Spotřeba energie a skleníkový efekt spolu úzce souvisí: současný vědecký konsenzus ukazuje na antropogenní původ současného globálního oteplování . Různé lidské činnosti vyzařují velké množství skleníkových plynů (GHG), které ovlivňují dynamiku atmosféry v planetárním měřítku, zejména zabraňují opětovnému vyzařování infračerveného záření ze Země do vesmíru.
Významná část emisí skleníkových plynů je způsobena dodávkami a spotřebou energie . V těchto emisích převládá spalování fosilních paliv . Při spalování uhlí , lignitu , ropy (a jejích derivátů, jako je nafta nebo petrolej) nebo zemního plynu se uvolňuje energie, CO 2a různé další vedlejší produkty. Právě tuto energii lidské činnosti hledají.
Ve Francii tedy regionální plány pro plánování, udržitelný rozvoj a rovnost území (SRADDET) povyšují na úroveň environmentálního tématu triptych klimatu, energie a vzduchu, známého jako klima. -Air-energie . Například Grand Est SRADDET obsahuje přílohu „klima-vzduch-energie“.
Podle italského ministra pro ekologickou transformaci skupina G20 poprvé připustila, že „politika v oblasti klimatu a energetiky spolu velmi vážně souvisí“ .
V roce 2003 činila konečná spotřeba energie ve světě 6 265 milionů tun ropného ekvivalentu (špička); včetně 25% pro USA , 19,5% pro Evropskou unii (27 členů) a 10,8% pro Čínu .
Doprava je oblastí lidské činnosti, která produkuje nejvíce skleníkových plynů. Ve vyspělých zemích vytváří dopravní aktivita kolem 25 až 30% emisí CO 2a tyto emise rostou. Podle studie zohledňující dopravu, jídlo, ubytování a nákupy cestujících je 8% celosvětových emisí skleníkových plynů způsobeno cestovním ruchem . Pokračující růst světového cestovního ruchu, který je poháněn růstem životní úrovně v rozvíjejících se zemích, naznačuje zhoršení jeho dopadu na životní prostředí navzdory snahám o snížení uhlíkové stopy tohoto hospodářského odvětví .
Ve Francii představuje teplo s 35% energetické potřeby hlavní energetickou položku. Vytápění skutečně spotřebovává 56 Mtoe / a proti:
80% potřeby tepla je v současné době pokryto fosilními palivy (údaje sdružení AMORCE).
Podle parlamentní zprávy musí být nahrazeno používání fosilií vyvinuty tepelné obnovitelné energie. Je na místních úřadech, aby tento vývoj podpořily a zesílily.
Na druhé straně je pro sdružení Sauvons le climat nejefektivnějším řešením vývoj elektrického vytápění spojený s lepší izolací budov.
Podle studie zveřejněné v časopise Nature v roce 2020, i za předpokladu, že uhlíková stopa elektřiny nevykazuje žádné zlepšení, stále existuje zájem přejít na elektrická auta pro dopravu a tepelná čerpadla pro budovy.
Emise skleníkových plynů z odvětví výroby elektřinyNásledující tabulka porovnává celkové emise skleníkových plynů podle odvětví výroby elektřiny .
Energie / technologie | Emise elektráren |
Další fáze řetězce |
Celkový |
---|---|---|---|
HNĚDÉ UHLÍ | |||
Technologie 90. let (horní hranice) | 359 | 7 | 366 |
Technologie 90. let (spodní hranice) | 247 | 14 | 261 |
Technologie v letech 2005-2020 | 217 | 11 | 228 |
UHLÍ | |||
Technologie 90. let (horní hranice) | 278 | 79 | 357 |
Technologie 90. let (spodní hranice) | 216 | 48 | 264 |
Technologie v letech 2005-2020 | 181 | 25 | 206 |
OLEJ | |||
Technologie 90. let (horní hranice) | 215 | 31 | 246 |
Technologie 90. let (spodní hranice) | 195 | 24 | 219 |
Technologie v letech 2005-2020 | 121 | 28 | 149 |
ZEMNÍ PLYN | |||
Technologie 90. let (horní hranice) | 157 | 31 | 188 |
Technologie 90. let (spodní hranice) | 99 | 21 | 120 |
Technologie v letech 2005-2020 | 90 | 16 | 106 |
SOLÁRNÍ FOTOVOLTAICA | |||
Technologie 90. let (horní hranice) | 0 | 76,4 | 76,4 |
Technologie 90. let (spodní hranice) | 0 | 27.3 | 27.3 |
Technologie v letech 2005-2020 | 0 | 8.2 | 8.2 |
HYDRAULICKÉ | |||
Jezerní elektrárny (Brazílie, teoretické) | 0 | 64.6 | 64.6 |
Jezerní elektrárny (Německo, horní hranice) | 0 | 6.3 | 6.3 |
Jezerní elektrárny (Kanada) | 0 | 4.4 | 4.4 |
Run-of-river elektrárny (Švýcarsko) | 0 | 1.1 | 1.1 |
BIOMASA | |||
Horní hranice | 0 | 16.6 | 16.6 |
Dolní mez | 0 | 8.4 | 8.4 |
VÍTR | |||
Instalovaná kapacita 25% (Japonsko) | 0 | 13.1 | 13.1 |
Instalovaná kapacita <10%, pozemek (Švýcarsko) | 0 | 9.8 | 9.8 |
Instalovaný výkon 10%, pozemek (Belgie) | 0 | 7.6 | 7.6 |
Instalovaná kapacita 35%, pobřežní oblasti (Belgie) | 0 | 2.5 | 2.5 |
Instalovaná kapacita 30%, pobřežní oblasti (UK) | 0 | 2.5 | 2.5 |
JADERNÉ | |||
Horní hranice | 0 | 5.7 | 5.7 |
Dolní mez | 0 | 2.5 | 2.5 |
Hodnocení emisí CO 2vyrobené výrobním řetězcem provedl německý institut Öko-Institut na žádost německého ministra pro ekologii Sigmud Gabriel pomocí modelu GEMIS. Zpráva uvádí, že jaderná elektřina emituje od 7 gramů (ve Francii) do 61 gramů (v Rusku) CO 2za vyrobenou kilowatthodinu a tato větrná energie emituje 23 gramů CO 2za vyrobenou kilowatthodinu. Je tedy třeba poznamenat, že různé metody výpočtu poskytují podobné výsledky.
Ve Francii produkují obytné a terciární budovy 24% emisí skleníkových plynů a představují 44% spotřeby energie. Zákon o energetické transformace proto stanovuje ambiciózní cíle pro toto odvětví.