Hlava označuje vrchol hory spojenou s výtečnosti, horní část z nichž nejčastěji se kulatý tvar. Ve Francii je tento výraz zastoupen hlavně v pohoří Vosges v Grand Est , ale také v menší míře na celé východní fasádě země a ve frankofonním Švýcarsku . Germánská verze Kopf je rozšířená v německy mluvících zemích ve středních horách i ve velmi vysokých nadmořských výškách, včetně Alsaska a Moselle Vosges .
Low-Latin etymon testa od klasické latinské testa s významem „shell“ nebo „želví skořápky“ postupně nabývá významu „banku“, „střep“, pak „lebky“ nebo „lebeční box“. Zaoblenou podobu počátečního významu lze tedy nalézt v toponymickém použití, které se v některých oblastech prosadilo.
Horní vrchol ve skutečnosti hraje roli referenčního bodu; obecně přitahuje oko svou mohutnou stránkou v protikladu k dolním částem okolí, může to být první viditelný vrchol u vchodu do údolí, a to i v malé nadmořské výšce; může sloužit jako horní hranice mikroregionu nebo správní zóny nebo dokonce fetišské hory nebo identity sektoru.
Pokud jde o vysoce německou verzi Kopf , jde nad regiony jižní pánve germánských jazyků, kde se nacházejí masivy Alp , Schwarzwaldu , Vosges a obecněji všechny části masivu Rýnské břidlice . V německy mluvícím Švýcarsku termín Grind někdy nahrazuje termín Kopf , ale má stejný význam. V závislosti na oblasti se fonetické formy rozcházejí: Gupf , Kopp , Koppe nebo Kuppe . Ve skutečnosti se oba pojmy Kopf a Kuppe ve svém významu překrývají, protože druhý termín označuje v němčině zaoblený vrchol.
V románských Vogézách koexistuje s oronymy nahoře , balónem nebo horou . V německy mluvící části je Kopf přítomen vedle mnoha Bergů, aniž by byla při distribuci výrazů zohledněna nadmořská výška. Všimli jsme si v seznamu hlavních vrcholů Severních Vogéz . Počet oronym v regionu -kopf v regionálním přírodním parku Vosges du Nord je skutečně významný, zatímco vrcholky nepřesahují výšku 590 m ( Grand Wintersberg stoupá pouze na 581 m ).
Head nebo Kopf jsou zaměnitelné ve svém použití v přechodové oblasti, která se rozkročila nad hranici německo-románských jazyků. Některé vrcholy jsou na topografických mapách označeny oběma jmény, například „hlava Rusů“ nebo „Steinkopf“. Místní mluvčí si pro pohodlí zvolí termín, který odpovídá jejich mateřskému jazyku .
Germánská toponyma v Thal a Bach jsou obecně v bezprostřední blízkosti toponym v Kopf . Abychom to ilustrovali zcela fiktivním výrazem, proud, který bychom nazvali Raimbach, by pojmenoval údolí Raimbachthal, kterému v jeho nejvyšší části bude dominovat Raimbachkopf . Stejnou konfiguraci najdeme na západním svahu Hautes-Vosges s ekvivalentními toponymy v údolí (také nízkém nebo kopcovitém), drop and head.
Nejlepším příkladem soužití „hlav“ a „ Kopf “ ve Vosges je masiv, který slouží jako hranice mezi Vosges a Haut-Rhin mezi Bussang a Saint-Amarin . Limita rovněž odpovídá jazykové hranici mezi románským a germánským jazykem. Na fasádě Vosges máme následující vrcholy:
Jakmile překročíme jazykovou hranici nebo dokonce někdy na stejném hřebeni střídavě, pozorujeme germánská jména:
Tiste , regionální varianta testu , také označuje vrchol kopce nebo kopci ve směru na hlavu v Champagne .
V Ardenách, jejichž zaoblené vrcholy v nízkých nadmořských výškách připomínají vrcholky severních Vogéz nebo Eifel , nepřevládla etymónská testa , ale regionální výraz prut . V tomto lesním masivu má význam „vrchol“ a „hlava“.
Mnoho francouzsko-provensálských variant stejného latinského kořenového testu má mimo jiné význam pro „bouli“, „hřeben“ a „zaoblený vrchol“.
Regionální varianty pro alpské údolí frankofonního Švýcarska , Savoy a Val d'Aosta jsou následující :
Není to nutně dialektové formy, které se oficiálně používají na mapách nebo dopravních značkách. Určitě čteme „hlava“, ale snadno si dokážeme představit, že domorodci používali místní výraz, když mluvili v mateřštině.
V přímořských Alpách , na jihu obecně, ale také v sousední Itálii se v toponymii používá ženské jméno testa nebo testo k označení izolovaného vrcholu, nejvyššího bodu a obecně skalní eminence.
Některé příklady hlav v alpských zemích uvádí Guex ve své knize o jménech hor:
Ačkoli termín testa existuje v korsickém jazyce , je to latinský etymon caput, který byl zachován na Korsice v podobě capu (korsický skutečně uzavírá konečnou samohlásku -o mužského v -u , na rozdíl od italského standardu), aby místo toho určil vrcholky hor of testa . Tuscanization určitých toponyms je také u zrodu některých výskytů formy capo (italský pravopis).
Většina capi je soustředěna v masivech Cinto a Rotondo :