Dům Sapieha

Sapieha
Rodinné zbraně: Sapieha


Doba	XVI th století- XX th století
Země nebo provincie původu	Litva Polsko
Sídla	Hrad Krasiczyn Palác Roujany Palác Sapieha ve Lvově ( fr )

Rodina Sapieha (v běloruském Сапега , v litevském Sapiega ) je jednou z nejmocnějších rodin litevských a polských magnátů pocházejících ze středověkých bojarů ve Smolensku . Má velkou politickou moc do XVI th století . Kostel svatého Michala v Vilnius je hlavní pohřebiště místo. Od roku 1700 nesli členové rodiny Sapieha titul knížete.

Dějiny

Semen Sopiha je prvním historicky potvrzeným předkem rodiny Sapieha. Podle rodinné legendy (Historia domus Sapiehianae) by byl synem Sunigaily a byl by jedním z potomků Ghédimina . Byl prvním, kdo vzal erb Lis jako svůj erb , po podpisu Horodło unie .

Mezi Semenovými čtyřmi syny založil Bohdan Semenowicz Sapieha linii Sapieha-Różański a Iwan Semenowicz Sapieha linii Sapieha-Kodeński.

Byl to Lew Sapieha , velký kancléř Litvy, kdo ustanovil moc rodiny. S svatby s rodinami Chodkiewicz , Hlebowicz (v) nebo Polubinski (PL) , a vynikající vedení zděděného majetku, Sapieha rodinných stoupání, v průběhu XVI th století, v čele šlechty z republiky oběma národy .

Jelikož Lewovi synové neměli potomky, předal rodinný majetek Pawlovi Janu a jeho synům Kazimierzovi Janovi a Benedyktu Pawlovi . Tito poslední dva obsazují prakticky všechny vysoké funkce Litevského velkovévodství , což způsobuje obecnou nespokojenost a v roce 1700 se promění v občanskou válku . Po porážce bitvy u Olkienniki (ve) téhož roku se síla Sapiehy rozbila .

V XVIII th století Sapieha pokusí získat svůj vliv a ztratil majetek. Během Velké severní války byli po boku švédského Karla XII. A Stanislasa Leszczyńského, kterého podporovali během voleb v roce 1733 ( fr ) . Velká část rodiny se zúčastnila advokátní konfederace v roce 1776. Během velkého sněmu (1788–1792) zůstala většina Sapiehy, s výjimkou Kazimiera Nestora , skeptická vůči hlasování o ústavě. 3. května 1791 .

V roce 1700, Michał Franciszek linka přijímá Rozanski císaře Leopolda I. st titulu kníže. Titul vyprší jeho smrtí dne19. listopadu 1700. V roce 1768 uznala polská strava titul prince pro celou rodinu. V roce 1824, po rozdělení Polska , bylo rodině povoleno nést titul knížete Kongresového království . Titul byl uznán v Rakousku v letech 1836 a 1840, v Rusku v letech 1874 a 1901. V roce 1905 rodina získala v Rakousku predikát Serene Highness.

Od Semen Sopiha až do roku 1795 rodina vyprodukovala: 41 vojvodů , 14 kastelánů , 2 hejtmany , 4 prastaré hejtmany , 2 prorektory , 3 prorektory , 3 biskupy , arcibiskupa a desítky lidí na důležitých pozicích Republiky dvě. Národy .

Osobnosti

První generace

Semen Sopiha zakladatel dynastie Sapieha

Druhá generace

Bohdan Semenowicz Sapieha (? - kolem 1512), zakladatel linky Sapieha-Różański
Iwan Semenowicz Sapieha (? - 1517), kancléř Heleny Moskevské , vojvoda z Witebsku a Podlaska , zakladatel linie Sapieha-Kodeński

Třetí generace

Fiodor Bohdanowicz Sapieha (° ~ 1490 - před 1534), syn Bohdana Semenowicze
Jan Bohdanowicz Sapieha (narozen 1529/1531), syn Bohdana Semenowicze
Iwan Bohdanowicz Sapieha (? - 1546), vojvoda z Vitebska a Podlaska , starosta města Drohiczyn
Paweł Iwanowicz Sapieha (? - 1579), vojvoda Podlasie a Nowogródek

Čtvrtá generace

Iwan Iwanowicz Sapieha (1522-1580)
Michał Januczowicz Sapieha (? - před rokem 1554), syn Jana Bohdanowicze
Paweł Sapieha (? - 1580), kastelán z Kyjeva
Dymitr Sapieha (? - 1576)
Bohdan Fedorowicz Sapieha (? - 1603), kastelán z Kyjeva
Mikołaj Pawłowicz Sapieha (? -1599), maršál Litvy, vojvoda z Vitebsku , Brestu a Minsku
Bohdan Pawłowicz Sapieha (? - 1593), kastelán z Brestu , staroste of Homiel
Andrzej Sapieha (? - 1621), velký komorník Litvy, kastelán Minsk , vojvoda Polotsk a Smolensk

Pátá generace

Andrzej Sapieha (? - 1611), starosta města Orszańsk, kastelán z Witebsku , vojvoda z Mstsislaw
Lew Sapieha (1557-1633), kancléř, diplomat a hejtman z velkého vévodství Litvy .
Mikołaj Sapieha (1558-1638), vojvoda z Minsku a Nowogródku,
Grzegorz Sapieha (~ 1560–1600), syn Iwana Iwanowicze
Paweł Stefan Sapieha (1565-1635), velký panoš a vicekancléř Litvy
Jan Piotr Sapieha (1569-1611), bojuje s krymskými Tatary, člen Sejmu z Grodna , účastní se války proti Švédům (1600-1611)
Mikołaj Michajłowicz Sapieha (? - 1611), syn Michała Januczowicze
Lew Michajłowicz Sapieha (? - 1610), syn Michała Januczowicze
Mikołaj Sapieha (1581–1644), vojvoda z Minsku a Brześć Litewski, kastelán z Vilniusu, velký nositel standardů Litvy
Fryderyk Sapieha (1585-1626), syn Mikołaje Pawłowicze Sapiehy
Krzysztof Sapieha (1590-1637), syn Mikołaje Pawłowicze Sapiehy

Šestá generace

Jan Stanisław Sapieha (1589-1635), velký maršál Litvy.
Aleksander Dadźbóg Sapieha (1585-1635)
Krzysztof Stefan Sapieha (1590-1636)
Andrzej Stanisław Sapieha (1592-1646)
Tomasz Sapieha (1598-1646)
Kazimierz Mikołaj Sapieha (pl) (? - 1639)
Jan Sapieha (? - 1629)
Krzysztof Michał Sapieha (1607-1631)
Kazimierz Lew Sapieha (1609-1656) (1609-1656)
Paweł Jan Sapieha (1609-1665), velký litevský hejtman
Fryderyk Sapieha (? - 1650)
Jan Fryderyk Sapieha (1618-1664)
Tomasz Kazimierz Sapieha (1621-1654)
Krzysztof Franciszek Sapieha (1623-1665)
Aleksander Kazimierz Sapieha (1624-1671), biskup Samogitie a Vilniusu
Kazimierz Melchiades Sapieha (1625-1654)
Jan Ferdynand Sapieha (1628-1659)

Sedmá generace

Mikołaj Krzysztof Sapieha (pl) (1613-1639), vojvoda Nowogródek , notář z Litvy
Kazimierz Jan Sapieha (1637-1720), velký hejtman Litvy,
Benedykt Paweł Sapieha (? - 1707/1708),
Franciszek Stefan Sapieha (? - 1686), panoš Litvy
Leon Bazyli Sapieha (1652-1686), pokladník Litvy
Mikołaj Leon Sapieha (1644-1685), vojvoda z Bracław
Kazimierz Władysław Sapieha (1650-1703), vojvoda z Trakai
Paweł Franciszek Sapieha (pl) (1657-1715), biskup Samogitie
Władysław Jozafat Sapieha (pl) (1652-1733), vojvoda Brześć

Osmá generace

Jerzy Stanisław Sapieha (1668-1732), vojvoda z Mstsislaw a Trakai, pannetier a správce Litvy.
Michał Franciszek Sapieha (1670-1700), litevský zeman, generál dělostřelectva.
Aleksander Paweł Sapieha (1672-1734), velký maršál Litvy.
Michał Józef Sapieha (1670-1738), vojvoda z Podlaska.
Jan Kazimierz Sapieha (zemřel 1730), velký hejtman Litvy.
Józef Franciszek Sapieha (1679-1744), pokladník Litvy.
Jerzy Felicjan Sapieha (1680-1750), mistr litevských kuchyní, vojvoda Mstsislaw
Jan Fryderyk Sapieha (1680-1751), velký kancléř Litvy.
Karol Józef Sapieha (? - 1768), vojvoda Brześć.
Ignacy Sapieha (? - 1758), pokladník Litvy, vojvoda Mstsislaw.

Devátá generace

Antoni Kazimierz Sapieha (1689-1739), kastelán z Trakai.
Kazimierz Leon Sapieha (1697-1738), generál dělostřelectva, vojvoda Brześć.
Piotr Paweł Sapieha (1701-1771), chléb z Litvy, vojvoda Smolensk
Józef Stanisław Sapieha (1708-1754), koadjutorský biskup ve Vilniusu.
Michał Antoni Sapieha (1711-1760), vicekancléř Litvy, vojvoda Podlasie, lovecký mistr Litvy.
Katarzyna Agnieszka Sapieha (1718-1779), lovecká mistr z Litvy, členka Konfederace barů
Jan Sapieha (1732-1757), generálmajor korunní armády,
Józef Sapieha (1737-1792), komorník z Litvy, Regimentarz (pl) z Litvy, člen Konfederace advokátů
Franciszek Ksawery Sapieha (? - 1808), vojvoda ze Smolenska, člen Konfederace Targowica .
Kajetan Michał Sapieha (1749-1771), člen Konfederace advokátních komor

Desátá generace

Anna Paulina Sapieha (1728-1800), ekonomka, sběratelka, patronka vědy a umění.
Aleksander Michał Sapieha (1730-1793), hejtman Litvy, maršál Konfederace Targowica.
Michał Ksawery Sapieha (1735-1766), litevský komorník.
Kazimierz Nestor Sapieha (1757-1798), generál dělostřelectva, člen Konfederace Targowica
Aleksander Antoni Sapieha (1773-1812), přírodovědec, miecznik velkovévodství Varšavy Chamberlain of Napoleon I er , člena vlády velkovévodství Litvy v roce 1812.
Mikołaj Sapieha (1779-1843), zednář , se zúčastnil napoleonských válek.
Paweł Sapieha (1781-1855), brigádní generál první říše.

Jedenáctá generace

Franciszek Sapieha (1772-1829), generál dělostřelectva, člen Kościuszkova povstání
Anna Zofia Sapieha (1798-1864), dcera Alexandra Antoina Sapiehy , manželka Adama Jerzyho Czartoryského
Leon Ludwik Sapieha (1803-1878), maršál haličského sněmu.

Dvanáctá generace

Eustachy Kajetan Sapieha (1797-1860) se účastní povstání z listopadu 1830 , vyhoštěného do Francie, spojeného s polským emigračním hnutím z hotelu Lambert . Pohřben na hřbitově v Montmartru .
Adam Stanisław Sapieha (1828-1903), člen haličské stravy

Třináctá generace

Jan Paweł Aleksander Sapieha (1847-1901),
Władysław Leon Sapieha (1853-1920), člen sněmu v Haliči (v) , a rakouského parlamentu
Paweł Jan Piotr Sapieha (1860-1934), poslanec rakouského parlamentu , předseda polského Červeného kříže.
Adam Stefan Sapieha (1867-1951), krakovský arcibiskup a kardinál.

Čtrnáctá generace

Eustachy Sapieha (1881-1963), polský ministr zahraničních věcí.
Leon Aleksander Sapieha (1883-1944), MP.
Józef Sapieha (1887-1940)
Aleksander Sapieha (1888-1976)
Adam Zygmunt Sapieha (1892-1970)
Andrzej Józef Sapieha (1894-1945 (?), Vyslanec Armia Krajowa , zmizel v roce 1945.
Stanisław Sapieha (1896-1919), polský voják, zemřel v bitvě u Lvova (pl) (1918-1919)
Paweł Maria Sapieha (1900-1987), polský opravář, narukoval během druhé světové války do armády Spojených států .

Patnáctá generace

Jan Andrzej Sapieha (pl) (1910-1989), polský voják, během druhé světové války narukoval do královského letectva .
Zofia Maria Sapieha (1919-1997), manželka Leon Michał Komorowski a babička Mathilde d'Udekem d'Acoz , královna Belgičanů .
Lew Jerzy Sapieha (pl) (1913-1990), válečný zajatec během druhé světové války , básník, spisovatel.
Eustachy Seweryn Sapieha (pl) (1916-2004), válečný zajatec během druhé světové války .
Elżbieta Rufener-Sapieha (pl) (1921-2008), polská členka odboje, zatčena gestapem v roce 1944.

Klesající strom

Semen Sopiha

Bohdan Semenowicz
(? -1511)

Iwan Semenowicz
(? -1516/17)

Iwan Bohdanowicz

Paweł Iwanowicz

Iwan Iwanowicz
(1522-1580)

Paweł Sapieha
(? -1599)

Mikołaj Pawłowicz
(1526-1599)

Lew
(1557–1633)

Jan Piotr
(1569-1611)

Mikołaj Pawłowicz
(? -1626)

Jan Stanisław
(1589-1635)

Kazimierz Leon
(1609-1656)

Paweł Jan
(c. 1609-1665)

Jan Fryderyk
(1618-1664)

Aleksander Kazimierz
(1624-1671)

Krzysztof Franciszek
(1625-1665)

Kazimierz Jan
(1637-1720)

Franciszek Stefan
(? -1686)

Kazimierz Władysław
(1650-1703)

Władysław Jozafat
(1652-1733)

Michał Franciszek
(c. 1670-1700)

Jan Kazimierz
(? -1730)

Jan Fryderyk
(1680-1751)

Ignacy Józef
(? -1758)

Piotr Paweł
(1701-1771)

Józef
(? -1792)

Alexandre Antoine
(1773-1812)

Leon Ludwik
(1801-1878)

Adam Stanisław
(1828-1903)

Władysław Leon
(1853-1920)

Paweł Jan Piotr
(1860-1934)

Adam Stefan
(1867-1951)

Leon Aleksander
(1883–1944)

Adam Zygmunt
(1892-1970)

Paweł Maria
(1900-1987)

Zofia Sapieha
Leon Michał Komorowski

Anna Maria Komorowska
Patrick d'Udekem d'Acoz

Mathilde z Belgie

Rodinná rezidence Sapieha

Palác Sapieha ve Varšavě v Polsku
Palác Sapieha ve Wieleń , Polsko
Hrad Krasiczyn , Polsko
Palác Sapieha v Pęcice v Polsku
Palác Sapieha ve Vilniusu v Litvě
Hrad Dziarečyn, Bělorusko
Roujany Palace , Bělorusko
Hrad Bychaŭ, Bělorusko
Zámek Halšany, Bělorusko
Hrad Vysokaje, Bělorusko

Literatura

D. Labarre de Raillicourt, Histoire des Sapieha (1440-1970) , Paříž, s autorem, 1970.
E. Sapieha, Dům Sapieżyński , Varšava 1995
Jerzy J. Lersky, Historický slovník Polska, 966-1945 , 1996.

Podívejte se také

Autoritní záznamy :