Vassyl barka

Vassyl barka Obrázek v Infoboxu. Životopis
Narození 16. července 1908
Solonytsia ( d )
Smrt 11. dubna 2003(ve věku 94)
Liberty
Pohřbení Hřbitov Saint-André ( d )
Jméno v rodném jazyce Василь Костянтинович Очерет
Národnosti Sovětská
ukrajinská lidová republika,
americká
Výcvik Kuban State
University Moskevská státní pedagogická univerzita
Činnosti Lingvista , básník , literární kritik , překladatel , spisovatel
Jiná informace
Konflikt Východní fronta
Rozdíl Antonovichova cena ( v ) (devatenáct osmdesát jedna)
Primární práce
Žlutý princ

Vassyl Barka (pseudonym Vassyl Otcheret), narozen dne16. července 1908zemřel ve vesnici Solonytsia v Poltavské oblasti11. dubna 2003k svobodě , ukrajinský básník a prozaik .

Životopis

Vassyl Barka z rodiny kozáků dokončil v roce 1927 Lubenskou pedagogickou školu. Poté pracoval jako učitel v hornické vesnici na Donbassu . Následující rok nastoupil na Krasnodarský pedagogický institut . Mladého básníka podporuje velký básník Pavlo Tytchyna , jeho první básně vycházejí v roce 1929. Jeho první básnická sbírka, která vyšla v následujícím roce, vyvolává prudkou kritiku úřadů, autor je obviňován z „buržoazního ukrajinského nacionalismu“ . Vassyl Barka nastoupil na Moskevský pedagogický institut, kde v roce 1940 obhájil diplomovou práci „Realistické a fantastické aspekty v Danteho Božské komedii“.

Po nacistickém útoku na Sovětský svaz v roce 1941 se Vassyl Barka dobrovolně vydal bojovat. Následující rok byl vážně zraněn a zajat. V roce 1943 ho okupační úřady poslaly do Německa, kde žil i po skončení války. Vedle Victora Petrova  (cs) (V. Domontovytch), Youriye Cheveliova  (cs) , zejména Ihora Kostetského  (cs) je členem MOuR , apolitického ukrajinského literárního sdružení v Evropě . Dva roky, od roku 1947 do roku 1949, žil ve Francii a poté emigroval do Spojených států .

Vassyl Barka vydal v roce 1968 „ Žlutý princ“, hlavní dílo ukrajinské literatury dvacátého století, „první a jedinou skvělou knihu o kolektivizaci na Ukrajině, kterou napsal muž, který žil„ zdola “ve svém těle, zločin spáchal na svém lidu… “ (Piotr Rawicz). Tento hladomor ( holodomor ) organizovaný sovětským státem za účelem zabavení zemí ukrajinským rolníkům, který způsobil 5 až 6 milionů úmrtí, je v tomto románu vyvolán s přesností a empatií.

Barkova díla, včetně eposu o vyhlazování Židů na Ukrajině, nebyla přeložena do francouzštiny a na Ukrajině jsou málo známá, protože byla za sovětských let zakryta.

Kritický

Emmanuel Rais , připojující Barku k New York Group , napsal: „ Inspiruje je již lyrická píseň, ale vzory ornamentální stylizace koberců, keramiky, dřeva, oděvů a dalších předmětů. na uměleckou úroveň.

Výsledkem je tedy u největšího z jejich starších, Vassyl Barky, něco zcela nového, tak neobvyklého, jako jsou ozvěny předkolumbovského umění a poezie, které si dnes začínají razit cestu. Ve vědomí kultivovaného člověka . “

Funguje

Francouzské překlady

Žlutý princ (francouzský překlad z roku 1981, s poučnou předmluvou Piotra Rawicze )


externí odkazy

externí odkazy

Poznámky a odkazy

  1. http://www.goodreads.com/author/show/3153662.Vasyl_Barka
  2. http://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?linkpath=pages\B\A\BarkaVasyl.htm
  3. Emmanuel Raïs, „Ukrajina, tato neznámá“, in Nová literární vlna na Ukrajině, Paříž, 1967, s. 1.  35 .
  4. Vassil Barka, Žlutý princ , Paříž, nrf Gallimard,devatenáct osmdesát jedna, str.  364