Sloboda

Sloboda ( rusky  : слобода ) označuje typ lidského osídlení, které patří do dějin Ruska , Běloruska a Ukrajiny . Název je odvozen od slova znamenajícího „svobodu“ ve staroslověnštině a možná zhruba přeloženého jako „  svobodná kolonie “. Ushakov Slovník odůvodněné slovník ruského jazyka definuje Sloboda jako velké vesnice až do zrušení poddanství v roce 1861, ale který má ve své občany non-poddanských obyvatelstva, které jsou zdarma a praxe obchodu a řemesel

Stav svobody se měnil v průběhu času a regionu. Zpočátku byli osadníci svobody z různých důvodů osvobozeni od daní a dalších poplatků. Mnoho svobodas se narodilo v nově kolonizovaných zemích, zejména kozáky , osvobození od daní, které hrálo roli podněcování ke kolonizaci. Někteří svobodové mohou být součástí měst. Alexandrov Sloboda není daleko od Moskvy, kde Ivan Hrozný usadil se svým dvorem v roce 1564 je uveden příklad v Rusku.


V první polovině XVIII -tého  století se daňová pohledávka byla zrušena a stala slobodas vesnicích běžné, na shtetl , v sousedství měst a předměstí .

V dnešní době se velké vesnici říká sloboda, kde je více než jeden kostel, tržiště nebo místa vyhrazená pro trhy. Může to být také průmyslové město, vesnice, kde jsou továrny a kde se rolníci stali pracovníky a již půdu moc neorávají.

Název sloboda byl zachován ve jménech několika vesnic nebo čtvrtí. Najdeme také tvary „Slobodka“ (zdrobnělina), „Slabodka“, „Slobidka“ (v ukrajinštině ).

Srovnatelné lokality se nacházejí na Valašsku a Moldávii pod jmény slobozia nebo slobozia .

Reference

  1. Dmitrij Nikolajevič Ushakov zvýšil slovník ruského jazyka , vydání Akademie věd, Moskva 2005 ( ISBN 5-9900358-1-0 )  
  2. Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона [1] v ruském encyklopedickém slovníku, str.  385

Zdroj