Ometeotl

Ometeotl (název Nahuatl složený z ome , „dva“ a teotl , „energie“), Omeyotl , označuje v aztécké mytologii princip duality, který řídí Omeyocan  ; je to jakási svrchovaná, jedinečná, nehmotná, transcendentní entita, jedinečný stvořitel všeho, dosahující dokonalosti, který se dělí na dvě božstva: Ometecuhtli a Omecihuatl .

Také se mu říká Moyocoyani ( ten, kdo si sám vymýšlí ), Tloque Nahuaque (překládáno různými způsoby: pán blízkého a sousedícího , pán blízkého a bezprostředního , ten, který se nachází všude ), Ipalnemohuani, ( jeden kým žijeme ).

Ometecuhtli představuje mužskou podstatu stvoření a jeho manželka Omecihuatl představuje ženskou podstatu stvoření. Na Zemi se jim někdy také říká „Tonacatecuhtli“ a „Tonacacihuatl“ („Pán a paní našeho jídla“ v Nahuatlu).

Ometecuhtli a Omecihuatl vytvořili čtyři bohy tvůrců Xipe-Totec , Tezcatlipoca , Quetzalcoatl a Huitzilopochtli .

Definice

Mnoho zdrojů Nahuatl, zejména florentský kodex , jmenuje nejvyšší úroveň nebes „ Ōmeyōcān “ („místo duality“). ( Sahagún to konkrétně pojmenuje „in ōmeyōcān in chiucnāuhnepaniuhcān “ nebo „místo duality za devíti nebi.“ V Histoyre du Mechique františkánský kněz André Thevet překládá zdroj Nahuatl, který říká, že v tomto kruhu nebes by existovalo “ bůh jménem Ometecuhtli , což znamená dva bohové, a jedním z nich byla bohyně. “ Dějiny Mexičanů, jak je vylíčeno v jejich obrazech ( Historia de los mexicanos por sus pinturas ), jmenují obyvatele z nejvyššího nebe Tōnacātēcuhtli a Tonacacihuatl ( Lord a Lady of our foods). Sahagún dochází k závěru, že se jedná o epiteta slova „in ōmetēuctli in ōmecihuātl “, která se v tōnacātēnuctli īchāt „Lord of our foods“ uvádí jako jiný název ōmeyōcān .

Tato dvě božstva mohla být považována za aspekty jedné bytosti, protože zpěvák z Cantares Mexicanos se ptá, kam může jít s vědomím, že „ ōme ihcac yehhuān Dios “ („oni, bůh, jsou dvojí“). Historia de los Mexicanos por sus pinturas se týká dvou věcí, které „ se criaron y estuvieron siempre en el treceno cielo, de cuyo principio no se supo jamás, sino de su estada y creación, que fue en el treceno cielo “ ( vychovávají se a vždy byli ve třináctém nebi; nikdy jsme nevěděli, odkud pocházejí, jen místo, které vytvořili a kde žijí, konkrétně třinácté nebe ).

V důsledku těchto odkazů mnoho učenců (zejména Miguel León-Portilla ) interpretuje vzácné jméno ōmeteōtl jako „dvojitý bůh“ nebo „bůh duality“. León-Portilla také dodává, že etemeteōtl byl nejvyšší bůh stvořitele Aztéků a že ho Aztékové viděli jako mystickou entitu s dvojí povahou podobnou evropské koncepci trojice . Říká, že Aztékové viděli etemeteōtl jako transcendentní božstvo a že to je důvod pro nedostatek dokumentů, které se na něj vztahují, a absence stop po kultu, který by byl Ōmeteōtl mezi Aztéky věnován .

Kritický

Ostatní odborníci, zejména Richard Haly (1992), naopak tvrdí, že v aztéckém panteonu nebyl žádný Ōmeteōtl , Omitecuhtli nebo Omecihuatl . Říká, že místo toho by tato jména měla být interpretována pomocí kořene Nahuatl omi ("os"), nikoli ōme ("dva"). Haly dochází k závěru, že Omitecuhtli byl jiný název pro Tonacatecuhtli a Mictlantecuhtli , dva bohy související s tvorbou lidí z kostí. Říká, že z pěti zdrojů, které León-Portilla používá k ospravedlnění existence jediného tvůrce, žádný neobsahuje odkaz na boha duality.

Nejprve León-Portilla cituje františkánského Fraye Juan de Torquemada , který ve své kronice potvrzuje, že „Indové chtěli, aby božská Příroda byla sdílena mezi dvěma bohy“. Ve svém překladu Cantares Mexicanos , León-Portilla zavádí odkaz na „Bůh duality“, který není výslovně zjištěnou v původním textu, který říká: „ OMe ihcac yehhuān Dios “. Haly říká, že León-Portilla dělá chybu, když spojil „dvojitou bytost“ se slovem vypůjčeným od Španěla Dios („Bůh“), aby vymyslel toto dvojité božstvo. Další příklad, který uvedl León-Portilla, pochází z Historia Tolteca-Chichimeca  : „ ay ōmeteōtl ya tēyōcoyani “, doslovně „dva-bůh, tvůrce lidstva“. Haly čte citoslovce ay jako součást delší fráze ayōmeteōtl a říká, že by to mělo být přeloženo jako „ šťavnatý bůh agávy “ a jako odkaz na pulque . Codex Ríos má reprezentace boha zvaného hometeule - ikonografické analýza ukazuje, že božstvo Hometeule je identický s Tonacatecuhtli . Pátým zdrojem je Dějiny Mexičanů, jak je uvedeno v jejich obrazech , ve kterých Haly ukazuje, že to není psáno ōmeteōtl , ale spíše „ omiteuctli („ Bůh kostí “), kterému se také říká Maquizcoatl, a jehož je výslovně řekl, že je jeden s Huitzilopochtli .

Poznámky a odkazy

  1. Miguel León-Portilla , La filosofía nahuatl estudiada en sus fuentes , UNAM, 2006, s.  386 .
  2. Amaryll Beatrice Chanady, Latinské Ameriky Identity staveb Difference , University of Minnesota Press, 1994, str.  108 .
  3. (Es) Otilia Meza, El Mundo Mágico de los Dioses del Anáhuac , Mexiko, Editorial Universo México,devatenáct osmdesát jedna( ISBN  968-35-0093-5 ) , str.  25, „Omeyotl (Dualidad); llamándole a esa dualidad Omeyotl“
  4. Fernández 1998
  5. Meza 1981
  6. León-Portilla 1985 , s.  285
  7. složené z mo- (reflexní předpona) + yocoya (vymyslet, představit) + -ni (nominální přípona)
  8. León-Portilla 1985 , s.  289
  9. Graulich 1987 , s.  57
  10. Dehouve a Vié-Wohrer 2008 , s.  186
  11. binomický tvar vytvořený z tloc (blízko) + nahuac (blízko)
  12. León-Portilla 1985 , s.  282
  13. složené z ipal (jím) + nemohua, neosobní forma nemi (žít) + ni (nominální přípona)
  14. Taube 1995 , str.  60
  15. Také se nazývá červená Tezcatlipoca
  16. Také se nazývá černá Tezcatlipoca
  17. Také se nazývá bílá Tezcatlipoca
  18. Také se nazývá modrá Tezcatlipoca
  19. Sahagún kniha 6 .
  20. Garibay .
  21. Bierhorst .
  22. Leon-Portilla 1999
  23. Haly 1992: 275
  24. Payas 2004: 553
  25. Kirchhoff et al.
  26. Haly 1992: 277
  27. Anders a kol.

Bibliografie