Pranostika je řada obrazné nebo obrazové formulí vycházejících z empirických pozorování klimatických a povětrnostních jevů. Sloužily metoda mnemotechnickou pomůcku k prognóze krátkodobém až střednědobém horizontu době před vývojem předpovědi počasí pomocí vědeckých metod od druhé poloviny XIX th století . Tyto Rolníci se tak vybudoval v průběhu staletí tělo znalostí na základě svých zkušeností a na přenos ústně.
Výroky o počasí jsou často nejisté a pokud jsou pravdivé, platí pouze v oblasti, kde se narodily. Můžeme citovat například existenci velmi jasného počasí. V Provence vytváří Mistral počasí hodně světla, které je zárukou dobrého počasí. To platí také v zimě v horách. Nad inverzní vrstvou je množství slunečního svitu působivé a souvisí s vysokotlakým počasím. Na druhou stranu se v Forezu říká, že pokud uvidíte Mont Blanc , je to známka deště, protože region je vystaven jižnímu větru, který v tomto regionu vytváří fœhn efekt . Když padá vítr, přichází déšť. Jak uvidíme níže, některá výroky si navzájem odporují, přičemž jsou platná ve svém kontextu.
Některá přísloví uvádějí vědecké pravdy, které lze s našimi současnými znalostmi dokonale vysvětlit. Nejslavnější případ se týká rudé oblohy ráno (déšť) nebo večer (dobré počasí), což vysvětluje Rayleighův rozptyl . Většina přísloví souvisejících s mraky je správná a snadno vysvětlitelná. Některá přísloví týkající se daných dat lze vysvětlit makroklimatickými podmínkami v daném období. Měli bychom však být opatrní ohledně platnosti těchto přísloví dnes kvůli nedávnému globálnímu oteplování .
Tyto mraky altocumulus jsou oblaka prostředním patře, které často ohlašují příchod špatného počasí. Zejména mraky Stratiformis altocumulus dodávají obloze načechraný vzhled a často se mění v nimbostratus, což je oblak špatného počasí. Tak, velmi staré přísloví, které bylo odkazováno v XVII th století, řekl, že „ Heaven & kropenaté žena hrdlořez nejsou dlouhodobě “ (v moderním francouzském: Sky kropenatý bezohledný a ženy nejsou dlouhodobě ).
Teplá fronta vyhlašuje zahušťující mraky soustružení do CIRROSTRATUS , altostratus a nakonec se mění v nimbostratus . Například periodikum L'ami des sciences říká: „ Po dobrém počasí jsou prvními příznaky na obloze změny obvykle vysoké bílé mraky “.
Svatozář kolem slunce nebo měsíce je způsoben lomem světelných paprsků ledovými krystaly tvořícími vysoké mraky. V zimě může být sluneční svit kolem slunce způsoben vrstvou mrznoucího vzduchu na úrovni země. Populární přísloví odrážejí tento stav věcí:
Anglické přísloví, které se nevztahuje na Francii, je následující:
(překlad „ Letní mlha za pěkného počasí; zimní mlha za deště. Je to fakt prakticky všude, v údolích nebo na pláních “)
Toto přísloví říká, že v létě tvorba mlh odpovídá anticyklonálnímu počasí a že zimní mlhy jsou mlhy advekční, které přinášejí vlhký vzduch z moře na pevninu (nebo dokonce od Velkých jezer ). Toto přísloví je na jihu Francie a v severní Itálii nepravdivé. V zimě se v horských oblastech vytvářejí silné teplotní inverze a v alpských údolích a Pádské nížině jsou známé tvrdohlavé mlhy. Obecně platí, že v horách, ze kterých je vidět moře mraků, vládne skvělé stabilní počasí . Na druhou stranu, v létě, kdy se na pláních tvoří mlha, je vysoká vlhkost vzduchu, což vede k tvorbě bouřek . Citujeme tedy následující přísloví:
V minulosti rolníci nerozlišovali mezi údolní mlhou a nízkou oblačností, která lpěla na kopcích. Údolní mlha je známkou anticyklonálního počasí, zatímco přítomnost „mlhy“ v horách odráží přítomnost vlhkého vzduchu a tedy deštivého počasí.
Francouzské přísloví říká: „ Červená v ranním zármutku (nebo déšť je na cestě), červená ve večerní naději “. Variace přísloví v jiných jazycích jsou následující:
Rayleighův rozptyl je větší pro krátké vlnové délky (fialová) než pro delší vlnové délky (červená). Takže když je zamračené počasí a osvětlení je od obzoru, vyzařované světlo bude zářící, protože krátké vlnové délky byly rozptýleny. Nyní, pokud je obloha na západě jasná, protože poruchy obvykle proudí ze západu na východ, obloha se vyjasní. Pokud je tedy obloha v noci červená, počasí se zlepší. Ze stejného důvodu, pokud je obloha ráno rudá, počasí se zhorší.
Existuje mnoho francouzských přísloví týkajících se tohoto stavu věcí:
V německy mluvícím Švýcarsku v Savojsku a na severu Massif Central je nástup špatného počasí signalizován jižním tokem (jižní vítr , foehn ), který foehnovým účinkem vysychá vzduch pod horami, a proto vytváří neobvykle jasné počasí, které vypadá jako skvělé dobré počasí před příchodem špatného počasí, které může trvat.
Anglické přísloví to říká
„ Déšť před sedmou, jemně do jedenácté “ („ déšť před 7:00, pěkné počasí v 11:00 “).Francouzský ekvivalent přísloví je:
„ Ranní déšť poutníka nezastaví “.V létě na konci noci se vrcholy altocumulus castellanus ochlazují rychleji než okolní vzduch, a proto se vytváří lokální nestabilita, která tyto mraky přemění na altocumulonimbus ( anglicky angl. Elevated cumumulonimbus ). Na konci noci tedy dochází k oživení bouřkové činnosti, která mizí, když je den dobře pokročilý. Navíc deště později ráno jsou zřídka konvektivní a odpovídají průchodu fronty, která je obvykle široká několik set kilometrů. Protože se obvykle pohybují rychlostí kolem 40 km / h , je vysoká pravděpodobnost, že déšť do konce rána ustane.
V Barneville-Carteret v Normandii říkáme:
"Když uvidíš Jersey , bude pršet, když nevidíš Jersey, už prší."Stejné rčení se používá po celém pobřeží Normandie nebo Bretonu, když se na západ od přístavu jakéhokoli významu nachází ostrov. Takto najdeme ji Granville a Chausey ostrovy , Saint-Malo a Bréhat , Brest a ouessant , Île-d'Yeu od pobřeží Vendée , atd Tristan Bernard to převzal pro sebe do přístavu Le Havre viděného z Deauville (na druhé straně Baie de Seine ). Je to přísloví, ale také dotek humoru týkající se proměnlivosti počasí (a zklamání rekreantů) na pobřeží Bretaně a Normandie. S přechodem depresí a bouřkových linií v režimu nízkého tlaku se počasí viditelně mění a sprchy následují mýtiny s průchodem cumulonimbus .
Další populární výraz:
„ Když ďábel bije svou ženu a vezme si svou dceru “je pokřesťanštěná verze povídky římského básníka Plútarchos o triku, který hraje Jupiter (bůh ohně) na svou manželku Juno (bohyně mokra). Používá se, když prší v lijáku, ale na části oblohy stále svítí Slunce. To se vysvětluje bodovou povahou konvektivních mraků a je to obecně výsledek horizontálního transportu výškovým větrem srážek nebo během průchodu izolovaného konvektivního mraku nad pozorovatelem, zatímco světlo Slunce mu nebrání. V této situaci je běžné vidět také duhu .
Chování zvířat bylo použito k předpovědi budoucích povětrnostních podmínek. Citujeme:
Existuje ekvivalentní anglické rčení.
Toto poslední přísloví lze vysvětlit vědecky. Tyto vlaštovky se živí hmyzem. Během krásných letních dnů se vytvářejí tepelné proudy, které vysávají hmyz do vzduchu. Vlaštovky pak stoupají, aby tento hmyz snědly. Naopak, když je deštivé počasí, nemůže se vytvořit žádný výtah a hmyz zůstane blízko země. Ekvivalentní přísloví, které popisuje stejný fyzikální princip, kdy se výtahy obvykle tvoří pouze za horkého slunečného počasí, je následující:
Podle tloušťky cibulových slupek bylo možné předpovědět, zda bude zima tuhá nebo ne. Silné cibulové slupky by byly známkou tuhé zimy a naopak tenké slupky by byly známkou mírné zimy. Anglické přísloví říká toto:
„ Cibule velmi tenká Přichází mírná zima; Cibulové kůže silné a houževnaté Přichází zima chladná a drsná. "(Překlad: „ Velmi tenká cibulová kůže; Mírná zima přijde; Silná a tvrdá cibulová kůže; Studená a brutální zima přijde. “)
Francouzský ekvivalent tohoto přísloví je následující:
" Když má cibule tři kůže; Velká zima “.Dosud neexistuje žádné vědecké vysvětlení tohoto přísloví.
Z arktické studené fronty doprovázející náhlý pokles teploty může být spojena s zimních bouří. Silné zimní mrazy zabraňují příliš rychlému probuzení vegetace, a když se v březnu vyskytnou tyto bouřky, jsou prospěšné. Zimní bouřky však mohou být spojeny s narušeným západním povětrnostním počasím, které je mírné, a proto vede k časnému probuzení vegetace, která je poté vystavena ničivým pozdním mrazům. Přísloví týkající se těchto bouřek si tedy odporují.
ledenVýroky o bouřkách během měsíce leden si odporují. To je způsobeno povahou bouřek, jak je vysvětleno výše.
Únorové bouřky jsou obecně považovány za předzvěst nedostatku vína. Ve Francii k nim dochází, když je mírné počasí a procházejí studené fronty s nízkoteplotním gradientem. Počasí je pak mírné a deštivé, což není pro vinice příliš příznivé.
Anglické přísloví uvádí, že:
(překlad: „ Když Mars zazvoní na trubku, bude vaše stodola plná sena a kukuřice “)
Rovnocenná francouzská přísloví existují. Citujeme:
Další rčení říká pravý opak:
Mírná zima způsobí brzký restart vegetace, který bude poté vystaven jarním mrazům, které mohou zničit úrodu a budou synonymem hladomoru. Stalo se to na samém začátku ledna 1709, kdy bylo deštivé počasí, následované náhlým chladným okamžikem během velké zimy roku 1709 . Některá přísloví jsou obzvláště barevná.
Svátek svíček se koná 2. února a koná se začátkem února, o kterém se říká, že je krátký, ale špatný a náladový. Říká se, že
Toto přísloví není teoreticky opodstatněné. Toto rčení však bylo dramaticky ospravedlněno během chladného momentu února 1956 . Se teplota klesla na asi 30 K v noci z 1. st do 2. února a po mimořádně slabém ledna ve Francii.
Lze citovat další přísloví týkající se Candlemas:
Tento den se v Severní Americe nazývá Hromnice ( Hromnice v Québecu). " Pokud sviště vidí svůj stín, zbývá třicet dní zimy." Pokud ne, jaro bude následovat okamžitě. „To se promítá do“ Pokud sviště vidí jeho stín, přichází 30 dní zim. Jinak jaro přijde okamžitě. Oficiálně tato korelace nebyla prokázána. Chápeme však, že pokud svišť vidí svůj stín, počasí je slunečné, a proto je v tomto ročním období vysoký tlak a zima. Jinak máme co do činění s vlhkým počasím, a proto sladkým.
Svátek Velikonoc je na začátku jara (slaví se po předchozím úplňku). Lunation po Velikonocích (od novoluní k novoluní ), která se nazývá červený měsíc , dojde mezi 1 a 6 týdnů po Velikonocích, což je obvykle na konci dubna do začátku května. Za jasného počasí jsou ve Francii stále možné mrazy. Měsíc má v tuto chvíli prý načervenalou barvu. Pokud je tedy (načervenalý) měsíc viditelný (zejména za úplňku), říká se, že rostliny kvůli tomuto načervenalému měsíci spálí (zmrazí). Toto vysvětlení je nesprávné, protože rostliny nespaluje rudý měsíc, ale želé. Korelace mezi červeným měsícem a rzivostí rostlin je však soudná. Můžeme citovat následující přísloví: „ V červeném měsíci nic neroste . "
Ledoví svatíThe Ice Svatí , kteří jsou Saint Mamert , Saint Pancrace a Saint Servatius se slaví 11. května, 12 a 13. Odpovídaly by krátkému návratu chladu před létem. O tomto období existuje mnoho přísloví. Citujeme:
Tento svatý byl slaven ve Francii 25. května. Říká se, že po tomto datu jsou mrazy nepravděpodobné. Hlavní výroky týkající se tohoto stěžejního data jsou následující:
Předchozí přísloví nelze brát v nominální hodnotě, protože je nepravděpodobné, že můžeme předpovědět počasí v příštích 40 dnech, ale jednoduše odráží skutečnost, že začátek léta bude špatný, měsíc červen bude měsícem přechod. Ve skutečnosti je třeba si uvědomit, že déšť v den Saint-Urbain je předzvěstí „shnilého“ měsíce června, protože Francie podléhá všeobecně narušenému režimu. Předchozí přísloví naznačují, že pokud bude pěkné počasí na konci května nebo na začátku června, bude měsíc červen podroben režimu vysokého tlaku. Ekvivalentní přísloví jsou:
15.srpna se za to oznámit konec, Francie, teplé počasí a návrat více podzimní počasí. Hlavní přísloví týkající se Nanebevzetí jsou následující:
Přísloví, které je protějškem Candlemas, říká:
Ponurému počasí na konci listopadu často předcházejí krásné dny pozdní sezóny. V Nové Anglii a východní Kanadě mohou být v říjnu horké dny spojené s přítomností oblasti vysokého tlaku a jižního toku. V tomto ročním období se nazývá babí léto , protože Amerindians využil této teplého podzimu připravit své domovy za tuhé zimy. Ve Francii je tento jev méně výrazný. Avšak hlavně na jihozápadě může být jižní tok zdrojem silného tepla fohnovým efektem v říjnu.
Léta Saint Denis a Saint GéraudBěhem malé doby ledové byl pád dva týdny před dneškem. Přísloví (která jsou stará) již nejsou nutně přizpůsobena současným klimatickým podmínkám a mají tendenci prezentovat měsíc říjen ve Francii jako chladný měsíc. Proto jsou přísloví zmiňující indické letní jevy vzácná. Svatý Géraud (13. října) je tedy předmětem následujících rozporuplných přísloví :
Summer of Saint-Martin, což je protějšek Ice svatých, odpovídá návrat mírné a slunečné počasí, těsně před zimní sady palců pro dobro. Citujeme: