Arcangelo Corelli

Arcangelo Corelli Popis tohoto obrázku, také komentován níže Arcangelo Corelli kolem roku 1690. Klíčové údaje
Přezdívka Arcomelo d'Acardie
Narození 17. února 1653
Fusignano , poblíž papežských států Ravenna
 
Smrt 8. ledna 1713(ve věku 59)
Římské papežské státy
 
Primární činnost Hudební skladatel
Styl Barokní hudba
Další činnosti Houslista
Místa činnosti Boloňská akademie, Kongregace virtuózů sv. Cecílie a Académie d'Acardie
Mistři Leonardo Brugnoli, Giovanni Benvenuti
Studenti Francesco Geminiani , Giovanni Battista Somis , Pietro Locatelli , Francesco Gasparini

Primární práce

* Concerti grossi, opus 6, včetně slavného koncertu na Štědrý večer

Arcangelo Corelli , narozen dne17. února 1653ve Fusignanu a zemřel dne8. ledna 1713v Římě , je italský houslista a skladatel .

Autor velmi skromného díla, a přestože kultivoval pouze tři instrumentální žánry - sonátu , trio sonátu a koncert, je Corelli považován za jednoho z hlavních skladatelů barokního období . Během svého života, ale také po dlouhou dobu, působil díky publikaci svých opusů u mnoha vydavatelů po celé Evropě .

Životopis

Arcangelo Corelli, který se narodil ve Fusignanu poblíž Ravenny , je pátým dítětem úspěšné rodiny vlastníků půdy. Jeho otec, od kterého dostal jméno Arcangelo, zemřel pět týdnů před jeho narozením. Skladatele tak vychovávala jeho matka Santa (rozená Ruffini nebo Raffini) po boku svých čtyř bratrů a sester.

Pravděpodobně získal první hodiny od místního učitele, než odešel v roce 1666 do Bologny , města, které bylo v té době významným centrem hudební kultury, s prosperující školou houslistů. Tam se naučil housle u dvou slavných houslistů Leonarda Brugnoliho a Giovanniho Benvenutiho, kteří byli sami studenty Ercole Gaibary . V roce 1671 odešel do Říma a stal se houslistou kostela Saint-Louis-des-Français . Byl pozoruhodně ovlivněn Alessandrem Stradellou (dalším studentem Gaibary), který byl tvůrcem formace Concerto Grosso , jejíž vývoj Corelli přispívá. Byl jedním z hudebníků, kteří se zúčastnili první veřejné prezentace Stradellova nejslavnějšího oratoria San Giovanni Battista v roce 1675 v kostele San Giovanni Battista dei Fiorentini v Římě.

Mohl cestovat do Evropy - do Francie , Španělska , Německa , ale žádný dokument to opravdu nedokazuje - než se natrvalo usadil v Římě, kde strávil většinu svého života, a věčné město nechal jen na krátkou cestu do Neapole .

V Římě, kde je jeho přítomnost doložena od roku 1675, se mu podařilo dostat se pod ochranu mocných mecenášů - švédské královny Kristiny (které zasvětil Opus I. z roku 1681), kardinálů Benedetto Pamphilj a Pietro Ottoboni , synovce vládnoucího papeže -, který mu umožňuje vést život bez finančních starostí a zvláště se starat o dílo, které je relativně malé v počtu skladeb, ale velmi kvalitní, zcela určené pro housle a smyčcový orchestr. The6. ledna 1679Hrál na inauguraci Teatro Capranica v Dove è amore è Pieta u Pasquini . The9. července 1687, Kardinál Pamphilj ho najal jako hudebního mistra; tímto způsobem se připojil k dalším hudebníkům: Matteo Fornari (se kterým už hrál) a španělský violoncellista GB Lulier přezdívaný „Giovannino del violone“.

Z veřejného života odešel kolem roku 1708 . V té době si užíval solidní finanční bohatství, shromáždil bohatou sbírku mistrovských obrazů a zdálo se, že k svým blízkým byl štědrý.

Zemřel v Římě dne 8. ledna 1713 a byl pohřben ve svatyni Sainte-Marie-de-la-Rotonde.

Corelliho vliv

Jeho sláva houslisty a dirigenta - dirigoval více než 150 hudebníků (Únor 1687) - byl velmi skvělý a možná ještě více než skladatelův skladatel, jehož publikace děl však byla v Evropě dychtivě očekávaná . Jeho opus 1 viděl nejméně 39 vydání od roku 1681 do roku 1790 (nepočítáme-li pasty, aranžmá a výběry), redakční úspěch neznámý před Josephem Haydnem . Co se týče jeho nejslavnější díla, Opus 5, ví, o nic méně než 42 edice předtím 1800. Geminiani uspořádány Opus 3 a 5 v podobě rozšířené koncertu, a Opus 6 hrála v průběhu 19. století.  Století v Anglii. Veracini opouští Dissertazioni sopra operní quinta del Corelli a Tartini píše L'arte dell'arco . Později Serge Rachmaninov používá téma Folia (opus 5 n °  12) a Michael Tippett vzdá poctu k němu.

Corelli byl v kontaktu s mnoha kolegy hudebníky: Bernardo Pasquini , Alessandra Scarlattiho ,  atd Georg Muffat a Georg Friedrich Handel se s ním setkali během své cesty do Itálie. První v 90. letech 16. století. Druhý produkující Il trionfo del tempo e del disinganno vKvěten 1707a Resurrezione vedená Corelli 9. a10. dubna 1708. Byl součástí několika učených společností: Boloňské akademie , Kongregace virtuózů sv. Cecílie, Akademie Arcadia (Pasquini a Scarlatti), kde přijal pseudonym „Arcomelo Erimanteo“.

Jeho vliv byl velmi velký, a to jak v šíření nových forem - sonáty a koncertního grosso -, tak v technice houslí. Tento vliv se rozšířil daleko za italské hranice. Jean-Sébastien Bach a François Couperin ho například velmi obdivovali. První si vypůjčil téma ze své Sonáty op. 3 n o  4 pro jeho orgánů fuga moll (BWV 579). Druhý způsobil, že pro italskou hudbu byl protějškem toho, čím byla Lully pro francouzskou hudbu: věnoval mu „Le Parnasse, ou L'apothéose de Corelli“ a snažil se napodobit jeho styl v sonátách zvaných „chutě smířené“. . Dandrieu zanechává kousek ze své druhé knihy o cembale (1727) s názvem „La Corelli“.

Corelli měl také mnoho učedníků, houslistů a skladatelů, kteří se rozšířili do různých zemí: Francesco Geminiani , Giovanni Battista Somis , Pietro Locatelli , Giovanni Stefano Carbonelli , Francesco Gasparini a další. Corelli je obecně považován za iniciátora moderní houslové techniky, i když nebyl pokoušen čistou virtuozitou. Je zcela reprezentativní pro italský barokní styl, který se vyznačuje použitím bohatého ornamentu - kterého se později chopí Johann Sebastian Bach - a kontinua složeného z několika instrumentalistů - cembalo , violoncello , teorba , kytarový barok - jak to dokazuje několika současnými malbami a důležitým dynamickým a rytmickým kontrastem oddělujícím každý pohyb - o čemž svědčí Georg Muffat ve svých spisech.

Funguje

Zvukový soubor
Zvukový výtažek z trojice sonát
Máte potíže s používáním těchto médií?

Arcangelo Corelli opouští kolem 82 děl. To, co bylo za jeho života zveřejněno, je relativně malé: pět čísel opusu; ke kterému je třeba přidat Opus 6, který nemohl dokončit (i když hrál v roce 1682) a který byl vydán posmrtně. Každá z těchto sbírek obsahuje dvanáct kusů.

Sonáty mít formu z kostela sonáty ( sonátové da chiesa ) nebo komoru sonátu ( sonata da camera ) a zahrnují kromě pohybů zaznamenaných v italštině, svým tempem ( largo, vivace, allegro ,  atd. ), Pohyby zdědil od taneční suita .

Opus

  1. V F dur: Grave, Allegro, Adagio a Allegro
  2. v E moll: Grave, Vivace, Adagio a Allegro
  3. V major: Grave, Allegro, Adagio a Allegro
  4. v na moll: Vivace, Adagio, Allegro a Presto
  5. v B byt major: Grave, Allegro, Adagio, Allegro a Allegro
  6. V tak moll: Grave, Largo, Adagio a Allegro
  7. v C dur: Allegro, Grave a Allegro
  8. v C moll: Grave, Allegro, Largo a Vivace
  9. v G dur: Allegro, Adagio-Allegro, Adagio a Allegro-Adagio
  10. v G moll: Grave, Allegro, Allegro, Adagio a Allegro
  11. v D moll: Grave, Allegro, Adagio a Allegro
  12. v D dur: Grave, Largo e puntato, Grave a Allegro
  1. v D major (4 pohyby: Prelude, Allemande (Largo), Courante (Allegro) a gavotte (Allegro)
  2. v D menší (3 pohyby: Allemande (Adagio), Courante (Allegro) a gigue (Allegro)
  3. v C dur (4 pohyby: Prelude (Largo), Allemande (Allegro), Adagio a Allemande (Presto)
  4. v E moll (4 pohyby: Prelude (Adagio), Allemande (Presto), Grave (Adagio) a gigue (Allegro)
  5. v B byt velkých (4 pohybů: Prélude (Adagio), Allemande (Allegro), Sarabande (Adagio) a gavotte (Allegro)
  6. v G moll (3 pohyby: Allemande (Largo), Courante (Allegro) a gigue (Allegro)
  7. V F dur (4 pohyby: Prelude (Adagio), Allemande (Allegro), Courante (Allegro) a gigue (Allegro)
  8. v tak malém (4 věty: Prelude (Adagio), němčina (Largo), Sarabande (Adagio) a Gavotte (Allegro)
  9. V fis moll (3 pohyby: Allemande (Largo), Sarabande (Largo) a gigue (Allegro)
  10. v E dur (4 pohyby: Prelude (Adagio), Allemande (Allegro), Sarabande (Largo) a Courante (Allegro)
  11. v E-ploché major: Prélude (Adagio), Allemande (Presto) a gigue (Allegro)
  12. v G dur: Ciacona (Largo-Allegro)
  1. V F dur: Grave, Allegro, Vivace a Allegro
  2. v D dur: Grave, Allegro, Adagio a Allegro
  3. v B byt major: Grave, Vivace, Largo a Allegro
  4. V tak moll: Largo, Vivace, Adagio a Presto
  5. v D moll: Grave, Allegro, Largo a Allegro
  6. v G dur: Vivace, Grave, Allegro a Allegro
  7. v E moll: Grave, Allegro, Adagio a Allegro
  8. v C dur: Largo, Allegro, Largo a Allegro
  9. V F moll: Grave, Vivace, Largo a Allegro
  10. v na moll: Vivace, Allegro, Adagio a Allegro
  11. v G moll: Grave, Presto, Adagio a Allegro
  12. V major: Grave, Vivace, Allegro, Allegro a Allegro
  1. v C dur: Prélude (Largo), Courante (Allegro), Adagio a Allemande (Presto))
  2. v G moll: Prélude (Grave), Allemande (Allegro), Grave a Courante (Vivace))
  3. v na hlavní: Prelude (Largo) Current (Allegro), Sarabande (Largo) a Gavotte (Allegro))
  4. v D dur: Prélude (Grave), Courante (Allegro), Adagio a Gigue (Allegro))
  5. v na moll: Prelude (Adagio), německý (Allegro) Current (Vivace) a Gavotte (Allegro))
  6. v E dur: Prelude (Adagio), Adagio, Allegro-Adagio, Allemande (Allegro) a gigue (Allegro))
  7. v F dur: Prélude (Largo), Courante (Allegro-Grave), Sarabande (Vivace) a Gigue (Allegro))
  8. v D menší: Prélude (Grave), Allemande (Allegro) a Sarabande (Allegro)
  9. v B byt major: Prélude (Largo), Courante (Allegro), Grave a Gavotte (Allegro))
  10. v G dur: Prelude (Adagio-Allegro), Grave a Gavotte (Presto))
  11. v C menší: Prélude (Largo), Courante (Allegro) a Allemande (Allegro))
  12. V tak moll: Prelude (Largo), německý (Presto) a gigue (Allegro)
  1. v D dur: Grave-Allegro-Adagio-Grave-Allegro-Adagio, Allegro, Allegro, Adagio a Allegro
  2. v B byt major: Grave, Allegro, Vivace, Adagio a Vivace
  3. v C dur: Adagio, Allegro, Adagio, Allegro a Allegro
  4. V F dur: Adagio, Allegro, Vivace, Adagio a Allegro
  5. v G moll: Adagio, Vivace, Adagio, Vivace a Gigue (Allegro)
  6. V major: Grave, Allegro, Allegro, Adagio a Allegro
  7. v D menší: Prélude (Vivace), Courante (Allegro), Sarabande (Largo) a gigue (Allegro)
  8. v E moll: Prélude (Largo), Allemande (Allegro), Sarabanda (Largo) a gigue (Allegro)
  9. v na hlavní: Prelude (Largo), jitter (Allegro), Adagio a Gavotte (Allegro)
  10. V F dur: Prélude (Adagio), Allemande (Allegro), Sarabanda (Largo), Gavotte (Allegro) a gigue (Allegro)
  11. v E dur: Prelude (Adagio), Allegro, Adagio, Vivace a gavotte (Allegro)
  12. v D moll "  La Folia  "

Funguje bez čísla opusu

Diskografie

Monografické disky

Rozličný

V populární kultuře

Poznámky a odkazy

  1. (en) Michael Talbot, The New Grove slovník hudby a hudebníci (editoval Stanley Sadie)  : Arcangelo Corelli , Londýn, Macmillan , druhé vydání, 29 vols. 2001, 25 000  s. ( ISBN  978-0-19-517067-2 , číst online )
  2. Libreto San Giovanni Battista, Deutsche Harmonie Mundi RD77034, soubor „La Stagione“ Michael Schneider, str.  15 .
  3. Opera prima, Sonata a trè, doi Violini, e Violone, ò Arcileuto, plk. Basso per Organo . Vysvěťte alla Sacra Real Maestà di Cristina Alessandra Regina di Svezia atd. Da Arcangelo Corelli da Fusignano, detto il Bolognese. Vytištěno Gio. Angelo Mutij; Řím, 1681. Dotisky: Bologna 1682; Řím 1683; Benátky 1684; Bologna 1684; Modena 1685; Řím 1685; Bologna 1688; Řím 1688; Antverpy 1688; Bologna 1697; Amsterdam 1695-1700; Paříž 1700, 1710; Bologna 1714; Benátky 1707; Amsterdam 1715.
  4. Opera seconda, Sonata da Camera a trè, doi Violini, e Violone, ò Cimbalo Consecrate all'Emin.mo e Rev.mo Signore il Signor Card. Panfilio da Arcangelo Corelli da Fusignano, Detto il Bolognes. Vytištěno Gio. Angelo Mutij; Řím, 1685. Dotisky: Bologna 1685; Modena 1685; Benátky 1686; Řím 1686; Benátky 1687; Řím 1688; Antverpy 1689; Řím 1691; Benátky 1692; Bologna 1694; Benátky 1697; Amsterdam 1697; Bologna 1701; Řím 1701; Londýn 1703; Benátky 1705; Amsterdam v. 1706, c. 1709; Paris c. 1710; Amsterdam v. 1716, c. 1716 ( con titolo diverso ); Paris c. 1719; London c. 1720.
  5. Opera terza. Sonata à tre, doi Violini, e Violone, ò Arcileuto col Basso per Organo Consecrate all'Altezza Ser.ma di Francesco II. Duca di Modena, Reggio a další da Arcangelo Corelli da Fusignano detto il Bolognese. Tisk: Giacomo Komarek Boerno, 1689. Dotisky: Bologna 1689; Modena 1689; Benátky 1691; Antverpy 1691; Benátky 1694; Monti 1695; Řím 1695; Amsterdam v. 1697; Benátky 1700; Řím 1701; Bologna 1702; Amsterdam v. 1706, c. 1709; Benátky 1710; Amsterdam v. 1716, c. 1716 (s jiným názvem); Paris c. 1718, c. 1719.
  6. Opera quarta. Sonátu složil Accademia dell'Em.mo e Rev.mo Sig.r Cardinale Otthoboni a all'Eminenza sua vysvěcují da Arcangelo Corelli da Fusignano . Vytištěno podle Gio. Giacomo Komarek Boemo, 1694. Dotisky: Bologna 1694; Řím 1695; Benátky 1695; Amsterdam 1696; Antverpy 1696; Řím-Modena 1697; Bologna 1698; Benátky 1700; Benátky 1701; Londýn ca. 1701-02; Bologna 1704; Amsterdam v. 1706; Amsterdam v. 1709; Amsterdam v. 1709 (jiný název); Benátky 1710; Paris c. 1710; Amsterdam v. 1716, c. 1716; London c. 1720.
  7. Opera quinta. Sonata a Violino e Violone o Cimbalo Dedicate all'Altezza Serenissima Elettorale di Sofia Carlotta Elettrice di Brandenburgo Principessa di Brunswich and Luneburgo Duchessa di Prussia e di Magdeburgo Cleves Giuliers Berga Stetino Pomerania Cassubia e de Vandali in Silesia Grossen Burgessa di Ravenspurg Ravenstain Lauenburg e Buttau da Arcangelo Corelli da Fusignano. Dotisky: Bologna 1700; Amsterdam v. 1700; London c. 1700, 1702; dva v Amsterdamu, c. 1708, c. 1709 a dva st. 1710; Bologna 1711; London c. 1711; London, nd , c. 1712; Amsterdam v. 1716; Paříž 1719; Amsterdam 1723.
  8. Opera sesta. Concerti Grossi Con duoi Violini e Violoncello di Concertino obligati e duoi altri Violini, Viola e Basso di Concerto Grosso ad arbitrio, che si potranno radoppiare ; Dedicati all'Altezza Serenissima Elettorale di Giovanni Guglielmo Principe Palatino del Reno; Elettore e Arcimarescialle [ sic ] del Sacro Romano Impero; Duca di Baviera Giuliers, Cleves & Berghe; Principe di Murs; Conte di Veldentz, Spanheim, della Marca & Ravenspurg; Signore di Ravenstein atd. & vs. da Arcangelo Corelli da Fusignano.

externí odkazy