Tom lanoye

Tom lanoye Obrázek v Infoboxu. Tom Lanoye (c) Arthur Los Životopis
Narození 27. srpna 1958
Saint-Nicolas-Waes
Státní příslušnost belgický
Výcvik Gentská univerzita
Činnosti Dramatik , básník , spisovatel , publicista , herec , výtvarník , tvůrce
Doba činnosti 2020
Jiná informace
webová stránka www.lanoye.be
Ocenění

Tom Lanoye (jeho jméno se vyslovuje ve francouzštině: / lanwa /), narozen dne27. srpna 1958à Saint-Nicolas je holandský belgický romanopisec, básník, kronikář, scenárista a dramatik . Je jedním z nejčtenějších a oceněných autorů v Nizozemsku a Flandrech .

Životopis

Lanoye je nejmladší syn řezníka. Vystudoval Petit Séminaire Saint-Joseph v Saint-Nicolas , který byl tehdy chlapeckou školou. Lanoye poté studoval germánskou filologii a sociologii na univerzitě v Gentu . V té době byl také aktivním členem studentského sdružení TSG (Taalminnend Studentengenootschap) ' t Zal Wel Gaan ( Všechno bude v pořádku ). Závěrečná práce Toma Lanoye má název De poëzie van Hans Warren ( Poezie Hanse Warrena ). Publikoval své první spisy na vlastní účet, podle něj: „stejně jako všechny punkové skupiny té doby: protože nebyly spokojeny se stávajícími strukturami a naučily se obchodu zevnitř. "

Kromě spisovatele je Lanoye také podnikatelem, jeho společnost se jmenuje LANOYE NV. V roce 2000 , Lanoye registrován jako nezávislý kandidát na volebním seznamu Agalev , na vlámských environmentalistů , s cílem přispět k boji proti Vlaams Blok , je krajně pravicovou stranou, která v té době získala 33% hlasů v Antverpách.

V roce 2003 se Lanoye stal prvním básníkem města Antverpy. Kromě své autorské činnosti je Lanoye také podnikatelem, v tomto případě sa LANOYE

Lanoye žije a pracuje v Antverpách a v Kapském Městě ( Jižní Afrika ). Jeho práce jsou publikovány nebo uváděny ve více než patnácti jazycích.

Literární práce

V letech 1981 až 1982 založil Tom Lanoye s Jamesem Bordellem (vlastním jménem Peter Roose) duo Twee Laatste Grote Poëtische Beloften Van Net Voor De Derde Wereldoorlog („Poslední dva velké poetické sliby těsně před světem třetí války  “). Publikují své spisy u autora a vyskytují se ve studentských kavárnách v Gentu. Následující rok se duo zúčastnilo Noci poezie v Utrechtu . Lanoye také podepisuje kontroverzní příspěvky pro časopisy De Zwijger  (nl) , Propria Cures  (en) , Humo a 'T Zwart Gat, studentské noviny, ve kterých působil jako šéfredaktor a z nichž vyšly pouze 4 čísla.

V roce 1985 vyšlo jeho první dílo v poloautobiografické próze s názvem Een slagerszoon een brilletje ( řeznický syn s brýlemi ). Ve stejném roce z něj v televizním pořadu Sonja Barend  (en) udělala nyní slavnou osobnost. Dlužíme mu také Alles moet weg (1988, Všechno musí odejít ), melancholický román Kartonnen dozen (1991) ( Les Boxes en karton , překládal Alain van Crugten v roce 2013) a trilogii Het Goddelijke Monster , Zwarte tranen a Boze tongen ( The Divine Monster , Black Tears and Bad Languages ), který líčí srdce Belgie. Tato trilogie byla adaptována pro televizi v sérii deseti epizod, vlámským kanálem één ( VRT ) na konci roku 2011.

V zahraničí vděčí Lanoye své slávě jako současný dramatik své 12hodinové veršové adaptaci 8 Shakespearových dramat s názvem Ten Oorlog (1997, À la guerre ), které na salcburském festivalu také hrály v němčině . Několik jeho her bylo uvedeno na významných festivalech: v Avignonu , Amsterdamu, Vídni a Porúří.

Lanoye, kdysi strašlivá děs, je dnes bezpečnou sázkou ve všech formách textů (výpis ze stanov společnosti s ručením omezeným, která byla založena v roce 1992 pod názvem LANOYE). Pravidelně vystupuje na mnoha divadelních scénách s literárními představeními, které více připomínají monolog než čtení. Na jeho seznam úspěchů také citujeme bestseller Het derde huwelijk ( Třetí svatba ) a také hry často hrané za našimi hranicemi: Fort Europa ( Forteresse Europe , překlad Alain van Crugten), Mamma Medea (volně převzato z Euripides), Mefisto navždy (volně převzato od Klause Manna ) a Atropa . De wraak van de vrede (volně převzato z publikací Euripides , Aischylos , George W. Bush , Donald Rumsfeld a Curzio Malaparte . Atropa. La vengeance de la paix , překládal Alain van Crugten). Tyto poslední dva jsou začátkem a koncem Triptiek van de macht ( Triptych of power ) režiséra Guye Cassiersa . V této inscenaci byly předvedeny na festivalu v Avignonu .

V roce 2011 tento festival znovu zve duo Cassiers-Lanoye. Jejich historická hra na Johanka z Arku a Gilles de Rais byla provedena pět večerů v prestižním Cour d'Honneur v Palais des Papes před celkem 10 000 diváky. V roce 2014 Lanoye přepracoval Cassiers: Shakespearova adaptace Hamleta proti Hamletovi, v hlavní roli hrála herečka Abke Haring.    

V roce 2007 byl Tom Lanoye nominován na Gouden Uil a Libris Literatuur Prijs  (nl) za román Het derde huwelijk ( Třetí svatba ). Ve stejném roce mu byla udělena Nizozemsko cenu Gouden Ganzenveer  (ne) pro všechny jeho práce a obdrží čestný doktorát z University of Antwerp .

Na konci roku 2009 se objevil její román Sprakeloos ( jazyk mé matky ), který evokuje smrt její matky, amatérské herečky, která po mozkové nehodě přestane mluvit. Sprakeloos se čte jako nečekané pokračování autobiografického románu Kartonnen tucet , o deset let později .

V roce 2010 byla tato kniha prominentně mezi kandidáty na De Gouden Uil, Libris Literatuur Prijs, literární cenu AKO a získala cenu Public Gouden Uil. Tom Lanoye je nyní podle Boek.be, nejprodávanějšího autora ve Flandrech.

Ve stejném roce společnost Sprakeloos obdržela cenu Henriette Roland Holst a debutovala v překladu ve Francii, Jižní Africe, Dánsku a v anglicky mluvícím světě prostřednictvím World Editions ...… Filmová práva jsou prodávána společnosti Caviar Film Productions 

Cobra, místo pro umění a kulturu VRT, si v roce 2011 vybralo mezi 11 nejlepších divadelních inscenací Bloed en Rozen ( Sang et Roses , překlad Alain van Crugten, 2011) a De Russen! ( Rusové! ) Napsal Lanoye resp. pro Het Toneelhuis ( Guy Cassiers / Festival d'Avignon) a Ivo van Hove (Toneelgroep Amsterdam / Holland Festival). Tyto dva kusy jsou uznávány jak národním a mezinárodním tiskem, tak i Financial Times a Le Monde . Další divadelní díla Lanoye - Mamma Medea a Atropa - zůstávají v zahraničí velmi populární a jsou uváděna při mnoha příležitostech, zejména v Mnichově, Hamburku, Frankfurtu ...

V roce 2012 napsal Tom Lanoye povídku Heldere hemel ( Tombé du ciel ) na žádost Stichting CPNB prostřednictvím Boekenweekgeschenk  (nl) (dar nabízený v knihkupectvích u příležitosti týdne knih v Nizozemsku; toto je vydání s přibližně milionem kopií každý rok). Tom Lanoye tak stává čtvrtým belgický autor Boekenweekgeschenk po Hubert Lampo (1969), Marnixem Gijsen (1978) a Hugo Claus (1989). Poprvé je Boekenweekgeschenk vysílán také ve Flandrech.

V roce 2012 udělila Královská akademie nizozemského jazyka a literatury Quinquennial Prize za divadelní texty 2012 na období 2007–2011 Tomu Lanoyeovi za společnost Atropa. De wraak van de vrede (2008).

Na konci roku 2012 byla katedra nizozemských studií Lanoye pozvána do Paříže na Sorbonnu na sérii šesti seminářů o vlámské a nizozemské literatuře. Kartonové krabice jsou vydány. Třicet let po Le Chagrin des Belges (1983) od Huga Clause se vlámský román znovu objevuje v literární desítce ve frankofonní Belgii.

Ve volbách nejvíce oblíbený klasik mezi vlámské literatury, román Sprakeloos (2009) získal třetí místo, po De Kapellekensbaan (1953) o Louis Paul Boon a Van de Vos Reynaerde (epické sbírce 13. th  století).

V roce 2013 byla Lanoye nominována na cenu Jean-Monnet za evropskou literaturu díky filmu „Les Boîtes en Carton“ (s Julianem Barnesem a Aminem Maaloufem ). Mezi předchozími vítězi byli Claudio Magris , Jorge Semprún a Harry Mulisch .

The 4. září 2013objeví se jeho román Gelukkige Slaven. Tato kniha je nezbytná na seznamech bestsellerů, dosáhla milníku 50 000 prodaných výtisků a v roce 2014 byla nominována na AKO Literatuurprijs a na Libris Literatuurprijs.

v Říjen 2013Objevuje se Tombé du Ciel, francouzský překlad Heldere Hemel (2012). Vydavatelem a překladatelem jsou - opět - Éditions de la Difference (Paříž) a Alain van Crugten. The10. ledna 2014, překladatel Alain van Crugten získal cenu Les Phares du Nord za překlady Lanoyeho děl, zejména La Langue de ma Mère (Sprakeloos). Také v říjnu nabízí Sichuanský televizní programový festival v soutěži o své Zlaté pandy dvojitou nominaci na Het Goddelijke Monster, seriál vysílaný na Eénu, pod kontrolou Hanse Herbotse, založeného na Lanoyeho trilogii s názvem From Monstertrilogy. Herbots nakonec vyhrál Zlatou pandu za nejlepší režii.    

Divadlo

Lanoyeovo divadelní dílo má více než dvě desítky her. Většina z nich je typickým souborem pro více než šest herců a někdy více než patnáct. Některé kousky jsou originální, jako absurdní De Jossen, kde se všechny postavy nazývají „Jos“, jiné jsou adaptace jako De Russen: šesthodinová adaptace Čechova, kterou napsal Lanoye na žádost Iva van Hove (Toneelgroep Amsterdam), kde prolíná dva rané Čechovovy spisy (Ivanov a Platonov) a přidává mnoho nových scén.

Na jaře roku 2015 dala Lanoye dohromady velkou divadelní trilogii. Nejprve adaptace filmu Král Lear od Shakespeara pro Toneelgroep Amsterdam a režiséra Erica de Vroedta: Koningin Lear (královna Lear), v hlavní roli vlámská herečka Frieda Pittoors. Současně originální scénář hudebního divadla v Bertoltu Brechta pro režiséra a hlavního herce Josse de Pauw - koprodukce KVS (Brusel), NTGent, Théâtre National (Brusel) a Flat Earth Society (Ghent) skladatele Petera Vermeerscha . Na závěr nový monolog pro herečku Viviane De Muynck, GAZ. Pleidooi van een gedoemde moeder (GAZ. Prosba o zatracenou matku) Theatre Malpertuis (Tielt), režie Piet Arfeuille. Tato poslední výstava zahajuje druhý ročník Gone West: oficiální památku první světové války ve Flandrech, která trvá 4 roky. První se odehrává přesně 100 let po rozhodnutí německého vojska v Tieltu provést první vojenský plynový útok v historii lidstva. Z Lanoyeova pera matka současného teroristy truchlí nad smrtí svého syna, aniž by omluvila její brutální útok - plynový útok na vlak metra, který si vyžádal životy stovek občanů, většinou dětí. Lanoye vystupuje na belgických a nizozemských scénách kde čte své texty. Pojem „čtení“ však není vhodný pro kvalifikaci jeho představení, která se více podobají představením jednoho člověka, ve stylu kabaretistů.

Provedená představení:

Bibliografie

Práce publikované ve francouzštině

Hlavní rozdíly


Ceny získané díky dílům Lanoye

HerciPřekladatelé

Poznámky a odkazy

externí odkazy