Velvyslanec |
---|
Narození |
21. září 1708 Konstantinopol |
---|---|
Smrt |
11. dubna 1744(ve 35 letech) Paříž |
Výcvik |
Slovanská, řecko-latinská akademie Petrohradské státní univerzity |
Činnosti | Básník , diplomat , filozof , spisovatel , překladatel , literární kritik |
Rodina | Cantemirova rodina |
Táto | Dimitrie Cantemir |
Matka | Casandra Cantacuzino ( d ) |
Sourozenci |
Ekaterina Dmitrievna Golicyna ( d ) Maria Dmitrievna Cantemir ( en ) |
Hnutí | Světla |
---|
Prince Antioch Dimitrievich Cantemir (v ruštině : Антиох Дмитриевич Кантемир , v rumunštině : Antioh Cantemir , v latině : Antiochus Cantemir ; narozen 10. září 1708 (21. září 1708v gregoriánském kalendáři ) v Moldávii , zemřel 31. března 1744 (11. dubna 1744v gregoriánském kalendáři ) v Paříži ), je synem moldavského vládce Dimitrie Cantemira . Je považován za jednoho ze zakladatelů klasické ruské literatury .
Cantemir získal úplné vzdělání: po studiích na Slavo-řecko-latinské akademii zvládl několik jazyků, měl hluboké znalosti přírodních a humanitních věd, zejména ruské historie.
Svou literární kariéru zahájil v roce 1725 překlady. Ve svých Politických epigramech a satirách (1729–1731) vystupuje jako obránce politických reforem Petra Velikého . V roce 1732 byl Cantemir ruským velvyslancem ve Velké Británii a poté v roce 1738 ve Francii . Během let v zahraničí složil další satirická díla, přeložil Horace ( Epistulae , 1742) a Anacreon , ale byl marně ztracen za jejich publikaci v Petrohradě . Cantemir, zastánce teorie přirozeného práva , šíří myšlenky osvícenství a ostře kritizuje církev a duchovenstvo.
V roce 1730 přeložil první večer z Hovory na pluralitě světů (1686) o Fontenelle . V roce 1742 složil komentáře k této práci, které tvořily osnovu jeho pojednání O přírodě a lidech , první pokus poskytnout ruskému jazyku filozofickou terminologii. Překlad smlouvy Fontenelle byl ale svatou synodou v roce 1756 cenzurován .
Cantemir také sestavuje první rusko-francouzský slovník (který byl v Moskvě vydán až v roce 2004).
Cantemir měl blízko k básníkovi Vassili Trediakovskému , jehož skladby oslavoval v slabičných verších . Cantemirova literární díla, jeho překlady a korespondence s Montesquieuem , Voltairem a stranou Filozofové způsobily jeho hanbu u soudu; ale jeho znalost knížecích soudů v Evropě, jeho zvládnutí věcí, jeho diplomatické kontakty a jeho pozoruhodné zvládnutí Války o rakouské dědictví přesto přiměly carova kancléře, aby mu vyhradil ty nejjemnější diplomatické mise.