Třída pravidelnosti

V matematice a analýze , se pravidelnost třídy z digitálních funkcí představuje částečný katalog spoléhal na existenci a kontinuitu všech iterated odvozené , bez ohledu na formu nebo tvar funkce ( monotónnost , konvexnost , nul , atd).

Nicméně, třídy pravidelnost nemohou být žádným způsobem odrážejí vyčerpávající typ funkce: zejména kritéria se týkají celé oblasti definice .

Doména v dimenzi n = 1

Pokud J je interval ℝ a celé číslo, uvažujeme následující funkční prostory :

Tyto sady jsou algebra , tak ještě více v základě vektorových prostorů na ℝ.

Kontinuita je spojena s obvyklými topologiemi na J a na ℝ. Na druhou stranu není specifikováno, zda J je otevřené , uzavřené , polootevřené, napůl pravé nebo celé ℝ. Ani zde není vysvětlena topologie (nebo možná standard ) spojená s těmito prostory (viz Space of Fréchet ).

Když je kontext jasný, „argument“ ℝ je v notaci ignorován a totéž někdy platí o definiční oblasti (to je obvykle případ, když J = ℝ).

Protože z diferencovatelnosti vyplývá kontinuita, uspokojují tyto sady posloupnost inkluzí:

Běžně se zmiňují dvě další kategorie:

Splňují následující inkluze:

Je-li interval J je non-triviální , všechny tyto soupravy představují, pokud se svými právními předpisy, vektorových prostorů dimenze kartu (ℝ) .

Doména v dimenzi n > 1

To znamená otevřený limit, hranice a přilnavost .

Pro zjednodušení předpokládejme, že jde o „běžnou“ doménu; například a opravit myšlenky, že věta o divergenci je platná pro jakoukoli dostatečně hladkou funkci .

V této souvislosti si předchozí definice zachovávají svoji platnost nahrazením J výrazem „derivát“ ve smyslu „  diferenciálu  “.

Související články

<img src="https://fr.wikipedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" title="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;">