Relexifikace a resynaktifikace
Relexifikace a resyntactification jsou dva modely odlišné vysvětlení jazykové změny urychlí, která počínaje daného stavu jazyka vede k vytváření nových jazykových odrůd :
- relexifikace obnovuje lexikon a zachovává původní syntaxi beze změny ;
- resyntactification obnoví syntaxi a lexikon zůstane beze změny.
Typ změny závisí na sociálním kontextu, ve kterém je nová odrůda vyvinuta. Přestavba syntaxe jazykové odrůdy souvisí s vývojem automobilového koinu, který je všeobecně přístupný nově vytvořené populaci různého jazykového původu. Proces zpracování relexifikované odrůdy naproti tomu nevyžaduje žádnou jazykovou změnu ze strany řečníků, nýbrž vyplývá z uzavřených sociálních praktik charakteristických pro konstrukci samostatné kolektivní identity .
Produkty resyntactification se nazývají " creoles ", když se stanou mateřským jazykem pro některé reproduktory, a " pidgins ", pokud tomu tak není. V případě relexifikace hovoříme o „ jouals “, když byl nový lexikon vyvinut na modelu jiného jazyka, který je pro komunitu cizí, a o „ slangu “, když je výsledkem vnitřní transformace v komunitním jazyce.
Jelikož jakýkoli jazyk je v zásadě slovní zásobou zapuštěnou do syntaxe, reexifikace a resynaktifikace se svým modusem operandi vzájemně vylučují. Z jejich neslučitelnosti vyplývá, že kreolský nebo pidgin není džouál nebo slang a že joual nemůže být kreolský. Skutečné případy reexifikace však byly špatně zdokumentovány, takže tento fenomén zůstává špatně prozkoumán. Nedávné oživení tohoto pojmu kreologií může mít za následek reklasifikaci určitých kreolů jako ne-kreolů, aniž by si to kologové skutečně všimli.
Bibliografie
-
DeGraff, Michel (2002). "Relexifikace: Bude přehodnoceno." „ Linguistic Anthropology 44: 4.321-414. [1]
- DeGraff, Michel (2005). „Morfologie a slovosled v kreolizaci i mimo ni. „ Oxford Handbook of Comparative Syntax , ed. Guglielmo Cinque a Richard Kayne, 293–372. Oxford University Press. [2] nebo [3]
- Gumperz, John J. & Wilson, R. (1971), „Convergence and creolization: A case from the Indo-Aryan / Dravidian border“, In: Pidginization and creolization of languages , ed. Dell Hymes, 151-68. Cambridge: Cambridge University Press.
- Kouwenberg, Sylvia (2000). "Zpráva: Creole Genesis a osvojení gramatiky." Případ haitské kreolské, Claire Lefebvre, 1998 (Cambridge University Press). » Revue québécoise de linguistics 28: 2.129-136. [4]
- Le Vaillant, Yvon (1989), „Le jargot des argotologues. „ Le Nouvel Observateur , 26. října - 1. listopadu 1989, s. 142. [5]
- Muysken, Pieter C. (1981). Na půli cesty mezi kečuánštinou a španělštinou: důvod pro relexifikaci . Historicita a variace v kreolských studií, ed. Arnold Highfield & Albert Valdman, 52-78. Ann Arbor: Karoma.
- Singler, John Victor (1988). "Homogenita substrátu jako faktor v pidgin / kreolské genezi." „ Uložit 64: 1,27–51.
- Singler, John Victor (1996). "Teorie kreolské geneze, sociohistorické úvahy a hodnocení důkazů: Případ haitské kreolské a hypotéza relexifikace." „ Journal of Pidgin and Creole Languages 11.185-230.
- Wittmann, Henri (1987). „Fylogenetická relexifikace a struktura C“ v haitské kreolštině a ve Fonu. » Quebec Journal of Theoretical and Applied Linguistics 6: 2.127-35. [6]
- Wittmann, Henri (1994). "Relexifikace a kreologeneze." » Sborník příspěvků z mezinárodního kongresu lingvistů 15: 4 335–38. Quebec: Laval University Press. [7]
- Wittmann, Henri a Fournier, Robert (1996). "Omezení relexifikace: limity uložené v minimalistickém teoretickém rámci." » Quebecský časopis teoretické a aplikované lingvistiky 13 245–80. „ Http://homepage.mac.com/noula/ling/1996e-chiar.pdf “ ( Archiv • Wikiwix • Archive.is • Google • Co dělat? )
Podívejte se také