Škola Po ( escolo doou Po souladu se školním standardu Pádu ) bylo sdružení na obranu jazyka Occitan a regiony Franco-Provençal z Piemontu , která byla založena v roce 1961 v Crissolo podle Sergio Arneodo , Gustavo Buratti a Giuseppe Pacotto . Toto sdružení mělo krátký život, ale jeho standard nadále existoval, ačkoli jeho použití se stalo v menšině ve srovnání s klasickým standardem, zejména od konce 90. let .
Vztahy mezi piedmontskými provensálci a provensálskými félibresy sahají do třicátých let, kdy byly tyto závazky v očích italských orgánů za vlády Benita Mussoliniho podezřelé . Již v roce 1933 publikoval Téofilo Pons v recenzi „Occitania“, jejímž ředitelem byl v té době Charles Camproux , básně v okcitánském dialektu La Tour de Pellis .
Ve stejné době, lingvista a filolog Benvenuto Aron Terracini , který vyučoval na univerzitě v Turíně, povzbudil práci svých studentů, kteří přispěli k poznání přesněji jazykovou hranici italských dialektů a Occitan dialekty na jihu Piemontu .
V roce 1933 odešli tři piedmontští básníci ze skupiny „Ij brandé“ (andirons): Aldo Daverio , Renato BertoIotto a Pinin Pacòt do Maillane, aby se setkali s francouzskými mistralians, a v roce 1936 se zúčastnila piemontská delegace vedená Pininem Pacòtem Santo Estello , generální kongres Félibrige který se setkal v Gap .
Standardem školy Po je lingvistický standard ( kodifikace ), doplňující klasický standard , který umožňuje reprezentovat zvláštnosti Occitan jazyka v jeho cisalpské odrůdě, to znamená hlavně v odrůdě Vivaro. z italského Occitan údolí .
Postaveno převážně z mistralianského standardu , jehož adaptací je zamýšleno, bylo vytvořeno v lednu 1971 zvláštní komisí sdružení Školy Pádu, prchavé části Félibrige .
Standard byl vyvinut lingvisty ( Giuliano Gasca-Queirazza , Corrado Grassi , Arturo Genre ), básníky ( Antonio Bodrero , Sergio Ottonelli , Sergio Arneodo , Beppe Rosso , Remigio Bermond , Franco Bronzat ) a učitelem ( Ezio Martin ).
Provensálský
(pravopis Školy Pádu) |
Provensálský
(Mistralianský pravopis) |
Fonetická abeceda
mezinárodní) |
Poznámky | Ekvivalentní zvuky v jiných jazycích |
---|---|---|---|---|
na | na | [na] | „P a dre“ | |
aug | na | [aw] | ||
E | e, é | [E] | „K é pi“, „ e dicola“ | |
měl | Nehodnoceno | [Ó] | „P eu r“ | |
E | Nehodnoceno | [ə] | "To e " | |
i | i | [i] | „K i lo“, „pr i ma“ | |
„ | Nehodnoceno | [j] | ||
ii | Nehodnoceno | [ii] | Označuje posloupnost samohlásek a samohlásek jako v „fìi“ (syn). | |
Ó | Ó | [ɔ] | „P o rt“ | |
nebo | nebo | [u] | "C nebo verture", " u ltimo" | |
kde | nebo | [ɔw] | ||
u | u | [y] | "Zápis u re" | |
vs. | vs. | [k] | Používá se před „a“, „o“, „nebo“, „u“ a na konci slova. | " C ascade", " ch iesa" |
ch | ch | [tʃ] nebo [ts] | „Fa c evo“, „ ci ao“
"Může z jednoho" |
|
G | G | [g] a [dʒ] | Vytvořte zvuk [g] před „a“, „o“, „nebo“, „u“.
Vytvořte zvuk [dʒ] před „e“, „ë“, „eu“, „i“ a na konci slova. |
" G castel"
„Pa g ina“ |
gu | gu | [G] | Používá se před „e“, „ë“, „eu“ a „i“ k vytvoření zvuku [g]. | „ Gu EPE“ |
h | h | Používá se k označení opakování samohlásky. | ||
j | j | [dʒ] | Používá se před „a“, „o“, „nebo“ a „u“. | „ Fin g ere“, „ gi ungla“ |
co | co | [k] | Používá se před „e“, „eu“, „ë“ a „i“. | „ To a“ |
s | s | [s] | „Ca ss oulet“, „pa s to“ | |
z | s nebo z | [z] | „Ro s e“ | |
dz | Nehodnoceno | [dz] | „ Z ebra“ | |
lh | lh | [ʎ] | „A gl io“ | |
nh | gn | [ɲ] | " Šplhat " | |
sh | Nehodnoceno | [ʃ] | „ Ch ant“, „ sc ena“ | |
zh | j nebo g | [ʒ] | " Já měl" | |
vs. | Nehodnoceno | [θ] | „ Th ing“ | |
X | Nehodnoceno | [ð] | " Th je" |
Definice pojmu polynomický jazyk podle Jean-Baptiste Marcellesi citované v Briançonské deklaraci .
Provençal (pravopis Školy Pádu) | Provensálština (mistralianský pravopis) | francouzština | italština |
---|---|---|---|
Longa poulinoumicca: l'ou soun äd longa that i s 'parlon din pluzieur paî, ma qu' laz on pa ël meimë caractë qu 'laz ooutra: que lâ sion counsiderâ inë long unicquë, l'i ël rezultà in razounamon, l'i pa ël rezultà dou chamin that we do laz ooutra longa din lor fourmasioun. Existence inë longue poulinoumicquë i foundà ëd su la desizioun ëd quëllou that i la parlon dë lh 'dounâ in noun, e deiclarâ otonommë by rapor a laz ooutra longa. |
Lengo poulinoumico: lengo que soun unita es abstracho e ensguis z hnutí dialeiti e podstatné jméno simpleet arrouquimen degu à-n-uno normo unico, e que soun eisitènci es foundado sus lou soulide od rozhodování k masso d 'aquéli, o kterém mluví ié baia konkrétní číslo deklarace autounoumo à respès dis autri lengo recounèissudo. |
Polynomický jazyk: jazyk, jehož jednota je abstraktní a vyplývá z dialektického hnutí, a nikoli z jednoduché osifikace jediného standardu, a jehož existence je založena na masivním rozhodnutí těch, kdo jej používají, aby mu dali zvláštní jméno a prohlásili jej za autonomní z ostatních uznávaných jazyků. |
Lingue polinomiche: lingue la cui unità è astratta ed è il risultato di un movimento dialettico e non del semplice konsolidace di una norma unica, e la cui esistenza è fondata sulla decisione concordata di coloro che la parlano di darle un nome specificico e di dichiararla autonoma rispetto alle altre lingue riconosciute. |