Pandemonium ( hebrejsky : תֹ֙הוּ֙ וָבֹ֔הוּ Tohu děje vohou , Frenchified Tohu bude ruchu) je hebrejský výraz, který se zobrazí v Genesis 1: 2 k popisu stavu světa brzy vytvořili. Biblická a postbiblická literatura souhlasí, že tento stav považuje za nehostinný nebo dokonce neslučitelný se životem. Koncept byl převzat do francouzského jazyka pod názvem tohu-bohu, který označuje zmatenou agitaci.
Texty, které používají tento výraz nebo jeho význam nebo jeden ze dvou termínů, jsou: v Genesis , I, 1-2. : Na začátku stvořil Elohim nebesa a zemi. A země byla touhou-bohou , temnota na tváři hlubin a dech Elohimů se vznášel nad vodami . V Isaiah XL.V, 18 .: Nevytvořil to pro tebe , ale měl být obýván tím, že jej vytvořil. V Deuteronomiu , XXXII, 10 .: Našel je v pouštní zemi, v tohou, kde vytí osamělost, chránil je, bděl nad nimi a držel je jako jablko svého oka . V žalmech : Bůh svedl Hebrejce na poušť, kde není cesty.
Při čtení prvního a druhého verše Bible může vyvstat následující otázka: Bible začíná jednoduchým popisem stvoření ( na začátku stvořil Elohim nebe a zemi ). Ale od druhého verše se svět objeví v chaosu . Bůh se při tomto čtení může jevit jako demiurg a nestvořitel, jak říkají řečtí filozofové, kteří si mysleli, že Zeus zorganizoval záležitost věčnou. Existoval by předchozí stav, kdy Bůh a svět budou existovat věčně tváří v tvář. První verš lze tedy interpretovat jako božské vytvoření chaotického stavu hmoty, což je koncepce řeckých filozofů.
Z odkazů v Bibli lze tento stav definovat jako prostředí, kde chybí odkazy, které by mu umožnily orientovat se . Je to obrovský prázdný prostor bez jakéhokoli významu.
Raši popisuje první stav hmoty jako stav, který by člověka uvrhl do stavu úžasu. Tento muž nikdy neexistoval, protože tohu předchází zjevení člověka. Raši používá tuto fikci ve snaze popsat koncept. Ten shon je nemyslitelný, pro nedostatek odkazu, principů a zákonů ho lze zažít jen v úžasu.
Rabín Jehuda Bar Simon interpretuje každý z těchto dvou pojmů jako okamžik, okamžik v historickém procesu. Tohou je Adam . První muž, který chtěl přivést svět zpět do neformálního stavu chaosu porušením zákazu. Pro Hebrejce je poslušnost zákona sine qua non řádu světa a přechodu z chaosu do uspořádaného vesmíru. Bohou je Cain , který zavraždil svého bratra Abela . Zabitím muže zabije svět a vrátí jej do původního stavu Tohu-va-Bohu . Ruch a shon je poušť a Cain vyprázdnil celý svět tím, že není možné vztahovat k ostatním.
Polská spisovatelka Barbara Engelking popisuje vesmír Židů, kterým se podaří uprchnout z ghett na polském venkově , masových hrobech, vlacích, táborech smrti, jako beztvarý a prázdný vesmír odpovídající Tohu-va- Bohu z druhého verše Genesis Ge 1 , tj. říci v propasti, v poušti, kde se člověk nemůže setkat s člověkem.
Řecká verze známá jako Septuagint používá starořecké výrazy: ἀόρατος καὶ ἀκατα-σκεύαστος k překladu hebrejských výrazů Tohu-ve-Bohu . Mají na mysli: „bez formy, bez viditelnosti a bez přípravy“.
Slovo přešlo do francouzštiny ve formě slova tohu-bohu, které má primitivní význam shodný s hebrejským, ale rozšiřuje se na význam zmateného hluku , hlučné bouře .
Překlad podle Voltaira z Bible (1764) ve francouzštině je první, který převzal a přeložil větu Genesis takto: „Země byla tohu-bohu“ .
Podle Alaina Houziauxa , pastora francouzské reformované církve, biblická zpráva vysvětluje, že svět byl vytvořen z primitivního chaosu zvaného tohu-bohu, jehož vlastnosti lze definovat takto:
Specifická kosmologie označená hebrejským výrazem tohu-va-bohu není konkrétně judaistická a pod jinými jmény se objevuje v egyptských, indických, řeckých a čínských mytologiích.