jednotného čísla |
jo |
mě |
mě |
střední |
conmigo |
2 E- osoba jednotného čísla |
vy |
vy |
vy |
ti |
contigo |
3 th osobě singuláru |
el / ella / ello |
the / la / lo |
the |
el / ella / ello |
con el / con ella / con ello |
1 st osoba množného čísla |
nosotros / nosotras |
náš |
náš |
nosotros / nosotras |
con nosotros / con nosotras |
2 th osoba množného čísla |
vosotros / vosotras |
kost |
kost |
vosotros / vosotras |
con vosotros / con vosotras |
3 th osoba množného čísla |
ellos / ellas |
los (les) / las |
the |
ellos / ellas |
con ellos / con ellas |
Doplněk | Předložkový doplněk | S con (s) | |
1 st osoba jednotného čísla | mě | střední | conmigo |
2 E- osoba jednotného čísla | vy | ti | contigo |
3 th osobě singuláru | se | -li | Consigo |
1 st osoba množného čísla | náš | nosotros / nosotras | con nosotros / con nosotras |
2 th osoba množného čísla | kost | vosotros / vosotras | con vosotros / con vosotras |
3 th osoba množného čísla | se | -li | Consigo |
- Španělská relativní zájmena spočívají v tom , že pro označení osoby nebo předmětu se quien / quienes používá pouze pro jednu nebo více osob a lo que se používá pouze pro označení předmětu. Cuyo, cuyos, cuya a cuyas mohou vždy odkazovat na osobu nebo předmět. El que, los que, la que, las que a lo que se používají po předložce, stejně jako el cual, los cuales, la cual, las cales a lo cual . Cuanto, cuantos, cuanta a cuantas se používají v obecném smyslu.
Příklad: La señora que sale de aquí ... Dáma, která odtud vychází ...
Např .: El bombero al que má visto ... Hasič, kterého jste viděli ...
Příklad: Estos zapatos los que he comprado ... Tyto boty, které jsem koupil ...
Např .: El vecino, cuyo me ha ayudado ... Soused, který mi pomohl ...
Příklad: La señora de la que te hablé ... Dáma, o které jsem vám řekl ...
Např.: El vecino, con he cual on hablado ... Soused, se kterým jsem mluvil ...
Příklad: Cuantos le escuchan dejan konferenciér. Všichni, kdo ho poslouchají, se nechali přesvědčit.
- Donde (kde) a cuando (kdy) se používají jako relativní zájmena.
Příklad: El pueblo donde vivo ... Vesnice, kde žiji ...
Příklad: El diá cuando nací ... v den, kdy jsem se narodil ...
Tázací zájmenaŠpanělská tázací zájmena jsou qué (que, quoi), quién (kdo), cuándo (kdy), dónde (kde), cuánto (kolik) , cuál (který), por qué (proč) a cómo (jak).
Příklad: ¿ Qué te parece? Co myslíš ?
Příklad: ¿ Quién quiere helado? Kdo chce zmrzlinu?
Příklad: ¿ Cuándo comemos? Kdy jíme (rozsvíceno „jíme“)?
Např .: ¿ Dónde estás? Kde jsi ?
Příklad: ¿ Cuánto te debo? Kolik ti dlužím?
Příklad: ¿ Cuál de las dos preference? Kterému ze dvou dáváte přednost?
Např .: ¿ Por qué te quejas? Proč si stěžuješ
Příklad: ¿ Cómo te llamas? Jak se jmenuješ ?
Přivlastňovací zájmena
Mužský singulární |
Mužské množné číslo |
Ženský singulární |
Ženské množné číslo |
|
1 st osoba jednotného čísla |
el mío |
los míos |
mía |
Las mías |
2 E- osoba jednotného čísla |
el tuyo |
los tuyos |
tuya |
la tuyas |
3 th osobě singuláru |
el suyo |
los suyos |
suya |
las suyas |
1 st osoba množného čísla |
el nuestro |
los nuestros |
nuestra |
las nuestras |
2 th osoba množného čísla |
el vuestro |
los vuestros |
vuestra |
las vuestras |
3 th osoba množného čísla |
el suyo |
los suyos |
suya |
las suyas |
Příklad: Es el mío . Je to mé.
Ukazovací zájmenaJsou identické s demonstrativními determinanty. Jsou to úcty / esta / esto, ese / esa / eso a aquel / aquella / aquello v jednotném čísle a estos / estas, esos / esas a aquellos / aquellas v množném čísle.
Předmět |
COD (pomalý) |
COI (pomalý) |
Předložkový doplněk (tonika) |
|
1 st osoba jednotného čísla |
io |
střední |
střední |
mě |
2 E- osoba jednotného čísla |
vy |
ti |
ti |
vy |
3 th osoba mužského rodu jednotného čísla |
egli / him / esso |
hle |
gli / ne |
jemu / esso |
3 th osoba ženský singulární |
ella / lei / essa |
the |
the |
lei / essa |
1 st osoba množného čísla |
noi |
tento |
tento |
noi |
2 th osoba množného čísla |
vidět |
vi |
vi |
vidět |
3 th osoba mužský množné |
loro / essi |
li |
loro / gli / ne |
loro / essi |
3 th osoba ženský množné |
loro / esse |
the |
loro / gli / ne |
loro / esse |
Příklad: Io le ho guardate. Sledoval jsem je.
Příklad: Il direttore ci vuole vedere . Manažer nás chce vidět.
Příklad: Ho parlato loro . Mluvil jsem s nimi.
Příklad: Arrivarono dopo di lei . Přišli za ní.
Odražená zájmena
Doplněk (pomalý) |
Předložkový doplněk (tonika) |
|
1 st osoba jednotného čísla |
střední |
střední |
2 E- osoba jednotného čísla |
ti |
ti |
3 th osobě singuláru |
-li |
se |
1 st osoba množného čísla |
tento |
tento |
2 th osoba množného čísla |
vi |
vi |
3 th osoba množného čísla |
-li |
se |
Příklad: Mi sono vestito. Oblékl jsem se.
Relativní zájmena
Předmět / COD (tupý) |
MOV |
|
chi |
chi |
předložka + chi |
che |
che |
předložka + cui |
il quale - jednotné číslo |
on quale / la quale |
předložka + il quale / la quale |
i quali - množné číslo |
i quali / quali |
předložka + i quali / quali |
Příklad: Il romanzo che leggo ... Román, který jsem četl ...
Příklad: Přítel cui ho scritto ... Přítel, kterému jsem napsal ...
Příklad: Il paese dal quale proveniamo ... Země, ze které pocházíme ...
Holubice (kde) a quando (kdy) se také používají jako relativní zájmena.
Příklad: La città dove sono nato .. Město, kde jsem se narodil ...
Příklad: Il giorno quando sono nato ... v den, kdy jsem se narodil ...
Tázací zájmenaItalská tázací zájmena jsou che (to, co), chi (kdo), quale (který), holubice (kde), quando (kdy), perché (proč), quanto (kolik) a přijít (jak).
Příklad: Che vuoi? Co chceš ?
Příklad: Chi è costui? Kdo je to ?
Příklad: Quale vuoi? Který chcete
Příklad: Holubice andrai per le vacanze? Kam půjdete na dovolenou?
Příklad: Kdy odejdu? Kdy odejdeš?
Příklad: Perché non mi rispondi? Proč mi neodpovíš?
Příklad: Quante foto vuoi? Kolik obrázků chcete?
Příklad: Come pensi di aggiustare la doccia? Co si myslíte o upevnění sprchy?
Přivlastňovací zájmenaMužský singulární | Mužské množné číslo | Ženský singulární | Ženské množné číslo | |
---|---|---|---|---|
1 st osoba jednotného čísla | on mio | já miei | mia | strouhanka |
2 E- osoba jednotného čísla | on tuo | já tebe | zabil ji | Zabij ho |
3 th osobě singuláru | on suo | já suoi | sua | pocení |
1 st osoba množného čísla | on nostro | já nostri | nostra | nosní dírka |
2 th osoba množného čísla | il vostro | já vostri | la vostra | tvoje |
3 th osoba množného čísla | on loro | já loro | loro | loro |
Příklad: Puoi prisere il mio . Můžeš si vzít můj.
Ukazovací zájmenaMužský singulární | Mužské množné číslo | Ženský singulární | Ženské množné číslo | |
---|---|---|---|---|
Objekt | questo / quello | Questi / Quei | questa / quella | pátrání / co |
Nikdo | questi / quegli / costui / colui | costoro / coloro | questa / quella / costei / colei | costoro / coloro |
Neutrální ukazovací zájmeno ciò nelze na lidi aplikovat.
Costui , costei a costoro nemohou být předchůdci relativního zájmena a stejně jako colui, colei a coloro mají pejorativní hodnotu.
Příklad: Preferisco který. Dávám přednost těm.
Příklad: Questi è alt. Tenhle je skvělý.
Příklad: Ciò che dici è giusto. To, co říkáte, je správné.
Ve francouzštině jsou některá slova někdy definována jako příslovková zájmena . To je případ y a en , starověkých příslovcí místa (odvozených z latinského ibi a inde ). Mají se vyvinul do syntetické formy, sloučil se předložka (u, v, on / off) a zájmeno forma 3 Th osoba.
Ostatní (příslovce množství) lze použít jako příslovce s neurčitou zámennou hodnotou :