Miguel Zamacois

Miguel Zamacois Obrázek v Infoboxu. Životopis
Narození 8. září 1866
Louveciennes
Smrt 22. března 1955(ve věku 88)
Paříž
Pohřbení Hřbitov Pere Lachaise
Rodné jméno Miguel Louis Pascal Zamacoïs
Státní příslušnost francouzština
Činnosti Romanopisec , dramatik , básník , novinář
Táto Eduardo Zamacois y Zabala
Matka Marie-Louise-Héloïse Perrin ( d )
Sourozenci Marie Hélène Zamacoïs ( d )
Příbuzenství Niceto de Zamacois ( en ) (strýc)
Elisa Zamacois ( en ) (teta)
Ricardo Zamacois ( en ) (strýc)
Eduardo Zamacois ( en ) (bratranec)
Jiná informace
Pracoval pro Jsem všude , Le Gaulois
Ocenění
podpis Miguela Zamacoïse podpis Zamacois.JPG Hrobka Zamacois v Père Lachaise v Paříži

Miguel Zamacoïs , narozen v Louveciennes dne8. září 1866 a zemřel v Paříži dne22. března 1955Je romanopisec , dramatik , básník a novinář francouzštiny .

Životopis

Miguel Louis Pascal Zamacoïs se narodil8. září 1866v Louveciennes. Je synem španělského baskického malíře Eduarda Zamacoise y Zabaly a Marie Louise Héloïse Perrinové. Jeho jediná sestra Marie Hélène Zamacoïs se narodila po smrti svého otce v roce 1871.

Měl dvacet otcovských strýců, z nichž mnozí se věnovali umění. Jeho strýc Niceto de Zamacois byl spisovatel a historik, jeho teta Elisa Zamacois zpěvačka a herečka; jeho strýc Ricardo Zamacois byl herec a jeho bratranec Eduardo Zamacois spisovatel.

Začal malovat jako jeho otec, ale brzy se soustředil na psaní. Kromě tuctu děl, včetně Les Bouffons , vytvořených Sarah Bernhardtovou , je autorem libret pro opery , povídky a fantazijní básně . Je také autorem sbírky zvířecích básní L'Arche de Noé (1911) a vojenského pochodu La Française (1915) Camilla Saint-Saënse .

The 15. prosince 1931on si vzal Marii Thérèse Ozanne ve věku 65 let ve Versailles. Během třicátých let přispíval do novin Je suis partout .

V roce 1948 vydal svazek vzpomínek Pinceaux et pera , který sleduje šedesát let pařížského života. Často chodil navštívit svého přítele a souseda, sochaře Pierra-Nicolase Tourgueneffa, který měl svou dílnu v Château de Vert-Bois ve městě Rueil-Malmaison . Mezi dalšími návštěvníky byli spisovatelé, umělci, malíři a designéři: Roger-Joseph Jourdain , Ernest Ange Duez , Jean-Louis Forain .

V roce 1953 byl povýšen do hodnosti velitele čestné legie.

Zemřel v roce 1955, je pohřben na hřbitově Père-Lachaise, divize 93, v hrobce malíře Jean Alfreda Mariotona (1863-1903), jeho švagra.

Jeho nejslavnější báseň

Přízvuk

"S přízvukem!" Přízvuk! Ale koneckonců nějaké mám?
Proč tato laskavost? Proč tato výsada?
A když jsem vám na oplátku řekl, lidé ze severu,
že jste to právě vy, kdo to pro nás vypadá, že to má velmi silné.
Říkáme o vás, od Rhôny po Girondu:
„Tito lidé nemají tu řeč všech! »
A to, podle toho, jak to vidíme,
nemít pro nás přízvuk, mít to ...

No, ne! Rouhám se! A už mě unavuje předstírat!
Ti, kteří nemají žádný přízvuk, můžu je jen litovat!
Vezmeme si známé akcenty z domova,
vezmeme někomu trochu půdu pod nohama,
vezmeme něčí Auvergne nebo Bretaňský přízvuk,
vezmeme něčí vřesoviště nebo horu trochu pryč!
Když daleko od země s těžkým srdcem utečeme,
přízvuk? Ale je to trochu jako země, která vás sleduje!
Je to trochu, tento přízvuk, neviditelné zavazadlo,
mluvení o domově, které si vezmeme na výlet!
Je to pro nešťastné v nuceném exilu,
patois, který se otírá o cizí slova!

A konečně, mít přízvuk je, pokaždé, když
mluvíte , mluvíte o své zemi, když mluvíte o něčem jiném! ...
Ne, nedělám červenající se můj věrný přízvuk!
Chci, aby to bylo hlasité a jasné, hlasité!
A jděte rovnou, nálada stále stejná,
hrdě nosím můj přízvuk na uchu!
Můj přízvuk! Měli bychom to poslouchat na kolenou!
Přiměje nás vzít si s sebou Provensálsko,
a rozezpívá jeho hlas v mém chatování,
jako by moře zpívalo na dně mušlí!
Poslouchejte! Když jsem mluvil, dal jsem scénu
vyprahlé Midi do mlh na severu!
Můj přízvuk v sobě nese rozkošné směsi
vůní pomerančových stromů a vůně pomerančů;
Evokuje jak modrošedé listí
našich drahých olivovníků se starými zakrnělými kmeny,
tak malou vesničku, kde nádherná
mřížoviště stříkají modrou barvu bělost bastidů!
Tento přízvuk, mistral, cikáda a tamburína,
všem mým písním dává stejný refrén,
a když to slyšíte zpívat v mých slovech,
všechna slova, která říkám, tancují farandole! "

Funguje

Divadlo

Cena

Poznámky a odkazy

  1. rodný list str.248
  2. „  Velké francouzské hlasy: antologie současných francouzských básníků Zamacois, Miguel  “ , ve zvláštních knihovnách města Paříže (přístup k 13. lednu 2018 )
  3. Madeleine de Poix, rozená Viaris de Lesegno, Suvenýry , svědectví o rodině Tourgueneffů.
  4. „  Cote 19800035/86/10729  “ , databáze Léonore , francouzské ministerstvo kultury .

externí odkazy