Varianty sinogramů

Stejný sinogram nemusí být nakreslen stejným způsobem v závislosti na zemi a jazyce, kde se používá (viz asijské jazyky se sinogramy ), a v závislosti na tom, zda je text psán ručně nebo tištěně . Grafických variací je skutečně mnoho .

Zjednodušení a místní variace

V současné době můžeme najít tři hlavní varianty pro stejný sinogram:

• Tradiční varianta (繁体字/繁體字, fán tǐ zì ), dříve používaná v císařské Číně , stejně jako v Čínské republice (včetně dnešního Tchaj - wanu ), Hongkongu , Macaa , Singapuru a republice populární v Číně ve brzké dny.
• Zjednodušená varianta (简体字, jiǎn tǐ zì ), používaná v Čínské lidové republice , jejíž první definice byla publikována v roce 1956 , je doprovázena transkripcí latinských znaků zvanou hanyu pinyin pro učení výslovnosti z roku 1958  ;
• Původní japonská varianta založená na tradičních čínských znacích, která se přizpůsobuje japonskému jazyku ( Kyūjitai kanji (旧 字体 漢字 ) );
• Moderní japonská varianta kombinující zjednodušenou čínštinu, tradiční čínštinu a upravené formy těchto dvou skriptů ( Shinjitai kanji (新 字体 漢字 ) );
• Korean varianta, který se používá až do počátku XX th  století , podobně jako čínské formě, ale přizpůsobeny korejského jazyka ( korejský  : 한자  ; handža  ;漢字);
• Vietnamská varianta , podobná tradiční čínské podobě, jediný oficiální scénář Vietnamu až do roku 1918 , kdy se pod francouzskou okupací stala latinská abeceda novým oficiálním písmem.

Na druhou stranu můžeme poukázat na případ specifických znaků kantonštiny a minimálních rozdílů mezi ručně psanými a tištěnými sinogramy ...

Můžeme to ilustrovat na jednoduchém příkladu; v těchto třech systémech je sinogram pro „draka“ zakreslen pokaždé jiným způsobem:

• tradiční čínský znak, korejština, vietnamština a japonština v podobě Kyūjitai:龍 ;
• zjednodušený znak:龙 ;
• Postava japonského shinjitai:竜

Znak 龍 se však také používá; Připomeňme také existenci řádně japonských postav, kokuji , které však nespadají do rozsahu tohoto článku .

Pokud nejsou tyto rozdíly ovlivněny všechny znaky (většina zůstává společná pro všechny tři systémy), může počet sinogramů existujících v několika variantách vyžadovat samostatné školení každého systému (i když v praxi je mnoho uživatelů tradičních znaků schopno přečtěte si nejběžnější zjednodušené znaky, zvláště když zjednodušení pochází ze staré redukce). Na druhou stranu lze určité prvky znaků společné pro zjednodušené a tradiční systémy vysledovat s nepatrným rozdílem, což však nebrání čtení a ve skutečnosti si nezaslouží vypsání obou hláskování.

Pokud jde o japonské varianty, vyžadují pouze specifické učení pro psaní a ne čtení, protože kromě některých znaků, které jsou pro Číňana opravdu nečitelné, se jedná hlavně o zjednodušení specifická pro kanji (jako 竜, což je japonské zjednodušení 龍 / 龙, nebo znovu 図 pro 圖 / 图) rozdíly jsou hlavně řádu detailů a nezasahují do čtení (i pro určitá zjednodušení: kanji単 je napsáno 單 v hànzì, ale je velmi blízké zjednodušené čínštině 单). Naopak některé čínské znaky se v japonštině nenacházejí. Podobně jsou rozdíly obvykle minimální. Například znak pro „černou“ bude nakreslen spíše japonais v japonštině, ale 黑 v čínštině. Nesmíme však zapomenout na skutečnost, že kromě graficky nemají japonština a čínština nic společného: nejvýznamnější rozdíly se budou týkat hlavně používání a významu znaků. Nakonec, protože Japonci ke svému psaní potřebují méně znaků než Číňané (díky svým kana syllabaries ), Japonec pravděpodobně nebude schopen přečíst všechny znaky, které Číňan používá.

Další podrobnosti viz Zjednodušení sinogramů .

Varianty zdarma

Již dlouho existují v psaní volných variant stejného charakteru, nazývaných 異體 字 / 异体 ì yì tǐ zì ( itaiji v Japonsku). V současné době se mnoho z těchto variant (někdy z kaligrafie ) již nepoužívá, ale lze je najít ve starých vydáních. Ostatní se často používají. Například slovo pro „hejno“, které lze napsat 群 nebo 羣. Liší se pouze umístění klíče (羊yáng , „beran“, umístěný vpravo nebo pod fonetickou částí ideofonogramu ). V současné době je ve zjednodušeném systému upřednostňováno 群, ale Japan zůstalo kromě in v Japonsku a v tradičním systému. Vzhledem k tomu, že varianty jsou často považovány za tradiční znaky, eliminace zjednodušování znaků, o nichž rozhoduje ČLR, eliminovala velké množství z nich spolu s dalšími tradičními zápletkami.

Pojmenujeme 俗 體 字 / 俗 体 字sú tǐ zì takzvané „vulgární“ znaky a považujeme je za chyby, někdy uváděné velkými slovníky . Jedná se nejčastěji o zjednodušení složitějších znaků, které použití nepotvrdilo.

Tištěné a ručně psané písmo

Vytištěné znaky se mohou od ručně psaných znaků lišit, například pokud jde o podrobnost orientace určitých řádků, nebo dokonce přítomnost či nepřítomnost těchto řádků:

Rukopis (kaligrafie)		Vytištěno
Odpovídá následujícímu tištěnému formuláři:
shuo "mluvit"

Rozdíly jsou minimální, ale pozoruhodné a týkají se orientace čar (první řádek nakreslený jako šikmý bod, 丶, v rukopisu, jako vodorovná čára v tisku, 一; dvě šikmé čáry ve V nad pravým čtvercem v rukopisu, 丷, ale 八 v tištěné verzi). Rukopis v tomto příkladu je kaligrafický. V současném rukopisu bude počet řádků snížen, někdy kvůli získání jediného řádku procházejícího cestou sinogramu v pořadí nakreslených čar.

Nemělo by se však věřit, že všechny tištěné materiály používají formy, které se zde označují jako „tištěné“: čínské metody učení jsou často typografovány tištěnými znaky napodobujícími ručně psané znaky (příklad je vidět výše, se znakem v dolní části první sloupec), aby se studenti správně naučili grafy. Kromě toho mohou být varianty v závislosti na použitých edicích a písmech víceméně viditelné nebo dokonce chybějící. Ve skutečnosti není možné stanovit obecné pravidlo pro použití tištěných variant. Ať tak či onak, nezasahují do čtení.

Další varianty

Je zajímavé citovat případ nüshu (女 書 / 女 书), „ženského rukopisu“, který ve skutečnosti není variantou postav, ale originálním způsobem psaní mandarínštiny specifickým pro ženy v okrese Jiangyong v čínské provincii of Hunan . Nyní neobvyklé, bylo to volně inspirováno uspořádáním určitých znaků a nepředstavovalo to logografické psaní, ale sylabus více než sedmi set grafů (od tisíc do 1500 počítajících variant).

Kódování variant

Unicode řeší problém varianty komplexně kvůli procesu sjednocení Han . Během sjednocení Han byly některé téměř identické varianty v čínských, korejských nebo japonsky mluvících oblastech zakódovány stejným kódovým bodem a lze je odlišit pouze použitím různých písem . Jiné odlišnější varianty jsou kódovány různými body kódu. Na webových stránkách závisí zobrazení různých variant na písmu dostupném v počítači, složení webového prohlížeče a identifikačním štítku jazyka IETF na webových stránkách. Systémy připravené k zobrazení správných variant jsou vzácné, protože mnoho uživatelů nemá nainstalována standardní písma a prohlížeče nejsou ve výchozím nastavení nakonfigurovány tak, aby zobrazovaly správné varianty. Níže jsou uvedeny příklady variantních forem čínských znaků s různými body kódu a identifikačními štítky.

Různé body kódu, identifikační štítek pro pevninskou Čínu	Různé body kódu, identifikační štítek pro Tchaj-wan	Různé body kódu, identifikační štítek pro Hongkong	Různé body kódu, identifikační štítek pro japonštinu	Různé body kódu, identifikační štítek pro korejštinu
戶 戸 户	戶 戸 户	戶 戸 户	戶 戸 户	戶 戸 户
爲 為 为	爲 為 为	爲 為 为	爲 為 为	爲 為 为
強强	強强	強强	強强	強强
畫 畵 画	畫 畵 画	畫 畵 画	畫 畵 画	畫 畵 画
線 綫 线	線 綫 线	線 綫 线	線 綫 线	線 綫 线
匯 滙	匯 滙	匯 滙	匯 滙	匯 滙
裏 裡	裏 裡	裏 裡	裏 裡	裏 裡
夜 亱	夜 亱	夜 亱	夜 亱	夜 亱
龜 亀 龟	龜 亀 龟	龜 亀 龟	龜 亀 龟	龜 亀 龟

Zde jsou příklady variantních forem čínských znaků se stejnými body kódu a různými identifikačními štítky.

Stejný kódový bod, různé identifikační štítky Pevninská Čína Tchaj-wan Hongkong japonský korejština 刃 刃 刃 刃 刃 令 令 令 令 令 毒 毒 毒 毒 毒 骨 骨 骨 骨 骨 縣 縣 縣 縣 縣 誤 誤 誤 誤 誤 船 船 船 船 船 述 述 述 述 述 煙 煙 煙 煙 煙 贈 贈 贈 贈 贈 雪 雪 雪 雪 雪 及 及 及 及 及 角 角 角 角 角 條 條 條 條 條 低 低 低 低 低

Stejný kódový bod, různé identifikační štítky Pevninská Čína Tchaj-wan Hongkong japonský korejština 詩 詩 詩 詩 詩 函 函 函 函 函 純 純 純 純 純 賭 賭 賭 賭 賭 難 難 難 難 難 海 海 海 海 海 喝 喝 喝 喝 喝 練 練 練 練 練 灰 灰 灰 灰 灰 起 起 起 起 起 英 英 英 英 英 次 次 次 次 次 能 能 能 能 能 窗 窗 窗 窗 窗 化 化 化 化 化