Běloruský

Běloruská
беларуская мова
Země Bělorusko , Polsko , Rusko
Počet reproduktorů 7 až 8 milionů
Typologie SVO , akuzativ , akcentální , s důrazem na intenzitě
Psaní Běloruská abeceda
Klasifikace podle rodiny
Oficiální stav
Úřední jazyk Bělorusko
Oficiální použití ve dvanácti okresech Podleského vojvodství ( Polsko )
Kódy jazyků
ISO 639-1 být
ISO 639-2 Krásná
ISO 639-3 Krásná
IETF být
Linguasphere 53-AAA-eb
Vzorek
Článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv ( viz text ve francouzštině )

Артыкул 1.

Усе людзi нараджаюцца свабоднымі i роўнымi ў сваёй годнасцi i правах. Ны надзелены розумам i сумленнем i павiнны ставiцца адзiн да аднаго ў духу брацтва.

Běloruský (Bělorusko v беларуская мова , biélarouskaïa mova  , alternativní označení ve francouzštině: běloruština, běloruština, běloruština, White-ruských, White ruské, biélarussien) je jazyk patřící do skupiny slovanské východním rodiny Indo-Evropan . Mluví se rusky (dominuje ve veřejném životě, zejména v městských oblastech), v Bělorusku (kde je úředním jazykem), v Polsku ( Podlaskie ) a v komunitách přistěhovalců (zejména v Kanadě ). Ačkoliv je úředním jazykem jako v ruštině v Bělorusku , běloruský je stěží mluvený více ve velkých městech v zemi. Současná vláda Má sklon ji považovat za venkovský jazyk bez jiné hodnoty než je folklór.

Jména

Existuje řada jmen, kterými se běloruský jazyk stal známým, současným i historickým. Některé z nejvíce nepodobných jsou ze starého běloruského období.

Úředníci (Romanized)

Alternativní

Lidová mluva

Příběh

Běloruština pochází ze staré ruštiny .

Klasifikace a vztahy s jinými jazyky

Mezi běloruským, ruským a ukrajinským jazykem existuje vysoký stupeň vzájemné srozumitelnosti . Běloruština má 80% vzájemnou srozumitelnost s ukrajinštinou , 75% s ruštinou a 41% s polským jazykem . Z východoslovanských jazyků nejvíce souvisí běloruský jazyk s ukrajinským.

Výslovnost a psaní

Výslovnost

Moderní běloruský používá asi padesát fonémů, včetně šesti samohlásek a 39 až 48 souhlásek. Počet souhlásek závisí na dialektech a akcentech, které se liší region od regionu; nejčastěji používané číslo je 39 souhlásek.

Běloruština má tonický přízvuk s variabilní pozicí.

Běloruština podstoupila velmi silnou akcentální apofonii , která se vyznačovala posunem od zvuku [ o ] ke zvuku [ a ] bez přízvuku. Tento posun se vyskytuje v písemné formě (na rozdíl od ruštiny, která zachovala psaní ‹о›). Našli jsme například slovo Фанетыка ( fanietyka , "fonetický"). Všimněte si také znamení ‹ы› [ ɨ ], kde by člověk očekával ‹i› [ i ] , což je v běloruštině velmi běžný jev.

Psaní

Běloruština se píše hlavně cyrilicí , podle takzvaných konvenčních pravopisných konvencí (kodifikovaných v roce 1918 Branislawem Tarachkievičem a dnes používaných hlavně opozičním tiskem a běloruskou diasporou) nebo narkamawka  (en) (pravopis blíže ruskému) , v oficiálním použití v Bělorusku od pravopisné reformy z roku 1933  (en) ). Mohlo to být psáno také abecedou łacinka ( upravená latinská abeceda ) nebo arabskou abecedou (používanou velmi malou tatarskou komunitou před několika stoletími).

V následující tabulce jsou velká písmena běloruské cyrilice a jejich hláskovaný ekvivalent podle francouzského použití:

Velká písmena Drobný Příjmení API Přepis
(francouzsky)
z CNT 		Přepis podle
ISO 9 1995		 Romanizace
BGN / PCGN
(anglicky mluvící)
Běloruská vláda
А а Na [ a ] Na
Б б být [ b ] ~ [ b ʲ ] b
В в vee [ v ] ~ [ v ʲ ] proti
Na г Ahoj [ h ] ~ [ ɣ ] h G h
Д д z [ d ] ~ [ d ʲ ] d
Е е tj [ ʲ ɛ ] e, tj E vy tj
Ё ё io [ ʲ o ] e, io E jo io
Ж ж Já [  ʒ ] j ž zh ž
З з zé [ z ] ~ [ z ʲ ] z
І і i [ i ] , [ ʲ i ] , [  j i ] i ì i
Й © I short
и нескладовае 		[  j ] ï j y j
К к ka [ k ] ~ [ k ʲ ] k
Л л el [ ɫ ] ~ [ ʎ ] the
М м em [ m ] ~ [ m ʲ ] m
Н n v [ n ] ~ [ n ʲ ] ne
О о Ó [ o ] Ó
П п pe [ p ] ~ [ p ʲ ] p
Р р ehm [ r ] ~ [ r ʲ ] r
С с és [ s ] ~ [ s ʲ ] s
Т т vy [ t ] ~ [ t ʲ ] t
У у Kde [ u ] Kde u
Ў ў nebo zkrátka
у нескладовае 		[ w ] proti ŭ w ŭ
Ф ф ef [ f ] ~ [ f ʲ ] F
Х х kha [  x ] ~ [  x ʲ ] kh h kh ch
Ц ц tse [ t s ] ts vs. ts vs.
Ч ч tché [ t ʃ ʲ ] tch vs. ch vs.
Ш ш cha [  ʃ  ] ch š sh š
Ы ы y [ ɨ ] y
Ь ь měkké znamení
мяккі знак 		[ ʲ ] - '' ◌
Э э E [ ɛ ] E E E
Ю ю dlužní úpis [ ʲ u ] dlužní úpis û yu mj
Я я IA [ ʲ a ] IA Na ya IA
'' - apostrof

апостраф

- '' -

Poznámky

Oficiálně písmeno г odpovídá jak zvuku [ ɣ ], tak zvuku [ g ] , což mu vždy dává jeho ruské a ukrajinské použití. V praxi však tomuto písmenu odpovídá pouze první zvuk, který má hodnotu [ g ], aby mohl psát pouze výpůjčky z cizích jazyků. V minulosti písmeno ґ tyto zmatky vymazalo ztělesněním zvuku [ g ] , ale standardizace běloruského jazyka jej potlačila.

Kombinace písmene д s písmeny ж nebo з vytváří speciální zvuky [ d ʒ ] a [ d z ] . Tyto sdružené souhlásky jsou někdy specifikovány v běloruských abecedách tímto způsobem, ДЖдж, ДЗдз .

Písmeno Ў představuje foném [ ʊ ] jak v angličtině domě nebo německém Haus [ h ʊ s ] , neutralizace [ V ] a [ l ] před souhláskou nebo na konci slova.

Apostrof, který není ve variantách latinské abecedy znám jako plnohodnotné písmeno, je v běloruštině zásadní. Používá se k prokázání, že za souhláskou následuje samohláska, že první není palatalizována .

Poznámky a odkazy

  1. Virginie Symaniec, Alexandra Goujon , Parlons belorussien, langue et culture , Paříž, L'Harmattan , 1997, ( ISBN  2-7384-5844-0 ) .
  2. (in) „  Postup v běloruském jazyce je možný bez podpory vlády  “ na thepointjournal.com ,24. června 2014(zpřístupněno 7. září 2017 )
  3. (ru) NN Oulachtchik  (ru) , Введение в изучение белорусско-литовского летописания ["Úvod do studia bělorusko-litevských letopisů"], Nauka ,1985
  4. William Bright , CF Voegelin a FM Voegelin , „  Klasifikace a index světových jazyků  “, Language , sv.  54, n o  3,Září 1978, str.  756 ( ISSN  0097-8507 , DOI  10.2307 / 412820 , číst online , přístup k 5. listopadu 2019 ).
  5. Jelena Golubović a Charlotte Gooskens , „  Vzájemná srozumitelnost mezi západním a jižním slovanským jazykem  “, Russian Linguistics , sv.  39, n o  3,18. září 2015, str.  351–373 ( ISSN  0304-3487 a 1572-8714 , DOI  10.1007 / s11185-015-9150-9 , číst online , přístup k 5. listopadu 2019 ).
  6. Roland Sussex a Paul Cubberley , slovanské jazyky , Cambridge University Press ,2006( ISBN  978-0-511-48680-7 , číst online ).
  7. Elizabeth Calvarin, „  francouzské systémů romanization  “ 25 th zasedání skupiny expertů OSN pro zeměpisná jména ,2009, str.  10-11 ( číst online )
  8. „  Přepis současné ruštiny, běloruštiny a ukrajinštiny  “ , na bnf.fr ,8. října 2008(zpřístupněno 23. října 2019 )
  9. (in) „  Romanization systems  “ na GOV.UK (přístup 23. října 2019 )
  10. (in) „  latince přepis běloruských zeměpisných označení  “ , 10 th Konference OSN o standardizaci geografických jmen ,2012( číst online )
  11. Já na začátku slova nebo za samohláskou.
  12. Jo na začátku slova nebo za samohláskou.
  13. Někdy ve finále vynecháno.
  14. Ve francouzštině -ne na konečné pozici.
  15. - ss- mezi samohláskami pro francouzský přepis
  16. Častěji přepisovaný w , jako ve Stanisla w Shushkievich , nebo u jako ve Viatchasla u Kiebitch .
  17. Je přepsáno ostrým přízvukem na předchozí písmeno.
  18. Ju na začátku slova nebo za samohláskou.
  19. -ia za samohláskou.
  20. Ja na začátku slova nebo za samohláskou.

Podívejte se také

Bibliografie

Související články

externí odkazy