| Rusínština (stará) běloruská stará, rusínská stará, ruský západ stará русский языкъ, руский языкъ | |
| Dívčí jazyky | rusyn (moderní rusínský), ruský , ukrajinský , běloruský |
|---|---|
| Země | bývalá ruská říše , bývalá rakousko-uherská říše |
| Typologie | přízvuk |
| Klasifikace podle rodiny | |
|
|
Rusínské staré (nebo starý ruský nebo ukrajinský bývalý nebo Běloruský staré nebo starší Rusyn nebo ruský bývalý západní ) je mrtvý jazyk, který byl součástí slovanského Východu, jako ruštině .
Z tohoto starověkého jazyka se zrodila současná moderní ukrajinština a rusínština , a proto se často rusínština označuje jako staroukrajinská nebo starorusínská. Toto jméno používají někteří lingvisté k označení živých jazyků nebo dialektů používaných Rusíny , kterým jiní říkají rusyn.
Historicky byli Rusíni bývalými západoslovansky mluvícími populacemi dnešní Ukrajiny (ke které byla připojena Podkarpatská Rus ) a okolních oblastí, kteří spíše než pravoslavný obřad přijali uniatský obřad (viz Ukrajinská řeckokatolická církev ). Rozptýlení Rusínů v různých částech Rakouska-Uherska , přes politiku spořádané migrace má za následek diferenciaci dialektů, které byly postaveny ve dvou Ausbau jazyky oddělit XX th století .
Jazykové menšiny se však přestěhovaly do různých regionů střední Evropy ( Slovensko , Polsko ), jižní Evropy ( Vojvodina v Srbsku , na Ukrajině ) a západního Ruska , aby vytvořily a udržovaly skupinu moderních menšinových dialektů, na které se často odkazuje (podle některých lingvisté) jako „rusínské“, ačkoli mají mnoho rozdílů a hodně se vyvinuly pod vlivem jiných jazyků z původní rusínštiny. Souhrnně se tyto moderní jazyky nebo dialekty (stejně jako tradiční regionální menšinové formy dnešní ukrajinštiny , běloruskosti a ruštiny ) nyní místo rusínských často označují jako rusínské.