Burjat

Buryat
Буряад хэлэн
Země Rusko , Mongolsko , Čína
Kraj Sibiř
Počet reproduktorů 260 000 - 329 100
Klasifikace podle rodiny
Oficiální stav
Úřední jazyk Buryatia , Krai z Transbaikalia
Kódy jazyků
ISO 639-2 bua
ISO 639-3 bua
Včetně kódů bxu  - čínský buryat
bxm  - mongolský buryat
bxr  - ruský buryat
IETF bua
Jídelní lístek
Zeměpisné rozložení Buryatu.
Zeměpisné rozložení Buryatu.

Buryat (Буряад хэлэн Bouriaad khelen ) je mongolský jazyk mluvený v Rusku , v republice Buryatia , a menší populace v Mongolsku a Číně na východě Vnitřního Mongolska . Je to jazyk Burjatů .

Odrůdy

Tyto odrůdy z Buryat jsou klasifikovány rozdílně podle autorů. Podle Svantessona můžeme rozeznat pět dialektových sad:

SIL International , který je odpovědný za přidělování kódy ISO 639-3 , třída Buryat jako jazyk makroobezřetnostním včetně tří odrůd a přiřadí kód, stejně jako každý z jeho odrůd:

Jazyková databáze Glottolog má podrodinu nazvanou „  Buriat  “, která zahrnuje stejné odrůdy a následující dialekty:

Fonologie

Fonologie Burjata mluvená v Burjatské republice:

Samohlásky

Samohlásky
Předchozí Centrální Zadní
Zavřeno já [ i ] ə [ ɯ ] u [ u ]
ʊ [ ʊ ]
Průměrný e [ e ] ɔ [ ɔ ]
Otevřeno a [ a ]

Souhláska

Souhláska
Bilabiální Zuby Postranní Páteř Glottales
Palatals Velars
Okluzivní Hluchý t [ tʰ ]
Palatal [ tʲ ]
Zvuk b [ b ] d [ d ] g [ g ]
Palatal [ bʲ ] [ dʲ ] [ gʲ ]
Frikativní Jednoduchý s [ s ] ʃ [ ʃ ] x [ x ] h [ h ]
Zvuk z [ z ] ʒ [ ʒ ]
Palatal xy [ xʲ ]
Nosní Jednoduchý m [ m ] n [ n ]
Palatal můj [ mʲ ] ny [ nʲ ]
kapalný Jednoduchý r [ r ] l [ l ]
Palatal [ rʲ ] [ lʲ ]
Polosamohláska j [ j ]

Psaní

Literární Buryat písmo bylo XVII th  století až do počátku XX tého  století s variantou mongolské bichig , hlavně pro náboženské texty. Jedním z prvních velkých burjatských literárních děl je „  Путевые заметки  “ ( 1768 ) od Lama Damba Darjai Zayaev  (ru) ( Дамба-Даржай Заяев ) ( 1710 - 1776 ).

Západní Buryati používali ruský jazyk až do revoluce.

Na začátku XX -tého  století , tam byl pokus o přechodu na latinku, s prací, jako je „Buriaad zonoi uran eugeiin deeji“ (Výňatky z populární literatury Buryatia), kde jsou písmena F, K, Q, V a w byly vynechány.

Od roku 1926 vedl pokus o vytvoření latinizace vědeckou organizací v roce 1929 k burjatské abecedě používající latinské znaky obsahující všechna písmena A a, B b, C c, Ç ç, D d, E e, Ә ә, Ɔ ɔ , G g, I i, J j, K k, L l, M m, N n, O o, P p, R r, S s, Ş ş, T t, U u, Y y, Z z, Ƶ ƶ, H h, F f, V v .

v Únor 1930, je schválena nová verze latinky přizpůsobená Burjatovi. Poté obsahuje písmena standardní latinské abecedy (kromě ' h, q, x ) a také obsahuje digrafy ch, sh, zh a písmeno ө . Nakonec dovnitřLeden 1931je přijata upravená verze sjednocená s abecedami ostatních národů SSSR.

Burjatská abeceda v latince mezi lety 1931 a 1939:

A a B b CC CC D d E e F f G g
H h Já já Není slovo K k L l M m N n O o
Ө ө Str R r S s Ş ş T t U u V v
X x Y y Z z Ƶ ƶ ь

Od roku 1939 byla latinská abeceda nahrazena cyrilicí a přidala písmena: Ү ү, Ө ө, Һ һ .

Současná burjatská abeceda v azbuce:

А а Б б В в Г г Д д Е е Ё ё Ж ж
З з И и Й © К к Л л М м Н н О о
Ө ө П п Р р С с Т т У у Ү ү Ф ф
Х х Һ һ Ц ц Ч ч Ш ш Щ щ Ъ ъ Ы ы
Ь ь Э э Ю ю Я я

Poznámky a odkazy

  1. Svantesson, Tsendina a Karlsson 2008 , s.  144.
  2. Ethnologue [bua] .
  3. Svantesson, Tsendina a Karlsson 2008 , s.  144-145.
  4. Ethnologue [bxu] .
  5. Ethnologue [bxm] .
  6. Ethnologue [bxr] .
  7. Glottolog [buri1258] .
  8. Svantesson, Tsendina a Karlsson 2008 , s.  146.
  9. Поппе 1933 , str.  119.
  10. Барадийн 1929 , str.  33-36.
  11. Abecední písmeno věnované roku 1937

Podívejte se také

Bibliografie

externí odkazy