Originální název | (the) Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica |
---|---|
Formát | Dohoda |
Jazyk | latinský |
Autor | Isaac Newton |
Překlad | Jakob Philipp Wolfers ( d ) |
Na základě | De motu corporum in gyrum ( in ) |
Žánry |
Přírodní filozofie Newtonova mechanika |
Předmět | Klasická fyzika |
Datum vzniku | 1680 |
Datum vydání | 1687 |
Philosophiae Naturalis Principia Mathematica (latinapro „Matematické základy přírodní filosofie“ ), často zkrátil Principia nebo Principia Mathematica , jeprácepaníIsaaca Newtona. Toto latinské dílo, rozdělené na tři části (nebo knihy z latinskéholiber), vyšlo vLondýněv roce1687. Titulní stránka naznačuje, že obdržel svůj imprimatur dne5. červencez předchozího roku o prezidenta Royal Society , Samuel Pepys .
Toto je třetí latinské vydání z roku 1726, jehož text bude naposledy revidován a obohacen Newtonem, který je obecně považován za odkaz.
Je to jedna z nejdůležitějších vědeckých knih, jaké kdy vyšly. Francouzský překlad byl vydán v Paříži v roce 1756 pod názvem Matematické principy přírodní filozofie ; je dílem Émilie du Châtelet . Mnoho dalších překlady byly dělány, včetně toho, v arabštině, v Bengálsku , v roce 1789 , by Tafazzul Husain Khān (1727-1800).
V této práci Newton aplikuje „matematické zákony na studium přírodních jevů“ ( Jean-Chrétien-Ferdinand Hœfer ). Práce obsahuje Newtonovy pohybové zákony, které tvořily základ newtonovské mechaniky , stejně jako univerzální gravitační zákon .
Z těchto zákonů Newton také odvodil Keplerovy zákony pohybu planet , které empiricky získal Kepler . Odhaleno je také mnoho dalších věcí: zákony šoků, pohyb tekutin, teorie přílivu a odlivu atd.
Při formulování těchto fyzikálních teorií Newton vyvinul kalkul , pole matematiky . Nicméně jazyk kalkulu v Principia do značné míry chybí, protože Newton zde přeformuloval většinu svých důkazů v geometrických argumentech , v té době současného jazyka fyziky.
V původním latinském vydání (Londýn, 1687) začíná dílo předmluvou pro čtenáře ( Praefatio ad lectorem ) a poctou autorovi Edmonda Halleye ( In viri praestantissimi D. Isaaci Newtoni opus hocce mathematico- physicum saeculi gentisque nostrae decus egregium ).
Samotné pojednání začíná definicemi ( Philosophiae naturalis principa mathematica: definitiones , s. 1-11 ) a zákony nebo axiomy ( Axiomata sive leges motus , s. 12-25 ). Na „pohyb těla“ a „světový systém“ navazují tři části (neboli „knihy“ ) :
Celek tvoří čtvrtinový objem 510 stránek.
Titulní strana.
Newtonova kopie s vlastními poznámkami pro druhé vydání.
Anglický překlad Andrewa Motteho byl publikován v roce 1729 .
Francouzský překlad provedla markýza Émilie du Châtelet (žena dopisů, matematička a fyzička) v letech 1745 až 1749 , což je datum její předčasné smrti. Francouzský překlad byl vydán v roce 1756 . Konečné vydání francouzského překladu proběhlo v roce 1759 .
Mnoho vzácných knižních sbírek má první vydání Philosophiae Naturalis Principia Mathematica . Například :
Faksimile vydání edice 1726 byla zveřejněna v roce 1972 Alexandre Koyré a I. Bernard Cohen (Cambridge University Press, 1972 ( ISBN 0-674-66475-2 ) ).