Breton je reproduktor z Breton , keltský jazyk z Bretaně . Adjektivum a název je odvozen od Bretonner slovesa , které ve staré francouzský chtěl mluvit Breton.
Mluvíme tedy o:
Termín Breton- proto není postaven jako výrazy „anglicizers“ a „francisants“ nedávné použití ve škole ( XX th století), a kteří sami nejsou odvozené od slovesa. Termín brittophones se dnes běžněji používá , generovaný kolem roku 2000 podle modelu anglického a francouzského výrazu .
Tyto dva výrazy se běžně liší způsobem: Bretonština se historicky používá k označení rodilých mluvčích k vytvoření neologismu brittophone (vytvořeného podle modelu „francouzsky“, „anglicky“, „španělsky mluvícího“ atd.), Který označuje oba rodící mluvčí a neolocutors .
V roce 1861 vystavoval Yan 'Dargent ve společnosti několika Bretonů a Maxime Du Camp , stejně jako mnoho jiných uměleckých kritiků, ironicky poznamenal: „Na výstavě je armáda Bretonců, kteří jsou Bretonci, kteří lépe k lepšímu.“
Pierre Larousse , ve své cele Universal Slovníku XIX th století , dal Breton reproduktor následující definici:
„Řekl té části Bretaně a Bretonce kteří zachovalých svůj starý jazyk, jejich primitivní zvyky: Kéronan je stará Breton Breton . ( Frédéric Soulié ). Jsem z Breton Bretaně, a proto tvrdohlavý jako skutečný Breton . ( Alexandre Dumas ). Můžeme zařadit M. Poussina mezi bretonské Bretony, kteří jsou nejvěrnější staré Armorice; stejně jako básník Brizeux miluje žulovou zemi pokrytou duby . ( Théophile Gautier ). "