Mexická ústava z roku 1917
Ústava Mexika
| Titul | Constitución Política de los Estados Unidos Mexicanos de 1917 |
|---|---|
| Země | Mexiko |
| Typ | Ústava |
| Zapojeno | Ústavní právo |
| Přijetí | 5. února 1917 |
|---|---|
| Vyhlášení | 5. února 1917 |
| Vstupuje v platnost | 5. února 1917 |
| Současná verze | 2019 |
Číst online
Politické Ústava Spojených států mexických roku 1917 (ve španělských Constitución política de los Estados Unidos Mexicanos z roku 1917 ). Mexiko má několik ústavy . První pochází z roku 1824 , druhá z roku 1843 , třetí z roku 1857 a poslední z roku 1917 . Tato poslední verze byla vyhlášena po kongresu Querétaro5. února 1917 a poté několikrát upraveno.
Dějiny
Mexická ústava z roku 1917 zakládá federální stát, v němž jsou regiony definovány jako „svobodné a suverénní státy v jejich vnitřním režimu“, a ponechává si veškeré pravomoci, které nejsou federaci výslovně uděleny (která se označuje jako zbytková suverenita). Avšak v případě konkurenčních mocností dává duch a dopis mexické ústavy přednost federálnímu státu . Ústava výslovně zakazuje regiony získat mezinárodní úvěry, stejně jako k uzavírání dohod s cizími mocnostmi (běžně chápány jako jiné státy ). Podle tradiční interpretace ústavy patří všechny mezinárodní vztahy do výlučných domén federálního státu . Ústavní reforma z roku 1988 posílil tento postoj, nahrazením, v seznamu pravomocí spolkového prezidenta, termín „diplomatická jednání“ za „zahraniční politiky“.
Kromě toho je pro stát vyhrazeno velké množství dalších pravomocí , z nichž většina je náchylná k vnější projekci. Již v roce 1917 to zahrnovalo regulaci obchodu (v těžebním a bankovním sektoru). Mezi následné ústavní reformy patřila kontrola zahraničního obchodu , plánování rozvoje, kontrola strategických hospodářských odvětví a přitahování a regulace zahraničních investic. I když si regiony ponechaly právo sdílet daňové výhody produkované těmito posledně uvedenými oblastmi, jejich přímý směr a regulace jim unikly. Ustanovení o prevalenci federálních právních předpisů, které ukládá regionálním guvernérům povinnost zveřejňovat federální zákony a dohlížet na jejich uplatňování, a judikatura Nejvyššího soudu potvrdila výkon výlučných federálních pravomocí v těchto oblastech.
Tyto federální pravomoci mohou být také velmi rozsáhlé. Podle článku 73 odst. Xxx mexické ústavy je federální kongres oprávněn použít všechny prostředky nezbytné k využití svých pravomocí. Tato implicitní moc, která tradičně činí oblasti, nad nimiž vykonává jurisdikci, výlučná pro federální stát, je omezená a může dále omezit zdroje, které mají regiony k dispozici na rozvoj jejich mezinárodní činnosti. Obecně přijímali tyto principy a tento výklad. Regionální Constitution of San Luis Potosí , pro jeho část, uznává ve svém názvu věnované ústavními principy primátu Spolkové ústavy . Mnoho z jeho ustanovení navíc odkazuje na federální předpisy. A konečně, regionální ústava nezmiňuje mezinárodní aktivity patřící do výlučných domén federálního státu . Ústavní reforma z roku 1988 tuto pozici posílila tím, že v seznamu pravomocí spolkového prezidenta nahradila výraz „zahraniční politika“ výrazem „diplomatická jednání“.
Kromě toho je pro stát vyhrazeno velké množství dalších pravomocí, z nichž většina je náchylná k vnější projekci. Již v roce 1917 to zahrnovalo regulaci obchodu (v těžebním a bankovním sektoru). Následné ústavní reformy zahrnovaly kontrolu zahraničního obchodu, plánování rozvoje , kontrolu strategických hospodářských odvětví a přitahování a regulaci zahraničních investic.
Struktura ústavy
Ústava odráží různé tendence, které byly vyjádřeny před a během revoluce v roce 1911 : antiklerikalismus , agrárnictví , sociální citlivost, nacionalismus . Oznamuje agrární reformu a sociální zákony (osm hodin denně, právo sdružovat se v odborech, právo na stávku, minimální mzda, omezení práce žen a dětí).
Stejně jako v předchozí ústavě, ústavě z roku 1857 , není církvi přiznána žádná moc: udržování kontroly občanského stavu státem, opětovné potvrzení sekularismu institucí, znárodnění míst bohoslužeb, zákaz. duchovenstvo kandidovat do voleb, politicky se vyjádřit, zdědit nebo předat dědictví (článek 130).
- Potvrzuje sekularismus národa a je liberální, zahrnuje opatření týkající se práce a sociální ochrany , na tu dobu velmi moderní.
- Rovněž stanoví reformy zaměřené na omezení držení min a půdy cizinci.
- V ústavě je zakotveno znovuzvolení prezidenta.
Vlivy
Tato mexická ústava z roku 1917 byla přeložena do třinácti domorodých jazyků Mexika : Tzeltal , Tzotzil , Chol , Otomí , Mazahua , Matlatzinca , Purépecha , Huastèque , Nahuatl , Totonaque , Tepehua a Maya .
Zdroje
Reference
- (Es) El federalismo mexicano. Elementos para su estudioy anâlisis, Mexiko, Senado de la Repûblica, 1998, str. 101 a násl.
- (es) : Ústavní reformy (formát pdf)
- (fr) Výňatky ve francouzštině.
- (Es) Manuel Gonzalez Oropeza, „Articulo 89“, v Derechos del pueblo mexicano. Mexico a través de sus constituciones, Mexico, H. Câmara de Diputados - Miguel Angel Porrua, 1994 - od nynějška Derechos del pueblo mexicano ... - (sv. 9), str. 551 a násl.
- (Es) Maria del Pilar Hernández Martinez, „článek 73“, En Derechos del Pueblo Mexicano ... (svazek 8), str. 9-656.
- (es) : Úplné znění ústavy z roku 2002 (formát pdf).
- (es) Mexická ústava je přeložena do třinácti domorodých jazyků
Životopis
- F. Tena Ramírez, op. cit., str. 112 a násl. Na podporu své teze cituje Tena Ramïrezová Le Fédéraliste od Alexandra Hamiltona a Jamese Madisona, čísla xm a xiv. Viz také Ignacio Burgoa Orihuela, Derecho Constitucional Mexicano, Mexiko, Porrúa, 1997 ( 11 th edition), str. 794.
- Manuel Gonzalez Oropeza, „Articulo 89“, v Derechos del pueblo mexicano. Mexico a través de sus constituciones, Mexico, H. Câmara de Diputados - Miguel Angel Porrua, 1994 - od nynějška Derechos del pueblo mexicano ... - (sv. 9), str. 551 a násl.
- Maria del Pilar Hernández Martinez, „článek 73“, Derechos del pueblo mexicano ... (svazek 8), s. 9-656.
- Článek 120 mexické ústavy.
- Viz komentáře k článkům 73, 117, 120 a 124 mexické ústavy v Derechos del pueblo mexicano ..., svazky 8, 11 a 12. El federalismo mexicano ..., op. cit., str. 109 a násl.
- Druhý název „De los principios constitucionales“, Constitution polîtica del estado libre y soberano de San Luis Potosi (dále jen „regionální ústava“) - text platný v roce 1996.
- Články 57, 80 a 114 regionální ústavy.
- Semanario Judicial de la Fédération, 5a época, tomo m, str. 639; citovaný v komentáři k článku 117 mexické ústavy v Derechos del pueblo mexicano ..., sv. 11, s. 536.
- Lorenzo Meyer, El conflicto social y los gobiernos del maximato, Mexiko, El Colegio de Mexico, 1978 (Historia de la Révolucion mexicana, sv. 13), str. 253-319.
- Romana Falcón, Revolution y caciquismo. San Luis Potosi, 1910-1938, Mexiko, El Colegio de Mexico, 1984, str. 223 sqq.
- F. Tena Ramírez, op. cit., str. 112 a násl. Na podporu své teze cituje Tena Ramïrezová Le Fédéraliste od Alexandra Hamiltona a Jamese Madisona, čísla xm a xiv. Viz také Ignacio Burgoa Orihuela, Derecho Constitucional Mexicano, Mexiko, Porrúa, 1997 ( 11 th edition), str. 794.
- Manuel Gonzalez Oropeza, „Articulo 89“, v Derechos del pueblo mexicano. Mexico a través de sus constituciones, Mexico, H. Câmara de Diputados - Miguel Angel Porrua, 1994 - od nynějška Derechos del pueblo mexicano ... - (sv. 9), str. 551 a násl.
- Maria del Pilar Hernández Martinez, „článek 73“, Derechos del pueblo mexicano ... (svazek 8), s. 9-656.
- Článek 120 mexické ústavy.
- Viz komentáře k článkům 73, 117, 120 a 124 mexické ústavy v Derechos del pueblo mexicano ..., svazky 8, 11 a 12.
- Druhý název „De los principios constitucionales“, Constitution polîtica del estado libre y soberano de San Luis Potosi (dále jen „regionální ústava“) - text platný v roce 1996.
- Tamtéž, str. 26 a násl. Viz také Renaud Dehousse, „Fédéralisme, asymetry et interdependence: At the Origins of the international action of the components of the federal state“, Études internationales, svazek 20, č. 2, 1989, s. 2. 309.
- Články 40 a 120 Constituciôn politica de los Estados Unidos Mexicanos (dále jen „mexická ústava“) - znění platné v roce 1994.
- El federalismo mexicano. Elementos para su estudioy anâlisis, Mexiko, Senado de la Repûblica, 1998, str. 101 a násl.
- Čl. 117 odst. 1 a vu mexické ústavy.