Jazyková demografie Quebeku
Tento článek představuje jazykovou demografii Quebeku , známou také v Kanadě demolingvistickým neologismem . Specializuje se na demografii a studuje distribuci jazyků v daném regionu. Kromě deskriptorů, které obecně čerpá ze sčítání lidu , se zajímá o faktory zasahující do vývoje jazykových skupin: úmrtnost , plodnost , přistěhovalectví , emigrace , stejně jako opuštění jednoho jazyka ve prospěch jiného. ( Jazyková substituce ). V roce 2016 byla francouzština prvním úředním jazykem, kterým hovoří 85,4% populace Quebecu.
Přehled
- Počet obyvatel: 8193 624 (leden 2016)
- Úřední jazyk: francouzština
- Většinová skupina: frankofonní (79,1%)
- Menšinové skupiny: allophone (14,5%), anglophone (8,9%), domorodý (0,6%),
- 45% populace mluví nebo anglicky rozumí v různé míře, zejména u mladých lidí.
- Politický status: province of Canada od roku 1867
Poznámka: Statistiky jazyků až na výjimky odkazují na této stránce na mateřský jazyk (viz níže). Výše uvedená čísla přesahují 100%, když se sečtou, protože osoba může hlásit více než jeden mateřský jazyk.
Deskriptory
Mateřský jazyk : Mateřský jazyk je jazyk, který se v době sčítání „každý, kdo je jmenován v Kanadě, nejprve naučil doma jako dítě a stále mu rozumí“. Historicky to byl jazyk, kterým mluvila matka, ale mohlo se stát, že to byl jazyk otce nebo jiného adoptivního rodiče.
Jazyk, kterým se mluví nejčastěji doma : jazyk, kterým se mluví nejčastěji doma, „odráží situaci, která převažuje v době sčítání lidu“. Obvykle je to stejné jako v mateřském jazyce; mohlo to nahradit mateřský jazyk v procesu „jazykové substituce“.
Jazyk používaný pravidelně doma : jazyk používaný pravidelně doma „se objevil při sčítání lidu z roku 2001“. „Pokrývá všechny ostatní jazyky, kterými se mluví doma“ na méně častém základě než ten předchozí.
Znalost úředních jazyků : údaje o znalostech úředních jazyků Kanady pocházejí z otázky kladené kanadským sčítáním lidu, které se ptají: „Zná tato osoba dostatečně anglicky nebo francouzsky, aby mohla vést konverzaci?“ Jedná se o „komplexní sebehodnocení“.
První úředním jazykem, kterým se mluví : prvním úředním jazykem, kterým se mluví, je indikátor navržený společností Statistics Canada k získání portrétu používání dvou kanadských úředních jazyků (angličtiny a francouzštiny).
Detailní portrét
Francouzsky mluvící
Quebec je jediným převážně frankofonním státem v Severní Americe (mezi deseti provinciemi kanadské federace, padesáti státy Spojených států amerických a třiceti dvěma mexickými státy ). Podle sčítání lidu z roku 2016 má jen něco málo přes 6,3 milionu Quebecerů francouzštinu jako svůj mateřský jazyk, což představuje 20,4% kanadské populace a 79,1% provincie. Pokud jde o znalost jazyka, 94,4% populace Quebecu tvrdí, že je schopno vést konverzaci ve francouzštině, ve srovnání s 10,2% kanadské populace žijící mimo provincii. Celkově žije v Quebecu 73,5% Kanaďanů, kteří tvrdí, že mluví francouzsky.
Města s vysokou frankofonní koncentrací ( sčítání lidu z roku 2001 ):
Allofony
V roce 2016 mělo přibližně 14,5% populace Quebecu jako mateřský jazyk alespoň jeden neoficiální jazyk. Tyto allophones jsou heterogenní, což odráží diverzifikaci kanadské imigraci od roku 1970 s výjimkou Indiánů a Inuitů, většina z nich je z relativně nedávné imigrace ve vztahu k frankofonních a anglofonních skupin.
Podle sčítání lidu z roku 2016 jsou třemi nejčastějšími neoficiálními mateřskými jazyky arabština (2,9%), španělština (2,1%) a italština (1,5%).
Nejvyšší koncentrace alofonů se nachází ve čtvrti Ville-Saint-Laurent (Montreal).
Anglicky mluvící
8,9% populace Quebecu (2006), jejíž mateřským jazykem je angličtina, žije hlavně v metropolitní oblasti Montrealu, kde má přístup k síti sociálních, ekonomických a kulturních institucí.
Malá montrealská města s vysokou anglicky mluvící koncentrací (sčítání lidu 2016 ):
Domorodé národy Quebeku tvoří heterogenní skupinu přibližně 71 000 jedinců nebo přibližně 1% populace Quebecu. To představuje 9% domorodé populace Kanady. Quebec Aboriginals mají index jazykové kontinuity 0,92, což je vyšší index, než je tomu například u Acadians z New Brunswick (0,91) nebo Fransaskois (0,22). Asi 60% domorodých lidí je podle kritérií indického zákona (federální zákon) uznáno jako „indiáni“. V následující tabulce je uvedena demolingvistická situace domorodých obyvatel Quebeku:
Přistěhovalectví a porodnost
Porody matek, jejichž mateřským jazykem je francouzština, představují přibližně 75% celkových porodů v roce 2009. Děti narozené matkám, jejichž mateřským jazykem je angličtina, představují přibližně 9% porodů v roce 2006. Existuje však mnoho smíšených párů (francouzština / Francouzština / ostatní, angličtina / ostatní, francouzština) a matky s jiným mateřským jazykem než francouzštinou a angličtinou (přibližně 14% v roce 2009). Toto procento porodů tedy přesně nepředstavuje přenos jazyka od rodičů k dětem. Pokud však porody frankofonních matek představovaly v roce 2009 75% z celkového počtu, zatímco jejich demografická váha byla kolem 79,5%, znamená to, že francouzský jazyk v Quebecu bude pokračovat ve své pomalé erozi [2] .
Města
Kanadská populace podle mateřského jazyka, podle sčítaných metropolitních oblastí (2001, 2006, 2011 a 2016)
Město / jazyk
|
francouzština
|
Angličtina
|
jiný
|
---|
2001 |
2006 |
2011
|
2016 |
2001 |
2006 |
2011
|
2016 |
2001 |
2006 |
2011
|
2016
|
---|
Montreal
|
68,3% |
65,7% |
63,3%
|
63,0% |
12,7% |
12,5% |
11,6%
|
11,0% |
19,0% |
21,8% |
22,0%
|
26,0%
|
---|
Quebec
|
96,5% |
95,5% |
94,9%
|
93,9% |
1,7% |
1,6% |
1,4%
|
1,4% |
1,8% |
2,9% |
2,9%
|
4,7%
|
---|
Gatineau
|
80,7% |
79,2% |
-
|
75,1% |
13,7% |
13,3% |
-
|
11,2% |
5,6% |
7,5% |
-
|
13,7%
|
---|
Sherbrooke
|
91,2% |
90,3% |
89,4%
|
88,9% |
5,9% |
5,1% |
4,9%
|
4,6% |
2,9% |
4,6% |
4,6%
|
6,5%
|
---|
Saguenay
|
98,6% |
98,0% |
98,3%
|
98,0% |
0,9% |
0,8% |
0,8%
|
0,8% |
0,5% |
1,2% |
0,6%
|
1,2%
|
---|
Tři řeky
|
97,8% |
97,1% |
96,5%
|
96,0% |
1,2% |
1,1% |
1,1%
|
1,1% |
1,0% |
1,8% |
1,8%
|
2,9%
|
---|
Zdroj: http://www12.statcan.gc.ca/census-recensus/2006/as-sa/97-555/table/A7-eng.cfm .
Montreal
V metropolitní oblasti Montrealu existují tři území, která používají název „Montreal“: ostrov Montreal , město Montreal a metropolitní komunita Montreal . Samotný název „Montreal“ však označuje pouze město.
V roce 1999 byly všechny obce na ostrově Montreal sloučeny do jediného velkého města. V roce 2002 však referendum amputovalo nové město některým starým obcím, které v roce 2006 získalo určitou autonomii. Musíme proto vždy rozlišovat mezi metropolitní oblastí Montrealu (která zahrnuje ostrov Montreal, Laval , Longueuil a řadu obcí v severní a jižní koruně), ostrov Montreal a město Montreal.
Toto je oficiálně francouzské město. Některé městské části jsou však označeny jako dvojjazyčné (francouzsko-anglické).
Zatímco alofony v Quebecu tvoří pouze asi 12% populace Quebecu, 88% je soustředěno v oblasti Montrealu. Totéž platí pro anglofony, ale v menší míře, protože jsou také dobře zavedené v regionu Outaouais.
Frankofony představují 68% z celkové populace regionu Montreal, Anglofony 12,5% a Allofony 18,5%. Na ostrově Montreal klesla většina frankofonních na 50,8% a má klesající trend od 70. let, kdy anglofony představují 18,2% populace a alofony 29,0%.
„[...] Uznávaní a respektovaní demografové a matematici, odborníci na demolingvistiku, jako jsou Charles Castonguay , Marc Termote a Michel Paillé, nám velmi vědecky říkají , že francouzština v Montrealu ztrácí půdu pod nohama [...]“
Vývoj
Vývoj mateřského jazyka v Quebecu
Jazyk
|
1844
|
1901 |
1921 |
1931 |
1941 |
1951
|
1961
|
1971
|
1976
|
devatenáct osmdesát jedna
|
1986
|
1991
|
1996
|
2001
|
2006
|
2011 |
2016 |
---|
francouzština
|
75%
|
80%
|
80,1%
|
79,8%
|
80,3%
|
82,5%
|
81,2%
|
80,7%
|
80,0%
|
82,4%
|
82,9%
|
82,1%
|
81,5%
|
81,2%
|
79,6% |
78,1%
|
77,1%
|
---|
Angličtina
|
24,5%
|
19%
|
17,5%
|
16%
|
15%
|
13,8%
|
13,3%
|
13,1%
|
12,8%
|
11,0%
|
10,3%
|
9,6%
|
8,8%
|
8,3%
|
8,2% |
7,7%
|
7,5%
|
---|
Allofony
|
0,5%
|
1%
|
2,4%
|
2%
|
5,6%
|
5%
|
3,7%
|
5,6%
|
6,2%
|
7,2%
|
6,6%
|
6,8%
|
8,3%
|
10,7%
|
11,4%
|
12,3%
|
13,2%
|
---|
Bilingvní
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
0,8%
|
2%
|
2,3%
|
---|
Tato tabulka představuje vývoj mateřských jazyků, ale musíme také vzít v úvahu vývoj jazyků, kterým rozumí celá populace, zatímco v 70. letech pouze rodilí francouzští mluvčí, kteří mluvili francouzsky, od Zákona 101, podíl lidí, kteří rozuměli Francouzština se neustále zvyšuje z 81% v roce 1977 na 94,5% v roce 1996.
Legislativa
Francizace
Poznámky a odkazy
-
kanadská statistika kanadské vlády , „ Stručné sčítání lidu: francouzština, angličtina a menšiny v úředních jazycích v Kanadě “ , na adrese www12.statcan.gc.ca ,2. srpna 2017(zpřístupněno 13. května 2021 )
-
Statistics Canada, „ Language - Highlights Tables, 2016 Census - Mateřský jazyk podle věku (celkem), 2016 se počítá pro populaci bez institucionálních obyvatel Kanady, provincií a teritorií, 2016 Census - 100% data “ , na statcan.gc.ca ,2. srpna 2017(zpřístupněno 13. května 2021 ) .
-
Michel Paillé, Demografická diagnóza státu francizace v Quebecu , Montreal, Konzultační komise pro ubytovací praktiky související s kulturními rozdíly , 2008, s. 2 .
-
Tamtéž , P. 3.
-
http://www.oqlf.gouv.qc.ca/etudes/etude_08.pdf
-
Sekretariát aux affaires autochtones - Statistiky domorodých populací v Quebecu 2005
-
97F0007XCB2001002 <!! - Automaticky generovaný nadpis ->
-
Ačkoli jsou Naskapisové a Montagnaiové považováni Quebecem za 2 různé národy, mluví stejným jazykem
-
Profil sčítání 2011
-
Christian Gagnon , „ Politická naivita frankofonních Montrealers “, Métro ,30. ledna 2008, str. 34.
-
http://ymorin.ep.profweb.qc.ca/Mes%20cours/Consommateur/population%20quebec%20démographie%20segmentation.pdf
-
Populace podle mateřského jazyka, správních oblastí a celého Quebeku, 2011
-
Statistics Canada, „ Quebec [Province] and Canada [Country] (table) “ , on Census Profile, 2016 Census ,2017(zpřístupněno 10. července 2020 )
-
„ Tabulka 11 Populace francouzského mateřského jazyka a populace, pro kterou je francouzština jazykem, kterým se doma nejčastěji mluví, Quebec, 1996–2006 “ , na webu www12.statcan.gc.ca (přístup 11. května 2021 ) .
-
[1]
-
„ Census 2006: The Evolving Linguistic Portrait, 2006 Census: Results, “ na adrese www12.statcan.ca (přístup 11. května 2021 ) .
Bibliografie
Primární zdroje
-
Sčítání Kanady 2006 , statistika Kanada
-
2001 sčítání lidu Kanady , statistika Kanada
-
Sčítání lidu z roku 1996 , statistika Kanada
-
Michel Paillé . „Kanadské sčítání lidu a administrativní spisy Quebecu při studiu jazykových skupin,“ Actes del Simposi de demolingüística , Tortosa, 15. a 16. listopadu 1993, Departament de Cultura, Barcelona, 1995, s. 171-188.
Obecné studie
-
François Vaillancourt ed., „40 Years of Bill 101 in Québec“, Language Problems & Language Planning , Special Issue, 43-2, July 2019, str. 103-239
- OQLF. Zpráva o vývoji jazykové situace v Quebecu, 2002–2007 , Montreal: Office québécois de la langue française, 2008
- OQLF. Jazyková charakteristika populace Quebeku; profil a trendy 1991-2001 (brožura 1) , Office québécois de la langue française, 23. května 2005
- Louise Marmen a Jean-Pierre Corbeil. Jazyky v Kanadě: 2001 sčítání lidu , v sérii New Canadian Perspectives , The Department of Canadian Heritage, 2004, ( ISBN 0-662-68526-1 )
-
Michel Paillé . „Demolingvistika 101: Relevance a legitimita demografie v jazykové oblasti“ , L'Action nationale , XCIII-7, září 2003, s. 1. 170-204
-
Marc Termote a Danielle Gauvreau. Demolingvistická situace v Quebecu , Quebec, Rada francouzského jazyka, 1988, xxi-292 s.
- Michel Paillé. Demolingvistické aspekty budoucnosti populace Quebeku , Quebec, Conseil de la langue française, 1986, 71 s.
- Michel Paillé. Příspěvek k demolingvistice Quebeku , Quebec, Rada francouzského jazyka, 1985, 246 s.
Pracovní jazyk
-
Marc Termote , „Využití francouzštiny ve veřejné sféře: práce, obchod a vystavování“, in: François Vaillancourt ed., „40 Years of Bill 101 in Quebec“, Language Problems & Language Planning , Special Issue, 43-2, Červenec 2019, 159-178
-
Udělte Schellenberg a Hélène Maheux . Perspektivy přistěhovalců na jejich prvních čtyřech letech v Kanadě: Hlavní body tří vln podélného průzkumu přistěhovalců do Kanady , Statistics Canada, 30. dubna 2007
-
François Vaillancourt , Dominique Lemay a Luc Vaillancourt . Francouzsky výnosnější: Vývoj sociálně-ekonomického statusu frankofonů v Quebecu , CD Howe Institute, srpen 2007
- OQLF. Jazyk práce: ukazatele týkající se změn v pracující populaci a používání jazyků v práci v roce 2001 , Office québécois de la langue française, 6. června 2006.
-
Claire Chénard a Nicolas van Shendel . Práce ve francouzštině v Quebecu: Vnímání pracovníků a manažerů , Office québécois de la langue française, březen 2002
-
Daniel Monnier , The Use of French at Work , French Language Council , 1984.
Jazyk výuky
-
Michel Paillé , „Úspěchy a slabosti integrace přistěhovalců prostřednictvím povinného vzdělávání ve francouzštině v Quebecu“, in: François Vaillancourt ed., „40 Years of Bill 101 in Quebec“, Language Problems & Language Planning , Special Issue, 43 -2 , Červenec 2019, 135-158.
-
Vyučovací jazyk: ukazatele pro předškolní, základní a střední vzdělávání, vysoké školy a univerzity , „Monitorování jazykové situace, brožura 4“, Montreal, Office québécois de la langue française, 2008, 107 s.
-
Michel Paillé , „Výuka francouzštiny na úrovni základních a středních škol pro děti přistěhovalců: demografický výčet“, in: Pierre Bouchard a Richard Y. Bourhis, ed., Jazykové plánování v Quebecu: 25 let uplatňování Charty francouzského jazyka , Quebec, Les publications du Quebec, 2002, str. 51-67.
-
Jazyková situace v odvětví školství v letech 1997-1998 , bulletin Statistika vzdělávání , číslo 10, březen 1999, 9 stran
- Michel Paillé. „Vzdělávací komunita tváří v tvář přistěhovalectví: jak můžeme detekovat„ alarmující “diskurz, když realita již předchází demografickým projekcím?“ Sociografický výzkum , XXXVIII-3, 1997, str. 491-507
- Michel Paillé. „Demolingvistický portrét Montrealu Cégeps“, in: Ernesto Sanchez, Colloque 1991: Le Français au Collégial , Jonquière, Cégep de Jonquière, 1991, s. 64-70
- Michel Paillé. „Charta francouzského jazyka a škol: hodnocení a demografické orientace“, in: Gérard Lapointe a Michel Amyot, ed., Stav francouzského jazyka v Quebecu: assessment and prospective , Quebec, Conseil de la langue française, 1986, svazek 1, str. 67-123
- Výroční zprávy úřadu québécois de la langue française a Komise pro ochranu francouzského jazyka
-
Jacques Maurais , ed., The Native Languages of Quebec , Collection: Dossiers, 35, Pages: xviii, 455, 171 Ko. Conseil de la langue française, 1992.
- Norbert Robitaille a Éric Guimond, „Demografická situace domorodých skupin v Quebecu“, Recherches sociographique , XXXV-3, podzim 1994, strany: 433-454.
Jazykové substituce
-
Michel Paillé . „Byl by rozsah návrhu zákona 101 omezen na veřejnou doménu ze strachu před„ asimilací “?“ , L'Action nationale , XCVI-9, listopad 2006, s. 23-37
-
Charles Castonguay . Skutečná síla francouzštiny v Quebecu v Le Devoir , 20. prosince 2005
- Charles Castonguay. Obecné ukazatele vitality jazyka v Quebecu: srovnatelnost a trendy 1971-2001 (studie 1) , Office québécois de la langue française, 26. května 2005, 48 stran
- Charles Castonguay. Jaká je skutečná síla přitažlivosti francouzštiny v Quebecu? Kritická analýza zlepšení situace francouzštiny pozorovaná v roce 2001 , Le Devoir , 10. prosince 2003
- Charles Castonguay. „ Lingvistická asimilace a nahrazení frankofonních a anglofonních generací v Quebecu a Kanadě “ v Recherches sociographique , 2002
- Michael O'Keefe. Frankofonní menšiny: asimilace a vitalita komunit, druhé vydání , v sérii New Canadian Perspectives , The Department of Canadian Heritage, 2001, ( ISBN 0-662-64786-6 )
- Charles Castonguay. Demografický vývoj menšin úředních jazyků , Program soudních výzev v Kanadě, Linguistic Conference, 1999
- Michael O'Keefe. Frankofonní menšiny: asimilace a vitalita komunit, první vydání , v sérii New Canadian Perspectives , The Department of Canadian Heritage, 1999
- Michel Paillé. „Rozmanitost populace Québecu, jehož jazykem použití je francouzština,“ v publikaci Michel Sarra-Bournet ed. Země všech Quebecerů. Kulturní rozmanitost a svrchovanost , Montreal, editor VLB, 1998, s. 87-98
- Charles Castonguay. Jazyková orientace alofonů v Montrealu , Montrealu, 19.-20. Století: růst měst a kulturní rozmanitost, svazek 21, číslo 2 (podzim 1992)
- Michel Paillé. „Jazyková volba přistěhovalců ve třech nejlidnatějších kanadských provinciích“, International Review of Canadian Studies , 3 (jaro 1991), s. 185-193
- Michel Paillé. „Integrace alofonů do frankofonní většiny v Quebecu: příspěvek školy“, Le français en tête , Quebec, Central education of Quebec, 1989, str. 59-68
Demolingvistické perspektivy
-
Marc Termote . Nové demolingvistické perspektivy Quebecu a oblasti Montrealu 2001–2051 , Montreal: Office québécois de la langue française, 2008 (ve spolupráci s Normandem Thibaultem)
- Marc Termote. „Demolingvistická dynamika Quebeku a jeho regionů,“ ve Victor Piché a Céline Le Bourdais, eds. Demografie Quebeku. Výzvy XXI tého století. Montreal , Les Presses de l'Université de Montréal, sbírka „Parameters“, strany 264-299, 2003
- Marc Termote. „Demolingvistický vývoj Quebeku a Kanady“, v aktualizaci studií původně připravených pro Komisi o politické a ústavní budoucnosti Quebeku . Zpráva předložená ministru pro mezivládní záležitosti Kanady. Svazek 2, kniha 2. Quebec, Výkonná rada, Úřad pro koordinaci studií, strany 161-244, 2002
- Marc Termote. Demolinguistic Perspectives of Quebec and the Montreal Region at the Dawn of the 21st Century: Implications for French as a Language of Public Use , Conseil de la langue française, Montreal, 15. září 1999
- Michel Paillé. Nové demolingvistické trendy na ostrově Montreal, 1981-1996 , Quebec, Conseil de la langue française, 1989, 173 s.
Metodologie
-
[PDF] Michel Paillé , Vícenásobné odpovědi na otázky týkající se mateřských jazyků a jazyků použití v populaci v Quebecu na základě kanadských sčítání lidu v letech 1981 až 2001. Kritická analýza „rovnoměrného rozdělení“ více odpovědí , Montreal, Office Québécois de la langue française, coll. "Jazyky a společnosti č. 44",2007, 104 s. ( číst online )
- „ Census Technical Report - Languages “ , 2001 , www.statcan.ca , Statistics Canada (přístup k 5. říjnu 2008 )
-
[PDF] Charles Castonguay, Incidence nedostatečného příjmu alkoholu a změny v otázkách sčítání lidu o vývoji jazykového složení populace Quebecu v letech 1991 až 2001 (studie 3) , Office québécois de la langue française,26. září 2005, 29 s. ( ISBN 2-550-44651-8 , číst online )
jiný
-
François Vaillancourt ed., '40 Years of Bill 101 in Québec ', Language Problems & Language Planning , Special Issue, 43-2, July 2019, 103-239
-
Michel Paillé . Plodnost jazykových skupin v Quebecu, 1991, 1996, 2001 , Monitorování jazykové situace, studie 5, Montreal, Office québécois de la langue française, 2008, 80 s
- Michel Paillé , „ Povinnost filozofie: Max Weber a frankofonní většina “, Le Devoir , 3. a 4. listopadu 2007, C6 ( číst online )
- Marie-Odile Magnan-Mac Kay, retenční faktory Anglo-Quebecers: studie dvou generací regionu Quebec , Quebec, Laval University ,2005( číst online )
- Michel Paillé , „ Jazyk, veřejný a soukromý život “, Le Devoir ,3. prosince 2004, V 8
- Charles Castonguay, „ Výňatky z briefu předloženého generálním stavům o situaci a budoucnosti francouzského jazyka v Quebecu “ , na www.mef.qc.ca ,4. srpna 2001(zpřístupněno 5. října 2008 )
- Michel Paillé , meziregionální migrace jazykových skupin v Quebecu , Quebec, Rada francouzského jazyka,1999, 182 s.
Podívejte se také
externí odkazy