Brigasque (v Brigasque brigašc v royasc brigasc ) je paleta dialektové royasc . Mluví se ním v Brigasque Country (Terra Brigasca) , na hranicích Francie ( La Brigue ) a Itálie ( Briga Alta , Realdo a Verdeggia ). Říká se mu alpská ligurština , protože její území se rozkládá současně na současném Piemontu a Ligurii a že území dříve spadala pod hrabství Nice.
Ilustrují to místní časopisy R̂ nì d'áigüra ( Orlí hnízdo , kde „R̂“ je mužský článek) a A Vaštéra, üniun de tradisiun brigašche .
Brigasque je považován za přechodný jazyk mezi okcitánskými ( provensálskými ) a ligurskými jazykovými doménami a je klasifikován v jedné nebo druhé.
V minulosti, a zejména krátce po postoupení Brig a Tende do Francie v roce 1947 , se však víceméně výlučné přičítání Brigasque a Royasque systému vivaro-alpských dialektů (a tedy okcitánských a provensálských ), zatímco v poslední době lingvisté specializující se na tuto oblast uznávají prevalenci ligurských fonetických, lexikálních a morfologických rysů ( Werner Forner , Jean-Philippe Dalbera a Giulia Petracco Sicardi ).
Strukturální rysy jsou ligurské , ale vlivy Occitanů, zejména na úrovni lexikonu, jsou však četné. Tvrzení Brigasque jako Occitan na italské straně umožňuje v každém případě těžit z účinků zákona č. 482/1999 na historické menšiny, z nichž jsou severoitalské dialekty vyloučeny.
Brigasky jsou mezi 700 a 800, aby mluvily brigasky, a to následovně:
Occitan | Brigasque | Ligurian | italština | francouzština |
---|---|---|---|---|
labrena | labrena / cansëneštr | rascassa-canfenestru | salamandra | Mlok |
ulhauç | jlaus o žlaus | lampu | lampo | Blesk |
Besson, drahokam | motyka | binelu | gemello | dvojče |
cauçaa, grolla | způsobil / cuusée | scarpa | scarpa | boty |
Faultilh, Faultal | fudìi | fudà '/ fudà' / scussà ' | grembiule | zástěra |
ren | ren | rén / nièn / nìnte | Niente | nic |
quauquarren | cücren | caicherèn / caicòsa / carcosa | kvalcosa | Něco |
luenh | lögn | lògni / lònzi | lontano | daleko |
Raitz | jsou | aréu / z tuttu | zcela | zcela |
Deineal, Chalendas, Calènas | Dëneàa | nativní / deinà | Rodák | Vánoce |
bealera | beàa / bearera | béu / béa | Canaletto | kanál |
Agulha | agüglia / agüya | aguglia / aguya / agugia | před | jehla |
může, hnis | ciü - může | ciü | více | více |
c (l) han, pl (h) an | Cian | Cian | klavír | jídlo |
fl (h) nebo | sciu (u) | sciùua / sciùra | fiore | květ |
cl (h) v | ciau | ciave | chiave | klíč |
uelh | ögl / öy | oegliu / oeyu / oeggiu | occhio | oko |
most | most | tření / bod | kterým se | most |
vepřové maso | vepřové maso | porcu | maiale | vepřové maso |
muralha zeď | Muragn | muàglia / muragni / | muro | stěna |
escoba | devìa | ràma / spassùia | Scopa | koště |
cesta | vykolejit | camìn / sent | stezka | cesta |
fea, feia | fea | fea / pega | pecora | ovce |
abelha | abeglia / abeya | tove | opice | včela |
aret | jsou | mautùn / aréu | montone | ovce |
volp, Rainard | vurp / rinard | squat | volpe | liška |
singlar | séngriée | cinghial | cinghial | Kanec |
masatge, ruaa | Ruà | burgà | borgata | osada |
frema, molher | femna | femena / dona / muglié | moglie | žena, manželka |
jako | om | òmu | Marito | manžel |
marrit, chaitiu | manžel | marìu / gràmu | cattivo | znamenat |